PT Journal
AU Razim, V
TI Vez hradu Gutstejna
SO Pruzkumy pamatek
PY 2013
BP 213
EP 229
VL 20
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201301-0008.php
SN 12121487
AB Clanek prezentuje vysledky operativniho pruzkumu a dokumentace veze hradu Gutstejn v zapadnich Cechach (k. u. Okrouhle Hradiste, okr. Tachov). Prvni pisemna zminka o hradu je z pocatku 14. stoleti, vznik samotne veze datuje nedavny archeologicky vyzkum do doby kolem roku 1400. Novy pruzkum a dokumentaci veze umoznilo leseni, vystavene na kratkou dobu v jejim jinak nepristupnem interieru v prubehu stavebniho zajistovani rozrusene koruny zdiva v roce 2011.Vez je priblizne 20 m vysoka, pudorys cca 8,3x7,6 m, narozi jsou silne zaoblena, interiery zhruba pravouhle. Zcela temne prizemi bylo pristupne jen otvorem v zaniklem stropu. Stropem vedl pristup take do 1. patra, puvodne asi 265 cm vysokeho. Prostor je osvetlen dvema takrka shodnymi, puvodnimi otvory, jejichz parapety jsou ve vysce asi 88 cm nad dnesni provizorni podlahou. Otvory jsou v interieru kolem 85 cm vysoke a asi 45 cm siroke, smerem ven se pak oboustranne zuzuji. Na vnejsim lici asi 240 cm silne obvodove zdi je usti ponekud vyssi (95-98 cm, parapet zrejme smerem ven mirne klesa), a velmi uzke (13-15 cm). Prvni, v pudorysu soumerny otvor se nachazi takrka presne uprostred severni steny, zatimco druhy, vychodni, v pudorysu asymetricky, je vyrazne posunut smerem k jihu. Tesne vedle druheho z otvoru, ale v jizni stene, je umistena rovnez puvodni, pravouhla nika (55x50x58 cm).Druhe, rovnez plochostrope a 265 cm vysoke patro melo stejne velky pudorys jako 1. patro. Take asi 78 cm vysoky puvodni otvor, posunuty mirne k jihu od svisle osy vychodni steny a v pudorysu priblizne symetricky, s parapetem cca 78 cm vysoko nad podlahou, odpovida sterbinovym otvorum 1. patra. Vnejsi usti (84 x 16 cm) je opet ponekud vyssi nez vnitrni cast otvoru. Zhruba uprostred jizni steny se nachazi puvodni vstup do veze (lomeny portalek).Velmi komplikovana je situace nad urovni stropu 2. patra. Nad ustupkem pro podlahu dalsiho podlazi stoupa lic zdiva na vsech ctyrech stranach interieru jen do vysky zhruba 60 cm, kde je - opet ve vsech stenach - ukoncen fragmenty ojedinele drevene konstrukce. Puvodne slo o tesarske dilo vyplnujici na dane horizontale cely interier veze, tedy o dvojity dreveny rost. Tramy, jez se ve dvou radach nad sebou krizily v prostoru interieru veze, vytvarely volne ctyruhelniky (takrka ctverce) o strane dlouhe cca 60-70 cm. Zamereni vyskovych vztahu umoznuje take rozpoznat postup stavby rostu. Nejprve byly polozeny (bez uplatneni ocekavanych "polstaru") ctyri tramy ve smeru vychod - zapad. Na ne pak kolma ctverice sever - jih. Nasledovalo ulozeni dalsich ctyr tramu vychod zapad a zaroven dvou stejne orientovanych tramu vence. Konecne byla umistena posledni ctverice v severojiznim smeru a s nimi soubezne zbyle dva prvky vence.Popsana drevena konstrukce, podle dendrochronologickeho pruzkumu vybudovana z jedli a smrku pokacenych v letech 1421 a 1422, predstavuje oproti zdivu veze v nizsi vyskove urovni naslednou stavebni fazi. Nad urovni rostu jsou dalsi dve patra, jejichz osvetlovaci otvory se tvarem a rozmistenim velmi podobaji 1. a 2. patru. Dendrochronologicky jsou datovana do let 1485 a 1486. Rozsahem omezeny pruzkum drevenych prvku puvodniho samonosneho leseni na vnejsim plasti veze, v rozsahu dvou hornich pater, odpovida zjistenim v interierech.Pruzkum prispel k moznosti pomerne podrobne a spolehlive rekonstrukce stavebniho vyvoje veze. Vysoke prizemi, 1., 2. a castecne take 3. patro nalezeji jedne stavebni etape. Absence drev a dalsich datovatelnych prvku