PT Journal
AU Macek, P
TI Klasicizujici tendence a jejich misto v barokni architekture
SO Pruzkumy pamatek
PY 2012
BP 55
EP 62
VL 19
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201201-0004.php
SN 12121487
AB Barokni Cechy budou patrne vzdy vnimany predevsim jako misto rozvoje dynamickych kompozic. Protoze vsak nebylo mozne pod toto oznaceni zaradit veskere dobove stavby, bylo nutno pro ne hledat nazev. V ramci ceskeho badani proto vzniklo oznaceni "klasicizujici baroko" vytvarejici k dynamickemu pojeti jeho protiklad.Je zajimave, ze v zasadnich prehledech 20. stoleti se stavby tohoto typu objevuji pouze okrajove, pokud vubec. Rada autoru se navic snazi tento zpusob tvorby omlouvat, protoze podstata baroka byla dle jejich videni zcela odlisna - dynamicky tvarovana. Klasicizujici tendence byly v ramci uvedeneho videni popisovany jako urcity tradicionalismus odkazujici do druhe poloviny 17. stoleti, pripadne jako zpusob mene vyrazne tvorby vyhovujici vkusu konkretnich objednavatelu. Je priznacne, ze tyto na okraji zminovane pasaze nebyvaji mnohdy doprovazeny obrazovou dokumentaci.Jen ojedinele se objevilo spojovani teto tvorby s francouzskou dobovou architekturou, ktera se ale do Cech primo dostala az v pokrocilem 18. stoleti. Jeji motivy sem pronikaly oklikou zejmena prostrednictvim architektury v cisarske Vidni, odkud do Cech prisel na prelomu 17./18. stoleti architekt G. B. Alliprandi. Ten zde prostrednictvim vlastnich variant zprostredkoval tvorbu J. B. Fischera z Erlachu. Je dulezite, ze oba tito architekti uzivali oba smery jinak protichudne vnimane barokni tvorby a navic pusobili v dobe, kdy bylo rane pojeti stylu opousteno ve prospech vrcholneho obdobi spojeneho prave s dynamickou modelaci. Jednim z prednich architektu "klasicizujici" linie byl nesporne Frantisek Maxmilian Kanka (*1674 +1766). Prave u nej, jako u nesporne nejvyraznejsiho predstavitele teto linie, byva paradoxne zduraznovana schopnost tvorit dynamicky, byt se jedna o integralni slozku jeho del.Pokud ale detailneji pozorujeme dila "klasicizujici" skupiny, ziskavame odlisny dojem. Stavby neuzivaji prilis krivkovych, s dynamismem spojenych pudorysnych linii. Soucasne ale jiz skladba vetsich celku skladana do samostatnych izolovanych objemu nezapre dramatickou kompozici. Cleneni bylo vykladano dle ucelu jednotlivych prvku. Tato "funkcionalisticka" rovina vyrazu je ale plne podrizena zasadam symetrie. I proto byly do shodnych protilehlych pavilonu umisteny napriklad kuchyne a kaple. Temer povinne uzivani transformovanych francouzskych mansardovych strech dramaticnosti sestavy rovnez umocnuje. Pokud pozorujeme architektonicky detail, objevuje s zde necekane tvaroslovi. Jestlize dynamicke stavby, zamereni na modelaci celeho tela stavby, uzivaji prevazne klasickou profilaci drobnych prvku (zejmena rims), klasicizujici stavby prave v tomto detailu postupuji neobycejne dynamicky, profilace je individualne dramatizovana v duchu borrominiovskych inovaci, ktere se v Praze objevily s dilem "klasicizujiciho" italskeho architekta Fontany. I dalsi prvky jsou necekane rafinovane, pro prvni pohled skryte. Objevit a vychutnat si je mohl jen ten, kdo vedel jakych "prohresku" se zde umelec zamerne dopustil. Vnitrni napeti je zde nesporne znacne, o zklidnelem vyrazu lze hovorit jen obtizne.Jiz z techto nekolika dilcich charakteristik vyplyva, ze obe linie jsou propojeny daleko vice, nez byva uvadeno. Odlisne je pak spise mnozstvi dekoru a celkove zdobnosti. Aby byla tato zamerna jednoduchost u klasicizujiciho pojeti zvyraznena, byva obvykle urcity detail pojat dynamicky, cimz je vysledny dojem jeste umocnen. Jakoby zde chtel tvurce pripomenout, ze je schopny i tohoto vyrazu, ktery ale zamerne neuziva. Pokud bychom chteli tento typ architektury zjednodusene charakterizovat, nabizi se v ceskem prostredi spise pojem barokniho "minimalismu", staveneho ale na rafinovanych propoctech a pomerech dokladajicich klasicke vzdelani.Duvodu rozsireni popisovaneho a doposud nedostatecne ceneneho barokniho vyrazu lze patrne opravnene spojovat s osobou stavebnika. Pokud jsou sakralni stavby ve svych prvoradych dilech domenou dynamicke modelace hmoty i prostoru, vetsina zamku odpovida druhe, zklidnelejsi linii. Tomu odpovida i druh staveb, ktere predni architekti staveli. Krystof i Kilian Ignac Dientzenhoferove v podstate nezbudovali zadny zamek, kdezto jiz zmineny F. M. Kanka byl protagonistou prave tohoto druhu staveb.Lze predpokladat, ze se mlady slechtic, zejmena v ramci temer povinne kavalirske cesty po evropskych centrech, seznamil s radou jiz delsi dobu stojicich zamku a palacu vyznamnych rodu. Pokud kratce navstivil i nekterou univerzitu, ci akademii, kde se vyucovala architektura, mohl se seznamit s akademickym pristupem k tvorbe. I velice letme seznameni s klasickymi zasadami a pravidly pak mohlo nasmerovat jeho predstavy prave nami sledovanym smerem. Neprosazoval pak ztvarneni objektu utocicich bezprostredne na nase emoce. Naopak mohl ocenovat a pozadovat tvorbu urcenou znalcum ocenujicim vytribenou klasickou architekturu a ridici se jejimi pravidly.
ER