PT Journal
AU Varekova, Z
TI Sedlec u Vysokeho Myta - Pruzkum vesnickych staveb
SO Pruzkumy pamatek
PY 2012
BP 39
EP 52
VL 19
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201202-0003.php
SN 12121487
AB Vesnice Sedlec lezi ve vychodnich Cechach (okr. Usti nad Orlici), ctyri kilometry zapadne od Vysokeho Myta, na opukove nahorni plosine mistne zvane Na Vrsich. Prvni pisemna zminka o vesnici pochazi z roku 1325, kde se pripomina jako vesnice nalezejici drobne slechte. Roku 1410 se objevuje zapsana v Deskach dvorskych jako "villa Sedlce". Roku 1431 byla obec rozdelena, severni cast patrila drobne slechte a jeji jizni cast vesnice pripadla panstvi Vysoke Myto. Toto rozdeleni se udrzelo az do zaniku patrimonialni spravy.Pozustatkem stredovekeho vyvoje vesnice je pudorys jejiho navesniho jadra, ktery byl zrejme pravidelne rozmeren kolem trojstrane obdelne navsi prilehajici otevrenou stranou k potoku s navazujicimi lany polnosti za domy. Z duvodu nedostupnosti pozemkovych knih nelze prozatim presne identifikovat jednotlive usedlosti. Prvnim pisemnym pramenem podstatnym pro sidelni vyvoj vesnice je Berni rula, ktera zaznamenava ve vesnici dvanact sedlaku, dva zahradniky, dva chalupniky a jedno staveni, zvane Susikovske, zpustle behem tricetilete valky. V Terezianskeho katastru, ve fasi z roku 1713, je uvedeno jiz osmnact hospodaru a dve chalupy bez pozemku. Narust domkarskych staveni, obecne charakteristicky pro 18. stoleti, je v Sedlci zretelny pri rekonstrukci prvniho okruhu cislovani z roku 1771, kdy bylo prideleno 43 cisel popisnych. Domkarska zastavba, zretelna na mapach stabilniho katastru v severovychodni casti navesniho jadra, byla potvrzena josefskym katastrem z roku 1788, ktery zaznamenal 50 domu. Ziva stavebni cinnost se nezastavila ani v nasledujicich letech, do roku 1848 ve vesnici stalo 69 cisel popisnych.Padesata leta devatenacteho stoleti byla pro Sedlec velmi dramatickym obdobim. Vesnice v padesatych letech prosla sesti pozary (1852, 1854, dvakrat v roce 1856, 1857 a 1858), ktere vyrazne zmenily vzhled vesnice. Velka cast vesnice behem padesatych letech devatenacteho stoleti vyhorela a byla znovu vystavena ve zdene podobe. Tvurcem dnesniho hodnotneho vzhledu zastavby vesnice byl do jiste miry ohen, nebot jednotlive pozary urychlily prezdivaci fazi vesnice a sireni klasicismu. Klasicismus jako takovy neprinesl do ceskych vesnic jen dusledne zdenou stavbu. Prinesl i mnohe inovace mestskeho puvodu a pozvedl tak nejenom obytnou uroven domu, ale i vytvarnou tvarnost vesnice. Obnova vesnice po pozarech byla jiste planovita, podlozena projekty z rukou skolenych stavitelu, o cemz svedci stejnorodost a vyzralost projektovanych dispozic domu jak patrovych domu v usedlostech, tak mensich domu domkaru.Skupina velkych usedlosti se zdenymi patrovymi domy je ukazkou vzacneho souboru zdenych klasicistnich staveb vznikajici ve 40. - 70. letech 19. stoleti. Vesnice Sedlec je v ramci Vysokomytska lokalitou s nejvetsim poctem patrovych domu v usedlostech. Tato hodnotna skupina zdenych patrovych klasicistnich domu v usedlosti, s navazujicimi hospodarskymi objekty a soucasnymi usedlostmi a domy nizsich socialnich vrstev byla postavena v podstate jednorazove po velke vlne pozaru v 50. letech 19. stoleti. Diky prirodnim podminkam se vyhradnim stavebnim materialem obnovy vesnice stala hlina a opuka, ktera zanechala charakteristicky raz na soucasnem vzhledu staveb. Sedlec byl navrzen k prohlaseni za vesnickou pamatkovou zony, ale nebyl prohlasen, ac je zastavba vesnice do dnesni doby ve velke mire dochovana s radou autentickych prvku a detailu jednotlivych staveb.
ER