PT Journal
AU Kovar, D
   Kypta, J
   Sulc, J
TI Architektura jako vyraz socialniho vzestupu. Priklady z venkovskeho prostredi sklonku stredoveku a pocatku novoveku
SO Pruzkumy pamatek
PY 2014
BP 3
EP 20
VL 2
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201402-0002.php
SN 12121487
AB Clanek shrnuje vysledky vyzkumu stavebni podoby a socialniho kontextu nekolika poddanskych statku a vetsich dvoru v urodnych oblastech strednich a jiznich Cechach. Na dosazenych vysledcich zaujme skutecnost, ze diky svedectvi pisemnych pramenu nektere stavby zapadly do "pribehu" konkretnich osob, jimz se podarilo dosahnout vzestupu ve stavovsky rozvrstvene spolecnosti sklonku stredoveku a pocatku novoveku. Ac byly pramenne sondy ve strednich Cechach zamereny prvorade na poddanske usedlosti, v jiznich Cechach naopak na sidla nobilitovanych osob, muzeme obe skupiny pojednat souhrnne. Zretelne pojitko totiz predstavuje podobny socialni profil stavebniku, resp. majitelu ci drzitelu danych nemovitosti.Vyber poddanskych usedlosti se zakladal na vyskytu architektonickych prvku pozdne gotickeho a renesancniho razu. Pri analyze socialniho kontextu vychazime z pramenu berni povahy (urbaru, berni ruly, terezianskeho katastru) a pozemkovych knih, jez poskytuji jmena konkretnich drzitelu, informace o cene, rozsahu a stavu nemovitosti, zpusobu a prubehu splaceni trzni ceny, zavazcich a pohledavkach, ktere tu vaznou, hmotnem inventari atd. Podle ocekavani se sledovane statky zpravidla jevi jako nemovitosti s vysokym (v prislusne lokalite casto nejvetsim) hospodarskym potencialem. Z hlediska socialniho profilu drzitelu lze tuto skupinu ramcove rozdelit na dve skupiny. Bud se jedna o tzv. rodove selske statky. Anebo se o jejich drzbu (zejmena v urodnych primestskych regionech) ve vysoke mire uchazely nepoddane osoby vyssiho spolecenskeho postaveni, obdarene erbem a predikatem. Tento jev patri k charakteristickym rysum agrarni konjunktury predbelohorskeho obdobi, coz velice nazorne postihneme v sirsim okoli Prahy.Jen vzacne evidujeme prime doklady stavebnich uprav zakupne vysazenych venkovskych statku, realizovanych nobilitovanymi osobami. Tim pozoruhodnejsi je heraldicka vyzdoba pozdne gotickeho portalu brany usedlosti cp. 5 ve Vykani (obr. 6). Tento erb ovsem nedokazeme propojit s konkretnim rodem. Zato jsme zpraveni o jine osobe uzivajici predikatu a erbu, Viktorinu Skopkovi z Elentperku, ktery v teze vesnici ve 2. polovine 16. stoleti drzel dva statky. Do jednoho z nich se patrne vstupovalo dvema vypravnymi branami (obr. 5). Zname i sidlo Viktorinova tchana, mlynare Cypriana, jenz narocne upravil mlyn v mestecku Tousen. Oba shodou okolnosti ve stejnem roce 1561 ziskali opravneni uzivat erbu a predikatu. Cyprianovi k tomu dopomohla naklonnost panovnika, kterou si vyslouzil jako odbornik pri mlynskych stavbach na komornich statcich. Nedlouho predtim byl "pouze" mlynarskym tovarysem. Z tohoto duvodu lze nakladnou prestavbu tousenskeho mlyna nazirat mj. jako vyraz osobni reprezentace, resp. snahy o utvrzeni cerstve nabyteho spolecenskeho postaveni.Pozoruhodny protejsek ke stredoceskym statkum v rukach privilegovanych osob predstavuji sidla cisarskych solnich uredniku (Salzamtmann) v okoli Ceskych Budejovic. Ani tyto nemovitosti netvori homogenni skupinu. Presto lze na pocetne omezenem vzorku lokalit shledat urcite spolecne charakteristiky: je to jednak mala vzdalenost od mista uradu, dale nutnost jiste improvizace pri zajistovani drzby, ale take snaha dosahnout s pomerne limitovanymi prostredky co nejvice reprezentativniho ucinku (zvlaste dobre patrne na Lusteneku - obr. 10-12). Duvodu, proc si spravci solniho skladu budovali venkovske rezidence, bylo jiste vic. Slo o schopne a sebevedome osoby, ktere zpravidla pochazely z neurozenych pomeru a teprve ve sve osobe dosahly nobilitace a ziskaly predikat. Velkou roli u nich hrala nejen snaha vradit se mezi tradicni slechtu, ale na druhe strane se take vymezit vuci mestanskemu stavu. Drzba venkovskeho statku s reprezentativnim sidlem byla jiste vhodnou formou takove demonstrace. Zakupovanim nemovitosti navic urednici zhodnocovali financni prostredky, nahromadene v souvislosti s vykonem uradu i vlastnich podnikatelskych aktivit. Vlastni venkovsky azyl take znamenal moznost "uteku" z mestske spolecnosti, ktera v nekterych pripadech vnimala cisarske uredniky jako cizorody element.
ER