PT Journal
AU Naceradska, P
TI Pavilon Marie Terezie ve Veltrusech. Historicky pruzkum k dejinam stavby
SO Pruzkumy pamatek
PY 2013
BP 145
EP 176
VL 20
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201301-0007.php
SN 12121487
AB V zameckem parku ve Veltrusech (okres Melnik) se nachazi pavilon Marie Terezie, otevrena budova ctvercoveho pudorysu s trojicemi dorskych sloupu na narozich, kryta kupoli. Pamatnik [Monument/ Denkmal] postavil Jan Rudolf hrabe Chotek (1748-1824) na pamatku cisarovny, za jejiz vlady se rodina Chotku dostala na jedno z prednich mist v radach ceske aristokracie. Za autora projektu pavilonu byva nekdy povazovan Matheus Hummel (+ 1800), podle jehoz navrhu byly zbudovany nektere jine stavby v parku. Dukladny pruzkum archivnich pramenu vsak prinesl nova zjisteni a umoznil velice podrobne popsat vznik i prubeh stavby.Hrabe Chotek puvodne zamyslel nechat zhotovit sochu Marie Terezie a v tomto smeru jiz roku 1803 bez vysledku jednal s videnskymi sochari Johannem Martinem Fischerem a Franzem Antonem Zaunerem. Roku 1808 se rozhodl koupit sloupovou predsin byvaleho kostela hybernu v Praze, ktera mela byt v souvislosti s jeho prestavbou na celnici odstranena. Tento portikus byl u hybernu postaven v roce 1794 Janem Frantiskem hrabetem Sweerts-Sporkem, ktery zruseny klaster koupil a v kostele provozoval divadlo.Rozebrany portikus byl dopraven lodmi po Vltave do Veltrus a Georg Fischer, profesor architektury na prazske polytechnice, pripravil pro hrabete Chotka plan, jak vyuzit tuto kamennou architekturu na stavbu pavilonu Marie Terezie. Balustradu, ktera u puvodniho portika tvorila zabradli horni terasy, pritom umistil do dvou bocnich arkad pavilonu a stavbu zastresil kupoli na trojitem tamburu. Jeste v roce 1808 byl na ovalne louce (tzv. Ovalu [Oval]) v severni casti chotkovskeho Ostrova [Chotkische Insel] polozen dreveny rost, pak postaveny zaklady a schody, ale teprve behem let 1812 a 1813 byl vybudovan cely pamatnik. Mnoho kamenickych prvku muselo byt nakonec udelano nove, kamenikem Johannem Fidlerem ze Slatiny. Vnejsi vyzdobu, doplneni vlysu [Fries] o nove metopy [Metopen] atd. provedl prazsky stukater a sochar Ludvik Muller. Roku 1814 byla strecha pokryta plechem.Jan Rudolf Chotek dbal i na zahradnicke upravy okoli pavilonu. Ovalna louka je zde ze zapadni strany ohranicena hrazi proti Vltave, osazenou stromy; podobne je kvuli soumernosti ohranicena i z vychodni strany. Hraz byla tez osazena ruzemi a u stare studne vytvoreno posezeni, primo naproti pavilonu. Studna byla roku 1816 opatrena drevenym obeliskem; podle puvodniho planu na nem mel stat cesky lev se znakem. Tehoz roku byly na strese pavilonu instalovany ctyri hlinene vazy od hrncirskeho mistra Johanna Unterwegera z Prahy a budova zvnejsku dokoncena.Co se tyce vnitrni vyzdoby, hrabe Chotek zamyslel postavit doprostred sochu Marie Terezie a steny a strop vyzdobit stukaturou a motivy z pametnich minci [Denkmunzen]. Dochovaly se dva navrhy vnitrni vyzdoby, jeden od architekta Johanna Philippa Joendla, Chotkova reditele staveb [Baudirektor], ktery jiz od zacatku dohlizel na stavbu pavilonu a pripravoval i potrebne vykresy. Autorem druheho navrhu je - podle spatne citelneho podpisu - snad architekt Joseph Kornhausel. Zadny z planu vsak nebyl realizovan.Jiz roku 1812 se hrabe Chotek rozhodl ozdobit pamatnik tez ctyrmi sochami, ktere se umisti na podstavce vybihajici z rohu budovy. Ale teprve roku 1822 podepsal s prazskym socharem Vaclavem Prachnerem smlouvu na jejich zhotoveni, a to podle navrhu [Zeichnungen] Josefa Berglera, reditele prazske Akademie vytvarnych umeni. Jednalo se o sedici sochy, predstavujici a) valecnou slavu [den Kriegsruhm], b) mir [den Frieden], c) zakonodarstvi [die Gesetzgebung] a d) materskou lasku [die mutterliche Liebe vorstellende sitzende Bildsaulen]. Kvuli umrti Jana Rudolfa Chotka (+ 1824) se prokazatelne dokoncila a do Veltrus dovezla pouze prvni ze soch. Dedic Jana Rudolfa Chotka, jeho vnuk Jindrich, proto uvazoval o tom, umistit ji dovnitr pavilonu a udelat z nej Tempel des Kriegsruhmes. Nakonec tuto svoji ideu neprovedl a pravdepodobne sochu umistil volne do parku - dosud existujici socha zvana Mars se ve starsi literature nazyva "Genius valecne slavy". Misto sochy umistil Jindrich Chotek doprostred pavilonu pylon s vsazenym medailonem, dnes nezvestnym; byla na nem podobizna Marie Terezie v zavoji vdovy, zrejme podle Widemannova vyobrazeni na jedne z pametnich minci.V letech 1927-1928 byl pavilon Marie Terezie dukladne opraven: krov obnoven podle puvodniho stavu, strecha pokryta medenym plechem a kamenicke prvky restaurovany socharem Bohumilem Kafkou.
ER