PT Journal
AU Kypta, J
   Vesely, J
TI Obytna stavba v parkanu hradu Divciho Kamene
SO Pruzkumy pamatek
PY 2012
BP 87
EP 101
VL 19
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201201-0006.php
SN 12121487
AB Hrad (dnes zricenina) Divci Kamen se nachazi v jiznich Cechach (okres Cesky Krumlov). Od doby zalozeni v polovine 14. stoleti do opusteni v 1. polovine 16. stoleti byl spjat s mocnym rodem Rozmberku. Prestoze se nikdy nestal trvalym sidlem vrchnosti, nabyl velkeho rozsahu a reprezentativni podoby. Podle typologickeho trideni hrad patri mezi ryzi priklady tzv. dvoupalacove dispozice, ktera je nahlizena jako modni inovace lucemburske doby. V jihozapadnim koutu parkanu hradniho jadra se dochovalo torzo relativne mensi obytne stavby, ktera je predmetem naseho zajmu. Podle stratigrafickych vztahu lze odlisit tri zakladni stavebni faze: 1. zbudovani parkanove hradby; 2. pristavbu rizalitu k narozi parkanove hradby; 3. vznik obytneho domu, jenz vyuzil rizalitu. Je pravdepodobne, ze k vybudovani parkanove hradby doslo v dobe zalozeni hradu, tedy v polovine 14. stoleti. Za dnesniho stavu poznani ale neni mozne presne urcit dobu, kdy vznikl obytny dum.Zkoumany dum se nachazi v same blizkosti ustredni dvojice palacu, tedy v "prominentni" poloze. S nimi se sice co do pudorysnych i vyskovych rozmeru na prvni pohled nemuze merit, presto take upouta pozornost. Z prostoru parkanu castecne vystupuje do prudkeho svahu, cimz se zvyraznil pohledovy ucinek. Prevysene jizni pruceli se vypina primo nad prvni hradni branou. Trebaze pred linii parkanove hradby predstupuje pomerne maly dil pudorysu, prave tato celni mistnost je na vsech trech stranach osvetlena celkem ctyrmi rozmernymi okny, ktera zrcadli narok reprezentativnosti a komfortu pobyvani. Vyber staveniste obytne budovy take potlacil fortifikacni ulohu parkanu hradniho jadra. Dum zcela vyplnila jeho (z obranneho hlediska) exponovany jihozapadni kout a zaroven doslo k zaniku starsiho narozniho rizalitu, ktery mohl fungovat jako prvek aktivni obrany.Budovu v parkanu lze v zasade popsat jako trojdilny obytny dum. V urovni prizemi se nachazely dve vydrevene mistnosti situovane vedle sebe, coz je dost neobvykle. Vychodni obvodova zed je severne od exterieroveho vstupu napadne uzka, zde byla prizdena ke drevene konstrukci. Na interierove strane zdi jsou dobre patrne otisky fosen. Otisky jsou rozdeleny svislym ustupkem, ktery urcuje rozhrani mistnosti. Podle otisku je zrejme, ze jizni vydrevena mistnost mela charakter srubu. V pripade mistnosti severni jsou otisky natolik poskozeny, ze neni zrejmy konstrukcni charakter vydrevy. Jedna z vydrevenych mistnosti zaujala stredni dil, a proto uloha sine pravdepodobne pripadla mistnosti krajni - jizni.Zamyslime-li se nad konkretnim ucelem obytne stavby, zakladni otazka zni: Kdo mohl vyzivat pomerne pohodlny, rozlehly a reprezentativni dum v tesne blizkosti ustredniho palace? Adjektivum "pohodlny" volime s ohledem na existenci vydrevenych mistnosti. A adjektivum "reprezentativni" odvozujeme jednak od polohy v ramci hradniho arealu a jednak od charakteru a poctu oken mistnosti vysunute z prostoru parkanu do svahu nad pristupovou cestou do hradu. Z celni mistnosti byl dobry vyhled do okoli, co se vsak tyce ryze utilitarnich hledisek (tepelne-izolacnich a fortifikacnich), rozmery otvoru se jevi jako neprimerene velke. Lze tedy uvazovat o domu, v nemz prebyval nektery z vyssich hradnich uredniku, snad purkrabi.Zamyslime-li se nad funkci starsiho rizalitu, dobereme se jen hypotezy. Zformulovat ji lze na zaklade komunikacnich vazeb mladsi obytne budovy, ktere pravdepodobne opakuji starsi situaci. Skrze jeji suteren bylo mozne sejit z parkanu do svahu nad prvni a druhou branou. Portal osazeny vne hradby byl prihodne umisten ve vychodnim bocnim pruceli budovy, jejiz hmota ho tak kryla. Lze ho tedy charakterizovat jako vypadni branku. A nabizi se uvaha, ze jeji zrizeni pricinne souviselo uz se vznikem rizalitu.
ER