PT Journal
AU Skopec, J
   Zeman, V
TI Kostel sv. Anny v Jedlce na Decinsku
SO Pruzkumy pamatek
PY 2012
BP 121
EP 144
VL 19
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201202-0006.php
SN 12121487
AB Vesnice Jedlka (Hoflitz) na Decinsku patrila ve stredoveku ke hradu Scharfenstein (tez Ostry) a vznikla pravdepodobne jeste v dobe pred vrcholne stredovekou kolonizaci. Letopocet 1234 vztahujici se ke kostelu neni mozne overit, a tak nejstarsi prokazatelna zminka o obci i kostelu pochazi z roku 1352.Kostel sv. Anny v Jedlce na Decinsku ma relativne rozmernou obdelnou lod s jednou odsazenymi opernymi piliri s konkavne projmutymi striskami, ktera je od severu osvetlovana jednim a od jihu trojici hrotitych oken s kruzbami. Interier lodi je pristupny od jihu a zapadu hrotitymi portaly s bohate profilovanym ostenim. Zapadni cast lodi, majici plochy strop s vyraznym fabionem, zaujala drevena kruchta. Na lod vychodnim smerem navazuje uzsi odsazeny obdelny presbytar se zaverem o peti stranach osmiuhelniku. Jizni stenu a vsechna volna narozi presbytare zesiluji neodsazene obdelne operaky. Presbytar, ktery se do lodi otvira mirne hrotitym viteznym obloukem, je zaklenut jednim polem krizove zebrove klenby oddelene od sestidilne zebrove klenby zaveru meziklenebnim zebrem. Hruskova zebra vyrustajici z puljehlan-covych a hranolovych konzol se ve vrcholu stykaji v kruhovych svornicich s rozetou. Interier presbytare je osvetlovan petici hrotitych okennich otvoru v jeho zaveru. Po severni strane presbytare se nachazi obdelna sakristie zaklenuta nepravidelnou valenou klenbou. Jeji interier je pristupny z presbytare profilovanym portalem a obdel-nym portalem od vychodu z exterieru. V zapadni stene se nachazi vstup na kazatelnu, ktera je umistena po severni strane vitezneho oblouku. Ve treti ctvrtine jizni strany lodi od zapadu byla vystavena hranolova dvoupatrova plochostropa zvonova vez. Prizemi slouzici jako predsin je pristupne od jihu obdelnym portalem, po jehoz stranach se nachazeji niky pro sochy, a nad nim ovalny nadsvetlik ramovany edikulou. Puvodni vstup do vyssich pater vedeny exterierovym schodistem do prvniho patra na jizni strane veze byl zrusen na pocatku 20. stoleti. Oproti puvodni koncepci bylo v souvislosti s vymalbou slunecnich hodin zazdeno velke jizni okno prvniho patra a nahrazeno drobnym oknem ovalnym. Druhe patro vyplnene zvonovou stolici je na volnych stranach prolomeno po jednom velkem zvonovem oknu. Krov nad lodi s plne vyvinutou barokni lezatou stolici je doplnen o pruvlaky s vesadly vynasejicimi vazne tramy. Krov nad presbytarem obsahuje centralni stolici s dvojici podelnych stojatych stolic.Nejstarsi casti kostela je doposud dochovany presbytar postaveny v prubehu prvni poloviny 14. stoleti. Po jeho dokonceni byla pristavena stavajici sakristie. Podobu tehdejsi lodi by snad dokazal osvetlit pouze archeologicky pruzkum. Soucasna lod byla postavena na pocatku 16. stoleti, o cemz svedci jak jeji architektonicka vybava, tak druhotne uzite konstrukce v krovu datovane dendrochronologicky do prelomu let 1504/1505 a letopocet 1511 vytesany do jednoho z opernych piliru lodi. V letech 1588 mela v kostele probehnout vyrazna oprava, ktera se vsak tykala zejmena mobiliare, popripade dnes nedochovanych konstrukci.V roce 1715 kostel natolik poskodila bourka, ze muselo byt pristoupeno k jeho rozsahle oprave. Kostelni lod byla opatrena novym krovem i stropem, nahrazena byla nekdejsi empora. V letech 1716 az 1718 byla pri kostelu postavena nova zdena zvonice. Opravy byly natolik nakladne, ze se zrejme nedarilo je provest v potrebnem rozsahu. Proto byl opakovane na zacatku 20. let 18. stoleti stav kostela shledavan spatnym a v roce 1723 probehla oprava severni zdi kostelni lodi a stropu, tentokrat jiz plne v rezii patrona kostela. V roce 1726 byl zbudovan novy krov nad presbytarem a sakristii.V prubehu 18. a 19. stoleti se uskutecnovaly opravy spise udrzovaciho razu, nekolikrat probehla oprava veze, na jejiz jizni stene byly v roce 1760 zhotoveny slunecni hodiny. V roce 1744 byla v kostele zbudovana krypta. V roce 1894 byla na celem kostele vymenena stavajici sindelova stresni krytina za taskovou. Vyraznejsich zmen se kostelu dostalo pocatkem 20. stoleti. Nejprve bylo v roce 1905 sneseno exterierove drevene schodiste zpristupnujici prvni patro veze a komunikace byla vedena z jejiho prizemi zebrikem. V roce 1907 byla upravovana sakristie, okoli kostela a zborena kostnice pri kostelu pochazejici z roku 1644, po niz se dochovaly pouze stopy po zavazani jejiho zdiva do severnich opernych piliru lodi a otisk pultove strechy (obr. 33). Zasadni zmenou bylo v roce 1909 prorazeni dvou novych okennich otvoru v presbytari a sjednoceni vzhledu vsech oken choru, ktere si vyzadalo odstraneni puvodnich gotickych kruzeb.Behem 20. a 30. let 20. stoleti byl upravovan zejmena interier. Po roce 1945 se stav kostela vyrazne zhorsil a az 90. leta prinesla v tomto smeru napravu. V roce 2011 byly dokonceny dlouholete opravy kostela, v roce 2012 pak byl obnoven a doplnen mobiliar, kostel brzy bude znovu vysvecen. Pri postupne oprave celeho kostela vsak doslo k mnoha nevhodnym upravam, ktere poznamenaly nejen celkovy vzhled kostela, ale i nektere stavebni konstrukce a detaily.Kostel sv. Anny v Jedlce je mozne na zaklade doby vystavby presbytare se sakristii zaradit mezi jedny z nejstarsich dochovanych stredovekych kostelu na Decinsku. Vystavba lodi na pocatku 16. stoleti znamenala pro kostel vyraznou zmenu v jeho dosavadnim meritku a umelecke vybave. Jedna se totiz o jeden z mala dochovanych prikladu realizovane pozdne goticke architektury vytvarejici jednotne koncipovany celek. To je dano tim, ze stavba lodi probehla v kratkem casovem obdobi podle predem stanoveneho projektu, ktery byl pri dokoncovani jen castecne pozmenen. Vysoka umelecka uroven stavby mohla byt zajistena pouze tim, ze stavebnik na stavbu povolal zkusene remeslniky ze Saska, z nichz nekteri byli vyskoleni primo v Misni, ci s misensko-saskymi stavebnimi zpusoby byli dobre obeznameni. Tato skutecnost pak radi kostel v Jedlce na predni mista mezi venkovske kostely nejen na Decinsku, ale i v ramci sirsiho severoceskeho regionu.
ER