PT  - JOURNAL ARTICLE
AU  - Kouřilová, Danuška
TI  - Komplex staveb hospodářsko-provozního charakteru tzv. Červený zámek v Hradci nad Moravicí. Geneze architektonického záměru a vývoj stavební formy v procesu realizace
DP  - 2014 Dec 15
TA  - Průzkumy památek
PG  - 85--116
VI  - 2
IP  - 2
IS  - 12121487
AB  - Tzv. Červený zámek v Hradci nad Moravicí je komplex staveb z režného zdiva, rozložených na prostranství mezi ústřední zámeckou architekturou tzv. Bílým zámkem, a náměstím. Byl postaven v letech 1874-1892 (do 1895 se dokončovaly detaily) a zadání znělo na zbudování ohrazení areálu ve stylu středověkého opevnění a přístavbu hospodářského areálu. Příspěvek sleduje genezi záměru výstavby tohoto areálu od prvních studií C.Lüdeckeho přes všechny varianty hledání výrazu a formy, jak jsou doloženy v návrzích A.Langera, a jak je případně lze konfrontovat s realizací.Investorem byl kníže Karel Maria Lichnovský, osloveni tvůrci byli tři v pořadí Carl Johann Bogislaw Lüdecke, Alexis Langer, oba z Vratislavi, a Ernest Händel z Výmaru. Návrhy C. Lüdeckeho, podchycené na 3 kresbách, datovaných do července 1861 a dochované v archivu Technické university v Berlíně, realizovány nebyly. Důvodem nebylo zřejmě odmítnutí formy jako takové, ale jiné, nám blíže neznámé okolnosti, v důsledku kterých byla akce odsunuta o více než celé desetiletí. Je důležité zdůraznit, že základní představa knížete o tomto komplexu nových ustájení koní a vozů, s rovnocennou funkcí nástupního partu od městečka, byla v určení a vymezení prostoru jasná a neměnná; mělo tady vyrůst dominující předpolí dobře maskující prozaický účel provozního a hospodářského zázemí. Tomuto zadání se A. Langer, který v letech 1872-1875 kreslí své studie, bezpochyby přiblížil více řešením, ani náznakem tímto prozaickým zadáním diskriminovaným, naopak vysílajícím signál o nedobytné pevnosti, hrdém panském sídle s hluboko zakořeněnou tradicí. Soubor návrhů obsahuje celkem 71 kreseb a je dochovaný v bohaté pozůstalosti Alexise Langera v Arcidiecézním Archivu ve Vratislavi. Byl identifikován A. Zablockou-Kos na počátku 90. let minulého století a znamenal zásadní posun v bádání k danému tématu, a to také proto, že byl definitivně rehabilitován Langerům autorský podíl na této stavbě. Dlouho tradovaná záměna pozice autora - A. Langera, a následníka - E.Händela, je odůvodnitelná dochováním řady architektonických detailů ke stavbě ve fondech Zemského archivu v Opavě, podepsaných E.(F?) Händelem, což odpovídá reálné situaci v její finální fázi, kdy E.Händel převzal v r. 1879 dohled na dokončením stavby včetně řešení uvedených detailů. Soubor náčrtků A. Langera obsahuje půdorysy, řadu pohledových variant, řezy, detaily, precizně vykreslené profily kamenických prvků i klempířský detail; většinu návrhů jsme schopni identifikovat v provedení, některé zůstaly v poloze nerealizovaných soliterů. Převážná část materiálů je s uvedením měřítka ve stopách, datovaná a autorsky signována monogramovou signaturou "AL", řada plánů je v levém horním rohu opatřena tištěným nebo vtlačovaným razítkem "Alexis Langer-Architect-Breslau". Část materiálů tohoto fondu A. Zablocka-Kos zpracovala v obsáhlé monografii o Alexii Langerovi (A. Zablocka-Kos, Sztuka - Wiara - Uczucie. Alexis Langer - slaski architekt neogotyku. Wroclaw 1996, s. 146-150, 272).Pokud se týče konceptu vlastní architektury je její základní osnovou čtvercové nádvoří podél něhož jsou do půdorysu "L" rozestavěny na východě trakt původních koníren (dnes restaurace) a na severu křídlo vozovny (nyní společenský sál, tzv. velká dvorana); spojovacím modulem mezi těmito ústředními prostorami je útvar provozní věže v SV nároží, který má na opačném SZ rohu protějšek