PT Journal
AU Kourilova, D
TI Komplex staveb hospodarsko-provozniho charakteru tzv. Cerveny zamek v Hradci nad Moravici. Geneze architektonickeho zameru a vyvoj stavebni formy v procesu realizace
SO Pruzkumy pamatek
PY 2014
BP 85
EP 116
VL 2
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201402-0005.php
SN 12121487
AB Tzv. Cerveny zamek v Hradci nad Moravici je komplex staveb z rezneho zdiva, rozlozenych na prostranstvi mezi ustredni zameckou architekturou tzv. Bilym zamkem, a namestim. Byl postaven v letech 1874-1892 (do 1895 se dokoncovaly detaily) a zadani znelo na zbudovani ohrazeni arealu ve stylu stredovekeho opevneni a pristavbu hospodarskeho arealu. Prispevek sleduje genezi zameru vystavby tohoto arealu od prvnich studii C.Ludeckeho pres vsechny varianty hledani vyrazu a formy, jak jsou dolozeny v navrzich A.Langera, a jak je pripadne lze konfrontovat s realizaci.Investorem byl knize Karel Maria Lichnovsky, osloveni tvurci byli tri v poradi Carl Johann Bogislaw Ludecke, Alexis Langer, oba z Vratislavi, a Ernest Handel z Vymaru. Navrhy C. Ludeckeho, podchycene na 3 kresbach, datovanych do cervence 1861 a dochovane v archivu Technicke university v Berline, realizovany nebyly. Duvodem nebylo zrejme odmitnuti formy jako takove, ale jine, nam blize nezname okolnosti, v dusledku kterych byla akce odsunuta o vice nez cele desetileti. Je dulezite zduraznit, ze zakladni predstava knizete o tomto komplexu novych ustajeni koni a vozu, s rovnocennou funkci nastupniho partu od mestecka, byla v urceni a vymezeni prostoru jasna a nemenna; melo tady vyrust dominujici predpoli dobre maskujici prozaicky ucel provozniho a hospodarskeho zazemi. Tomuto zadani se A. Langer, ktery v letech 1872-1875 kresli sve studie, bezpochyby priblizil vice resenim, ani naznakem timto prozaickym zadanim diskriminovanym, naopak vysilajicim signal o nedobytne pevnosti, hrdem panskem sidle s hluboko zakorenenou tradici. Soubor navrhu obsahuje celkem 71 kreseb a je dochovany v bohate pozustalosti Alexise Langera v Arcidieceznim Archivu ve Vratislavi. Byl identifikovan A. Zablockou-Kos na pocatku 90. let minuleho stoleti a znamenal zasadni posun v badani k danemu tematu, a to take proto, ze byl definitivne rehabilitovan Langerum autorsky podil na teto stavbe. Dlouho tradovana zamena pozice autora - A. Langera, a naslednika - E.Handela, je oduvodnitelna dochovanim rady architektonickych detailu ke stavbe ve fondech Zemskeho archivu v Opave, podepsanych E.(F?) Handelem, coz odpovida realne situaci v jeji finalni fazi, kdy E.Handel prevzal v r. 1879 dohled na dokoncenim stavby vcetne reseni uvedenych detailu. Soubor nacrtku A. Langera obsahuje pudorysy, radu pohledovych variant, rezy, detaily, precizne vykreslene profily kamenickych prvku i klempirsky detail; vetsinu navrhu jsme schopni identifikovat v provedeni, nektere zustaly v poloze nerealizovanych soliteru. Prevazna cast materialu je s uvedenim meritka ve stopach, datovana a autorsky signovana monogramovou signaturou "AL", rada planu je v levem hornim rohu opatrena tistenym nebo vtlacovanym razitkem "Alexis Langer-Architect-Breslau". Cast materialu tohoto fondu A. Zablocka-Kos zpracovala v obsahle monografii o Alexii Langerovi (A. Zablocka-Kos, Sztuka - Wiara - Uczucie. Alexis Langer - slaski architekt neogotyku. Wroclaw 1996, s. 146-150, 272).Pokud se tyce konceptu vlastni architektury je jeji zakladni osnovou ctvercove nadvori podel nehoz jsou do pudorysu "L" rozestaveny na vychode trakt puvodnich koniren (dnes restaurace) a na severu kridlo vozovny (nyni spolecensky sal, tzv. velka dvorana); spojovacim modulem mezi temito ustrednimi prostorami je utvar provozni veze v SV narozi, ktery ma na opacnem SZ rohu