PT Journal
AU Kypta, J
   Simunek, R
   Vesely, J
TI Kostel v Neustupove jako nekropole renesancni slechty. Mikrosvet rezidencni vsi (1450-1620)
SO Pruzkumy pamatek
PY 2015
BP 7
EP 28
VL 22
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201501-0002.php
SN 12121487
AB Neustupov (okres Benesov) predstavuje ucebnicovy priklad tesneho prostoroveho a funkcniho sepeti profanni a sakralni slozky slechticke reprezentace. Areal zamku, nekdejsi tvrze, tu primo sousedi se hrbitovem, v jehoz stredu stoji farni kostel, liturgicke a memorialni ohnisko vrchnosti i farni obce. Ve vztahu k patronatnim panum plnil kostel soucasne funkci nekropole. Jak v pripade panskeho sidla tak i kostela jsme schopni pomerne dobre postihnout zakladni etapy stavebniho vyvoje. Ve spojeni s dalsimi prameny (zvlaste pisemnymi) mame moznost studovat ruzne stranky mikrosveta slechticke rezidencni vsi v pozdnim stredoveku a ranem novoveku. Neustupovske zbozi bylo v te dobe v drzeni Vidlaku / Radimskych ze Slavkova a rodu s nimi pribuzensky spjatych a sdilejicich zdejsi rezidenci: predevsim Malovcu z Pacova a Kapliru ze Sulevic. Kontinualni vyvoj od 2. poloviny 15. stoleti do 2. desetileti 17. stoleti, ktery je predmetem predkladane studie, byl prerusen ve 3. desetileti 17. stoleti.V centru naseho zajmu stoji dejiny neustupovskeho farniho kostela Nanebevzeti Panny Marie, u nehoz lze rozlisit zajimavou renesancni stavebni etapu a alespon dilcim zpusobem nahlednout soudobe interierove vzezreni, jehoz obraz pomaha evokovat popis z roku 1677. Obvodove zdivo jadra - zapadni predstupujici hranolove veze, lodi a apsidy - narostlo temer v celem soucasnem rozsahu (co se tyce pudorysu i vyskoveho profilu) uz v ramci romanske a rane goticke stavebni etapy. Od pozdniho stredoveku do soucasnosti se celkovy pudorys kostela postupne zvetsoval jen o mensi pristavky po obvodu lodi a apsidy. Architektura stredovekeho kostela doznala na pocatku novoveku patrne nejvyraznejsich zmen v interieru. Nejenze byla lod s apsidou prosvetlena petici velkych oken, ale predevsim byla do te doby plochostropa lod opatrena cihelnou valenou klenbou pusobiveho renesancniho tvaroslovi. Dalsi narocne stavebni prace probihaly v podzemi lodi, kde byly vybudovany krypty.Mezi pozustatky predbelohorskeho vybaveni kostela dominuje pomerne pocetna skupina nahrobniku (dochovano 9 kusu z let 1554-1618). Z dalsich kusu zbyla uz jen cinova krtitelnice z roku 1611 a dva zvony (1548, 1558). Krtitelnice poskytuje konkretni predstavu o socialni siti kostela. Napis na jejim viku deklaruje okruh porizovatelu (vrchnost, vrchnostensky urednik i mistni farni obec), nadto se na ni uplatnuji tri reliefni slechticke erby. Pri rekonstrukci renesancniho interieru kostela ma zasadni vyznam popis z roku 1677. Tehdejsi neustupovsky farar Jiri Maricek totiz sepisoval heraldicke a napisove pamatky spjate s dvojici rodu - Malovci a Kapliri, tesne spjatych s Neustupovem. Povedomi tak mame o nedochovanych nahrobnicich, epitafech, pohrebnich stitech a napisovych tabulkach na rakvich v krypte, castecne i o poloze a prostorovych vazbach jednotlivych memorialnich medii.Narocna renesancni prestavba stredovekeho kostela nalezi do sirsiho interpretacniho ramce. Na zaklade obecne platneho modelu muzeme mj. predpokladat, ze stavebni prace na kostele probihaly paralelne s rozsahlou prestavbou sousediciho vrchnostenskeho sidla (ve 2. polovine 16. stoleti se zdejsi pozdne goticka tvrz promenila v renesancni zamek). Priblizit se davno zmizelemu predbelohorskemu mikrosvetu, v nemz se odehraval bezny i svatecni zivot mistni slechty, bylo mozne s vyuzitim detailniho popisu obytnych a hospodarskych budov v arealu rezidencniho sidla i podrobneho inventare (1650/1652).
ER