PT Journal
AU Vyletova, E
   Nachtmannova, A
TI Klasterni kostel cyriaku v Benatkach nad Jizerou
SO Pruzkumy pamatek
PY 2012
BP 95
EP 120
VL 19
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201202-0005.php
SN 12121487
AB Klaster cyriaku v Benatkach nad Jizerou byl podle archivniho pruzkumu zalozen pred rokem 1349 a vysvecen 1359. Podnet k zalozeni klastera mohl tak vyjit jeste od biskupa Jana IV. z Drazic, u nejz predpokladame i jisty podil na presidleni radoveho generala do Prahy. Klasterni kostel byl bohate vybaven oltari s ostatky. O vnitrnim fungovani konventu nejsme zachovanymi prameny temer informovani. Klaster byl vyplenen Husity pravdepodobne kolem roku 1420 a pote konvent fungoval spis provizorne. Na pocatku 16. stoleti ziskal drazicke panstvi Fridrich, purkrabi z Donina, ktery na miste nekdejsiho cyriackeho konventu vybudoval nove sidlo.Zamecky areal s byvalym kostelem klastera cyriaku je situovan na jihozapadnim okraji mestskeho navrsi na terenni hrane nad jiznim svahem nad rekou Jizerou ve vzdalenosti 2,5 kilometru jiznim smerem od hradu v Drazicich, rodoveho sidla biskupa Jana IV. z Drazic. Dnesni stavba zdaleka nedosahuje vysky a monumentality puvodniho gotickeho klasterniho kostela, ktery ve stredoveku nepochybne ovladal mestske panorama.Zamecky kostel Narozeni Panny Marie obsahujici jadro stredovekeho klasterniho kostela je jednolodni stavba se zaverem tvorenym peti stranami osmiuhelniku bez odsazeni, s operaky na jizni strane a v zaveru. Vnitrni pudorysne rozmery stavby jsou zhruba 9,2 x 23 metru. Interier kostela je sklenut nizko nasazenou klenbou renesancniho puvodu o trech polich a paprscitem zaveru. V interieru stavby se puvodni goticke prvky zachovaly in situ v zaveru kostela. V narozich polygonalniho zaveru se zachovaly svazkove pripory tvorene trojici hruskovych prutu. Pripory vyrustaji ze sikme plochy odstupnenych polygonalnich soklu. Ve vysce 4,5 metru nad podlahou je ukoncuji nizke hlavice ukoncene subtilni kryci deskou pulkruhoveho tvaru. Hlavice pokryva uponek vinne revy s listy a hrozny. Hlavice severni pripory nese erb panu z Drazic. Na jizni strane zaveru je zachovano goticke dvoudilne sedile v pravouhlem ramu s dvojici kruzeb s pulkruhovymi oblouky s trojlisty, vlevo od nej drobna piskovcova nika s trojlistem a v severni stene sanktuarium s erbem panu z Drazic v tympanonu. V casti dnesni lodi se na podelnych stenach zadne viditelne goticke prvky nezachovaly. Pri sondaznim pruzkumu, provadenem v souvislosti s odstranovanim poskozenych omitek, byl v zapadnim poli severni steny odhalen piskovcovy pravouhly portal a vlevo od nej zazdeny piskovcovy clanek, pravdepodobne spodni dil zebrove klenby s vybehy trojice hruskovych zeber a polovicnimi prizednimi zebry.Pro rekonstrukci puvodni vysky presbytare jsou zasadni pripory v narozich zaveru. Vzhledem k sirce presbytare pres 9 metru a umisteni hlavic ve vysce pouhych 4,7 metru nad podlahou interpretujeme hlavice jako konzoly pro sochy. Vysku presbytare pak predpokladame kolem 18 metru, tedy dvojnasobnou oproti sirce, coz by odpovidalo obvyklemu pomeru sirky k vysce 1:2 vrcholne gotickych presbytaru. Vysoky svetelne akcentovany chor odpovidal i pozadavkum a poslani cyriaku.Architektonicke reseni zaveru gotickeho presbytare je na zaklade dochovanych architektonickych clanku a nalezovych situaci pomerne dobre rekonstruovatelne. Zaver presbytare clenily svazkove pripory s trojici hruskovych prutu, ktere byly nad podokenni rimsou preruseny nikami pro socharskou vyzdobu. O socharske vyzdobe a jeji ikonografii nemame bohuzel zadne poznatky. Je otazkou, jaky vyznam lze v teto souvislosti pripisovat umisteni drazickeho erbu na konzole severni pripory zaveru. Zajimave je i to, ze erb je otocen k zaveru a nikoliv smerem do prostoru presbytare, takze nebyl z presbytare zrejme temer videt. Ve vysce 4,2 metru clenila stenu prubezna podokenni rimsa, jejiz vybehy se zachovaly pod konzolami pripor. Zaver gotickeho presbytare osvetlovala vysoka okna s ostenim profilovanym hlubokym vyzlabkem a parapety ve vysce 4,2 metru nad podlahou. Rekonstrukce puvodni podoby zbyvajici casti presbytare vcetne jeho puvodni delky je oproti zaveru nejasna a mnoho otazek zustava nadale otevrenych. Zapadni pole severni steny od s pravouhlym portalem a zdivo s dochovanymi pozdne gotickymi omitkami nad rubem renesancni klenby pochazeji s nejvetsi pravdepodobnosti az z pozdne goticke prestavby a tak nemame zadne doklady o oknech a cleneni podelnych sten puvodni goticke stavby. Presbytar byl zrejme podle smeru natoceni trojice prutu pripor dochovanych v narozi zaveru zaklenut hvezdovou klenbou. Pri interpretaci klenebniho obrazce vychazime z predpokladu, ze jednotlivemu prutu pripory odpovidalo zebro klenby. Trojice hruskovych prutu v narozi svira navzajem uhel zhruba 28 stupnu, pricemz stredni prut je oproti bocnim mohutnejsi.Predpokladana rekonstrukce gotickeho presbytare z doby kolem poloviny 14. stoleti je zajimava z nekolika hledisek. K narocne resenym stavbam v dobovem kontextu by presbytar nalezel prave nedochovanou hvezdovou klenbou a galerii soch v zaveru. Na zaklade provedeneho archivniho pruzkumu se lze domnivat, ze podnet k zalozeni klastera mohl vyjit jeste od biskupa Jana IV. z Drazic. Tato skutecnost by velmi dobre korespondovala s predpokladanou narocnosti stavby. Uplatnenim socharske vyzdoby v interieru radovych kostelu se projevila dobova tendence prolinani dvorskych naroku s pozadavky radu. Nova zjisteni poukazuji na vetsi a dosud nedoceneny vyznam stavby. Kostel by se tak radil mezi vyznamne stavby nastupujiciho umeleckeho a stavebniho rozkvetu vlady Karla IV.
ER