PT Journal
AU Pavelec, P
TI Nastenne malby v kostele Steti sv. Jana Krtitele v Zumberku jako medium pameti a "Institutio Christianae religionis"
SO Pruzkumy pamatek
PY 2013
BP 81
EP 92
VL 20
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201301-0004.php
SN 12121487
AB K nejstarsi vrtsve patri vypravna scena Prijezdu a Klaneni tri kralu, namalovana na jizni stene presbytare. Kompozice i jednotlive postavy maji radou analogii k ceskemu a dolnorakouskemu prostredi (Becov, Oberzeiring, Cernvir). V rukopisech lze blizke analogie hledat napriklad ve skicari v Braunschweigu. Vsechna dila se datuji do 70. - 80 let 14. stoleti. V pripade kostela v Zumberku dalsi datovaci "pomucku" predstavuje zobrazeni sv. Zikmunda, svetce, jehoz ostatky privezl do Ceskeho kralovstvi v roce 1365 cisar Karel IV. Navic asi ze stejne doby pochazi postava burgundskeho krale, namalovana v bocni kapli v kostele v Kajove. Stav malby v Zumberku neni prilis zretelny, badatel si pravem kladl otazku, zda postava sv. Zikmnuda pochazi ze stejne doby. Dalsi malba se nachazi na vychodni stene jizni lodi. Zobrazuje dve svetice donatory - snad manzelsky par, puvodne urceny erbem, ktery je dnes necitelny. Badatel se domniva, ze svetice predstavovaly sv. Katerinu a sv. Marketu, kterou blize urcuje jeji atribut - drak. V pozdnim stredoveku patrily obe svetice k Virgines capitales a donatori v nich spatrovali ochranu. Casto je mohli uctivat i jako krestni patronky. Uctu ke sv. Katerine, kterou svetici projevoval i cisar Karel IV., dokladaji tez dve cesky psane Legendy o sv. Katerine. Mladsi erbovni galerie a znakovy stit se znackou kamenickeho mistra a pripojenym napisem (maister hans zu Schweincz) s uvedenim letopoctu (15XIII), byla odkryta na zapadni strane triumfalniho oblouku, bohata erbovni galerie na klenbe ctyrlodi. Vyzdoba je analogicka jako v pozdne gotickem kostele ve Chvalsinach. Datovani a uvedeni jmena kamenickeho mistra v kostele v Zumberku pomohlo urcit i kamenika kostela v Trhovych Svinech, ktere bylo zname jen pod jmenem Jan.Na klenbe se dochovalo 26 erbu, z nichz 5 reprezentovalo Rozmberky. Posledni erb s petilistou ruzi a s dvojici maltezskych krizu urcilo Jana III. z Rozmberka, ktery v letech 1511-1532 zastaval funkci generalniho prevora Radu johanitu v Cechach. Radu erbu se Petru Pavelcovi podarilo urcit, patrily rade vyznamnych cirkevnich uradu, korporaci, vyssi a nizsi slechte. Urcene erby naznacuji socialni vztah jednotlivych osob, ktere se pripojenim znaku zpritomnili na vyznamnem miste v ramci sakralniho prostoru. Vetsi pocet rozmberskych erbu spojil autor s jednotlivymi cleny rodu, dalsi patrily slechte, zpravidla usazene v jiznich Cechach. Rada z erbu ukazuje na predstavitele vyznamnych klasternich komunit. Na zaklade erbovni galerie se autor pokusil ukazat na socialni vazby a vazby osobni i rodove, ktere mely vztah ke kostelu v Zumberku. Sve badani rozsiril o studium testamentu osob ruzneho socialniho puvodu. V ksaftech jsou zpravidla uvedeny motivy financniho nebo jineho odkazu rady osob, zpravidla byly porizovany pro spasu duse a vecnou pamatku darce. Z techto pramenu badatel uvedl testament, z roku 1517, z nehoz lze uvest, ze rozmbersky urednik Silvestr Perger podporoval stavbu a umeleckou vyzdobu nevelkeho kostela sv. Jana Krtitele v Zatoni, kde se sam nechal zpodobit na sklomalbach. V testamentech byvaji uvedeny i doporuceni, jak se ma knez modlit a slavit eucharistii a anniversaria za osoby a jejich rodiny, ktere odkazali kostelu financni nebo jinou podporu. V dodatku je zpravidla uvedeno, ze se tak ma konat nejen na jejich pamatku, ale aby tak byli pripominani i dalsim vericim. Ti se meli v ramci uceni o Ocistci svymi modlitbami pripojit a zajistit tak spasu zemrelym. Dobove analogie predstavuje erbovni galerie v kostele sv. Mikulase v Rozmberku, v chramu sv. Barbory v Kutne Hore, v kostele sv. Benedikta v Krnove Kostelci, starsi erbovni galerie je znama napriklad v kostele ve Slavetine.Mladsi nastennou malbu vicefiguralniho Ukrizovani, situovanou na severni stene ctyrlodi, datuje Petr Pavelec do 16. stoleti, analogie spatruje predevsim v grafickych listech. Pro slohove urceni malby kombinuje podnety z dila Lucase Cranacha a Hanse Baldunga, zejmena upozornil na oltar v kostele ve Freiburgu z roku 1516. Objednavatelem vyzdoby byl Jindrich Pouzar z Michnic, predni urednik Rozmberku, ktery v Zumberku vlastnil tvrz. V kostele byl tez pohrben, dochoval se nahrobek i epitaf, ktery vsak jiz ma charakter renesancni. K memorialni funkci lze priradit i dva renesancni napisove a erbovni medailony, jeden z nich podle erbu patril Theobaldovi Hockovi, tehdejsimu majiteli zumberskeho statku. V medailonu jsou uvedeny biblicke citaty, vazici se k obeti Krista. Objednavatel prisel do Zumberku z Dolni Falce kolem roku 1599, byl znam jako aktivni kalvinista, ktery se venoval i literarni cinnosti. V ramci prestavby kostela i tvrze si zaridil pracovnu s velkou knihovnou. Z rady titulu knih, zamerenych na nabozenskou tematiku, vlastnil i Kalvinuv spis "Institutio Christianae religionis", ktery je zaroven i nazvem predlozene studie, dale vlastnil spisy Martina Luthera a dalsich reformatoru. Hock se vsak podilel i na kalvinskem "vycisteni" kostela, ktery zbavil vseho, co pripominalo katolickou bohosluzbu. Katolickymi prelaty byl obvinen a musel se vzdat sveho vyznani a prijimani pod oboji. Jeho soucasnikem byl Matyas Kultrarius, ktery se podobne ostre ohradil proti umelecke vyzdobe katolickych klasteru.
ER