v obytné věži. Další dvě obvodové strany nádvoří tvoří vlastně kamenná hradební zeď s cihelnou korunou, do které jsou vkomponovány doplňující stavební články. Majestátní západní strana hradby uprostřed vybíhá půlkruhovou baštou s postranními flankovacími baštami na konzolách. V JZ partii je posazena původní malá vozovna, později kovárna (pak garáž, dnes sklad a dílna), uprostřed jižní strany hodinová věž s malou terasou a nakonec, v uzavírající JV části, vstupní brána do nádvoří. Hradba je založena ve vysokém svahu s nímž architektura s velkým efektem pracuje rozvrstvením kamenného zdiva předimenzované trnože do všech terénních úrovní, včetně masivu dolních koníren v suterénu pod nádvořím. Ukázněným hmotám kolem nádvoří a monumentálnímu založení hradby se vymyká struktura na východě navazujícího nástupního partu s charakteristickým dvouvěžím do náměstí, a ze strany od zámku na první pohled až nepřehlednou sestavou různě okosených útvarů, přecházející pak už plynule do ohradní zdi parku. Všem objektům je společný mimo cihelný korpus a řešení podnoží z lomového zdiva výrazný kamenický detail z červeného pískovce, uplatňující se na ostěních, hranách štítů, zubořezu korunní římsy nebo realizující se vyšší formou jako maskarony či chrliče v zoomorfním tvaru. Z původních prvků se dochovala vitrážová okénka zasklena kruhovými terčíky nebo diagonální sítí do olova a řada autentických dveří včetně kompletního kovářského detailu: bohatých pásových závěsů, krabicových zámků, klepadel, zástrčí, klíčových štítků, zdobných závěsů, klik. Jako střešní krytina je použita břidlice, dochována je část původních malých trojúhelných vikýřků s prolomením jeptiškou, a na hodinové věži hranolové dřevěné vikýře se sedlovou stříškou. Krovy nad hlavními budovami jsou nové.Na stavbách Červeného zámku je evidentní inspirace cihlovou severoněmeckou novogotikou,vyhovující knížeti Karlu Maria Lichnovskému, který výrazně inklinoval k životnímu stylu vilémovského Pruska. V té souvislosti je v literatuře uváděný jako srovnatelný a inspirující polský Malbork. Pomineme-li na první pohled jasnou shodu v materiálové skladbě - používání pohledového režného zdiva a lomového kamene na trnožích, je v exteriéru vozovny a stájí možno přiřadit vlivu této architektury také základní vertikální traktaci obvodových stěn pilíři či příporami s vkládaným modulem vpadlých segmentových polí. Na rozdíl od hmotově razantně modelovaných prvků na fasádách Malborku jsou tyto na Hradci pojaty jemněji. Odraz řešení kapitulní síně Malborku je cítit v interiéru konírny, pojaté jako halové trojlodí s žebrovou klenbou; Langer byl především stavitel kostelů, a tak stvořil i na Hradci "pro koně" halový kostelní interiér se subtilními svazkovými litinovými pilíři a žebrovou klenbou. Také se nedá na Červeném zámku nepostřehnout silný vliv Langerem obdivovaného Friedricha von Schmidta. Ten v letech 1863-1866 provedl rozsáhlou novogotickou přestavbu zámku v rakouském Fischhornu; v jeho stavu před ničivým požárem v roce 1920 shledávám shodu v dokonalém uzavření a soudržnosti členitých hmot, v detailu pak stejnou oblibu věžovitých útvarů, střech typu dlátka s miniaturním akcentem arkýřů, věžiček, opakování prvku trojúhelného štítu, sdružených oken s trojlaločným ukončením, štěrbinových otvorů. Nepřehlédnutelná je inspirace vrcholnou gotikou francouzské provenience, kterou se Langer vrací jakoby na počátek své tvůrčí kariéry, kdy následoval příkladu svého velkého vzoru - neogotického romantika Augusta Stülera. Červený zámek byl v dosavadní literatuře označován jako neogotický objekt, a to víceméně na základě časového faktoru. Spíše jej však můžeme přiřadit ještě poněkud opožděnému romantickému historismu.