PT Journal
AU Adamcova, K
TI Transfery dvou sousosi na Karlove moste. Novy pohled na socharskou dilnu Jana Brokoffa v dobe okolo roku 1710
SO Pruzkumy pamatek
PY 2013
BP 93
EP 116
VL 20
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201301-0005.php
SN 12121487
AB Kdyz v roce 2011 odpadl velky kus rimsy ze sousosi sv. Frantiska Borgiase, a temer soucasne prava ruka hermovky v podobe dabla na soklu sousosi sv. Vincence Ferrerskeho a sv. Prokopa na Karlove moste v Praze, bylo prikroceno k transferu originalu do kryteho prostoru s temer stabilni teplotou a vlhkosti.Pri pruzkumech, ktere predchazely vlastnimu zasahu na sochach a pri naslednem rozebirani obou statui, bylo mozne pozorovat, popsat v interpretovat cenne vhledy do dosud, od doby vzniku soch, nepristupnych vnitrku - vnitrnich konstrukci a struktur soch.Po vstupni pasazi, v niz se autorka snazi seznamit ctenare s dosavadnim poznanim zalozenem na studiu literatury, jejiz dosti rozsahly prehled uvadi v poznamce pod carou, se zabyva v kapitole Skutecnosti vypovidajici o puvodni podobe sousosipredpokladanymi a vice - mene prokazanymi povrchovymi upravami transferovanych dvou sousosi z Karlova mostu v Praze. Uvadi nejstarsi zpravy dokladajici nekdejsi podobu sousosi sv. Frantiska Borgiase i sv. Vincence Ferrerskeho se sv. Prokopa a dalsimi skutecnosti vypovidajici o puvodni podobe sousosi na moste a nejen tech. Zabyva se pri tom prevazne povrchovymi adjustacemi jednotlivych transferovanych casti sousosi, tak jak byly provadeny pri opravach. Prihlizi pri tom vzdy k celku sousosi, jeho kompozici.U sousosi sv. Frantiska Borgiase a sv. Vincenta Ferreskeho se sv. Prokopem sleduje tyto zmeny uprav povrchu az do soucasnosti. Autorka tuto pasaz, venovanou povrchu transferovanych sousosi, uzavira shrnutim, ze povrchove upravy sousosi byly az do poloviny 19. stoleti pri opravach obnovovany. Zhruba od teto doby pak dochazelo jiz jen k jejich odstranovani.Transfery obou sousosi take ukazaly cosi jako dve tvare brokoffovskeho atelieru. Na jedne strane zde mame vynikajiciho obchodnika, ktery tvrde hlida naklady na zhotoveni dila, je schopen nabidnout nizkou cenu i brzky termin vyhotoveni zakazky, diky cemuz se mu dari ziskat v dane dobe ty nejvyznamnejsi a nejprestiznejsi zakazky. Dila vznikla v jeho atelieru take sebevedome signuje, a to na viditelnych mistech. Tuto pragmatickou a ambiciozni tvar dilny bezpochyby reprezentuje zakladatel tohoto atelieru, Jan Brokoff. Na strane druhe zde mame vynikajiciho sochare, umelce schopneho tvurcim zpusobem transformovat aktualni produkci nejvyznamnejsiho umeleckeho centra teto doby, tedy Rima. Sochare natolik talentovaneho, ze kvality jeho del nezpochybnili ani k vetsine soch nachazejicich se na Karlove velmi kriticti bratri Maxove a ze jeho dila byla schopna prekrocit hranice casu a stat se inspiraci pro dalsi generace socharu. Sochare, jehoz skulptivni citeni je natolik vnitrne blizke antice, ze s vyjimkou V. Prachnera, J. V. Myslbeka nebo J. Stursy, nema v dejinach ceskeho socharstvi sobe rovneho. Tuto tvar bezpochyby zastupuji oba Janovi synove a zvlaste pak mladsi Ferdinand Maxmilian. Je nutne priznat, ze na uspechu tohoto socharskeho atelieru, ktery ve sve dobe patril k nejvyznamnejsim nejen v Praze, ale v celych Cechach, se osobnosti reprezentujici tyto dve tvare dilny podilely stejnou merou.
ER