neumoznuje prime datovani prvni etapy. Vyraznym zasahem bylo sestaveni mohutneho tramoveho rostu z kmenu pokacenych v letech 1421 a 1422. Na zaklade charakteru konstrukce jsme opravneni soudit, ze vznikla jeste v roce 1422. Kvuli ni snad bylo castecne ubourano zdivo tretiho patra, stejne tak je vsak mozne, ze se prave zde stavba veze predtim zastavila, at jiz bezprostredne, nebo pred delsi dobou. Stavbu rostu a useku zdiva, jehoz je rost soucasti, proto muzeme za samostatnou etapu povazovat jen proto, ze treti patro tesne pod jeho urovni je ve stavu pouheho torza. Zda v souvislosti s vybudovanim rostu byla rozebrana podlaha 3. patra (tedy strop 2. patra), nelze rozhodnout, pri samotne stavbe rostu ji vsak patrne bylo vyhodne vyuzit. Zbyle zdivo veze, od urovne tesne nad rostem az k dochovane korune, patri dalsi, z dnesniho pohledu treti stavebni fazi, sestavajici ze dvou pater. Tato faze je datovana drevy prekladu okenek, stropniho tramu a nosniku leseni v exterieru do 2. poloviny 80. let 15. stoleti (nejmladsi prvek 1490), mezi kmeny skacenymi prave v tomto obdobi se vsak vyskytuji i druhotne pouzite prvky starsi.Vedle vyjimecne moznosti relativne presne datovat stavebni promeny dochovanych casti veze je nemene pozoruhodna interpretace techto promen. Z prvni stavebni faze je zajimava zejmena podoba a rozmisteni otvoru v 1. a 2. patre. Obe tato podlazi jsou relativne nizka, skrz stropy nejspise prostupovala zebrikova schodiste, nebo jen zebriky. Vyse popsane otvory bychom mohli proste oznacit za osvetlovaci, kdyby vsak neprochazely zdivem vodorovne a nemirily dusledne vne hradniho jadra. U osvetlovacich otvoru klasickych bergfritu tomu byva naopak. Otvory gutstejnske veze pripominaji spise strilny pro rucni palne zbrane, dochovane v mnoha pohusitskych hradbach a bastach hradnich a mestskych opevneni. Zdanlive tomu sice muze odporovat znacna tloustka zdiva (kolem 240 cm), bez vyklenku na vnitrni strane strilny, a absence obvykle zarazky pri usti otvoru pro hakovnici, vyloucit takove urceni otvoru vsak nemuzeme. Podpurnym argumentem je take jejich ponekud vyssi vnejsi usti a asymetricky pudorys i rozmisteni. Prijmeme-li predbezne archeologicke datovani vzniku veze zhruba na prelom 14. a 15. stoleti, jde o obdobi, kdy se palne zbrane jiz urcitou dobu vyuzivaly, byt detailni predstava o nich a technice jejich vyuzivani prakticky chybi. O to cennejsi doklad by pak predstavovala vez Gutstejna. Vyloucit ostatne jiste nelze ani stavbu veze na pocatku 15. stoleti, blize k datu 1421. Zminene nedostatky strilen bychom mohli vysvetlit prave relativne ranym obdobim, kdy se jeste nekladli vetsi naroky na mireni a palne zbrane mely mnohdy spise zastrasovaci, nez aktivni nicivy efekt. V teto souvislosti jsou zajimave stopy uprav (rozsireni) spodnich casti sterbin otvoru v 1. a 3. patre na vychodni strane, jez si lze vysvetlit snahou o rozsireni uhlu mozneho zasahu vystrelenym projektilem. S absenci zarazek se setkavame i v mladsich obdobich, kdy se toto opatreni jiz prokazatelne vyuzivalo. S nasazenim palnych zbrani patrne souvisi take vyklenek vedle vychodniho otvoru prvniho patra. S podobnymi se v dane situaci setkavame, patrne slouzily k odkladani streleckych potreb na vyvysenem, suchem miste (srov. obr. 28).Mohutny tramovy rost byl dosud pokladan za pozustatek paty stresni konstrukce. Tato predstava vsak vznikla v dobe, kdy nebyl mozny podrobny pruzkum, a tudiz take nebylo zrejme, ze tramy jednotlivych vrstev prochazely prostorem prislusneho podlazi. Upevnovat strechu k obvodovemu zdivu veze takovymto zpusobem by jiste bylo nadbytecne, jak ostatne naznacuji take dochovane krovy nebo jejich pozustatky