protejsek v obytne vezi. Dalsi dve obvodove strany nadvori tvori vlastne kamenna hradebni zed s cihelnou korunou, do ktere jsou vkomponovany doplnujici stavebni clanky. Majestatni zapadni strana hradby uprostred vybiha pulkruhovou bastou s postrannimi flankovacimi bastami na konzolach. V JZ partii je posazena puvodni mala vozovna, pozdeji kovarna (pak garaz, dnes sklad a dilna), uprostred jizni strany hodinova vez s malou terasou a nakonec, v uzavirajici JV casti, vstupni brana do nadvori. Hradba je zalozena ve vysokem svahu s nimz architektura s velkym efektem pracuje rozvrstvenim kamenneho zdiva predimenzovane trnoze do vsech terennich urovni, vcetne masivu dolnich koniren v suterenu pod nadvorim. Ukaznenym hmotam kolem nadvori a monumentalnimu zalozeni hradby se vymyka struktura na vychode navazujiciho nastupniho partu s charakteristickym dvouvezim do namesti, a ze strany od zamku na prvni pohled az neprehlednou sestavou ruzne okosenych utvaru, prechazejici pak uz plynule do ohradni zdi parku. Vsem objektum je spolecny mimo cihelny korpus a reseni podnozi z lomoveho zdiva vyrazny kamenicky detail z cerveneho piskovce, uplatnujici se na ostenich, hranach stitu, zuborezu korunni rimsy nebo realizujici se vyssi formou jako maskarony ci chrlice v zoomorfnim tvaru. Z puvodnich prvku se dochovala vitrazova okenka zasklena kruhovymi terciky nebo diagonalni siti do olova a rada autentickych dveri vcetne kompletniho kovarskeho detailu: bohatych pasovych zavesu, krabicovych zamku, klepadel, zastrci, klicovych stitku, zdobnych zavesu, klik. Jako stresni krytina je pouzita bridlice, dochovana je cast puvodnich malych trojuhelnych vikyrku s prolomenim jeptiskou, a na hodinove vezi hranolove drevene vikyre se sedlovou striskou. Krovy nad hlavnimi budovami jsou nove.Na stavbach Cerveneho zamku je evidentni inspirace cihlovou severonemeckou novogotikou,vyhovujici knizeti Karlu Maria Lichnovskemu, ktery vyrazne inklinoval k zivotnimu stylu vilemovskeho Pruska. V te souvislosti je v literature uvadeny jako srovnatelny a inspirujici polsky Malbork. Pomineme-li na prvni pohled jasnou shodu v materialove skladbe - pouzivani pohledoveho rezneho zdiva a lomoveho kamene na trnozich, je v exterieru vozovny a staji mozno priradit vlivu teto architektury take zakladni vertikalni traktaci obvodovych sten piliri ci priporami s vkladanym modulem vpadlych segmentovych poli. Na rozdil od hmotove razantne modelovanych prvku na fasadach Malborku jsou tyto na Hradci pojaty jemneji. Odraz reseni kapitulni sine Malborku je citit v interieru konirny, pojate jako halove trojlodi s zebrovou klenbou; Langer byl predevsim stavitel kostelu, a tak stvoril i na Hradci "pro kone" halovy kostelni interier se subtilnimi svazkovymi litinovymi piliri a zebrovou klenbou. Take se neda na Cervenem zamku nepostrehnout silny vliv Langerem obdivovaneho Friedricha von Schmidta. Ten v letech 1863-1866 provedl rozsahlou novogotickou prestavbu zamku v rakouskem Fischhornu; v jeho stavu pred nicivym pozarem v roce 1920 shledavam shodu v dokonalem uzavreni a soudrznosti clenitych hmot, v detailu pak stejnou oblibu vezovitych utvaru, strech typu dlatka s miniaturnim akcentem arkyru, vezicek, opakovani prvku trojuhelneho stitu, sdruzenych oken s trojlalocnym ukoncenim, sterbinovych otvoru. Neprehlednutelna je inspirace vrcholnou gotikou francouzske provenience, kterou se Langer vraci jakoby na pocatek sve tvurci kariery, kdy nasledoval prikladu sveho velkeho vzoru - neogotickeho romantika Augusta Stulera. Cerveny zamek byl v dosavadni literature oznacovan jako neogoticky objekt, a to vicemene na zaklade casoveho faktoru. Spise jej vsak muzeme priradit jeste ponekud opozdenemu romantickemu historismu.
ER