na jinych stavbach. I kdyz jde o zcela ojedinely tesarsky vyrobek, lze se s prihlednutim k jeho predpokladatelnym mechanickym vlastnostem domnivat, ze jeho ukolem nebylo udrzet na vezi strechu, ale snest mimoradne zatizeni, pripadne take slouzit jako vyztuha proti vodorovnym silam. Pri hledani odpovedi na otazku smyslu takoveho opatreni nutne zaujme vyznamna, prameny dolozena udalost z roku 1422, kdy konstrukce nejspise vznikla. Tehdy hrad drzeli bratri Burian a Jan z Gutstejna, vyznamni stoupenci Zikmundovy katolicke strany v zapadnich Cechach. Za okolnosti sice nejasnych, ale presto bez nutnosti o tom pochybovat oblehli hrad roku 1422 husite. Oblezeni zrejme trvalo delsi dobu a bylo pokladano za regionalne strategicky vyznamne, nebot pomoc obrancum poslalo mesto Cheb. Nelze jednoznacne prokazat, zda byl hrad dobyt, nebo se nepriteli ubranil, stejne jako nemuzeme brat za prukaznou informaci casove vzdalene a malo spolehlive tzv. Kroniky velmi pekne, ze husite ke Gutstejnu dorazili prave po Velikonocich, behem nichz pokorili Zlutice. Predkladame k diskusi hypotezu, ze rost na vezi, jehoz vyroba nasvedcuje urcite improvizaci a chvatu, slouzil jako pevna platforma pro umisteni tezke palne nebo vrhaci zbrane. Jeji hmotnost a otresy pri pouzivani by mohly ohrozit statiku horni casti stavby. Rost mohl byt postaven jako soucast koncepcni pripravy hradu k obrane, nebo az pod vlivem bezprostredniho ohrozeni, take ale prichazi v uvahu opatreni az na zaklade teto valecne zkusenosti, z obav, ze se nepritel brzy znovu objevi pred branami. Urceni jednoho z tramu rostu do letniho obdobi 1422 nemuze byt dukazem toho, ze konstrukce vznikla az po skonceni husitskeho oblehani, nebot jsme jiz uvedli, ze tesne povelikonocni datovani akce neni prokazane.Nektere, i kdyz zatim vzacne poznatky z jinych lokalit by mohly hypotezu o ucelu konstrukce podporit. Napriklad zesileni obranyschopnosti hradu z prubehu husitskych valek patrne napovida nalez prizdivky obvodove hradby na hrade Vizmurku, pozoruhodne je snizeni bergfritu v cele hradu Michalovice v dobe husitske ci pohusitske a jeji prizpusobeni pro palne zbrane, drevene prvky v pohusitske narozni vezi mestskeho opevneni ve Znojme lze spojovat se snahou vyztuzit ji proti otresum pri palbe z velkych strilen. Sber analogickeho materialu je vsak stale na pocatku, a proto take zatim nenazral cas na jednoznacne interpretace. Kazdopadne musime do svych uvah prijmout moznost mnoha improvizovanych, a proto take svebytnych a ojedinelych reseni, jez slouzila po kratkou dobu a beze stop zanikla.Ke zvyseni veze o dalsi dve patra doslo nejspise nekdy ve 2. polovine 80. let 15. stoleti; nejstarsi z pouzitych drev je datovano 1478/1479, nejmladsi 1490. Pozoruhodna je skutecnost, ze otvory obou pater jsou tvarove i rozmistenim prakticky shodne s otvory 2. a 3. patra, ktere jsou minimalne o sedm desitek let starsi. Ani zde nebyly pricle pro zaklesnuti palne zbrane, prestoze urceni pro strelbu je rovnez velice pravdepodobne. Jde o cenny doklad toho, jak chronologicky malo citlive jsou tyto prvky obrannych staveb, jak byl vyvoj nerovnomerny. Horni cast veze se tedy nejspise stavela za Buriana Bohateho z Gutstejna (zemrel patrne 1490). Z hlediska kvalitativniho hodnoceni by bylo prinosne srovnani s dalsimi soudobymi stavbami regionu. Okrajove postaveni hradu v ramci rodove domeny vsak umoznuje soudit, ze horni patra veze nepredstavovala vyznamnejsi pocin soudobeho fortifikacniho stavitelstvi. Naproti tomu rozmisteni streleckych otvoru vsech pater umoznovalo palbu nejen do samotneho predhradi, ale take do vzdalenejsich mist pristupove cesty, jez k hradu sestupuje od dvora Dankov.
ER