RT Journal Article
SR Electronic
A1 Kypta, Jan
A1 Šimůnek, Robert
A1 Veselý, Jan
T1 Kostel v Neustupově jako nekropole renesanční šlechty. Mikrosvět rezidenční vsi (1450-1620)
JF Průzkumy památek
YR 2015
VO 22
IS 1
SP 7
OP 28
UL https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201501-0002.php
AB Neustupov (okres Benešov) představuje učebnicový příklad těsného prostorového a funkčního sepětí profánní a sakrální složky šlechtické reprezentace. Areál zámku, někdejší tvrze, tu přímo sousedí se hřbitovem, v jehož středu stojí farní kostel, liturgické a memoriální ohnisko vrchnosti i farní obce. Ve vztahu k patronátním pánům plnil kostel současně funkci nekropole. Jak v případě panského sídla tak i kostela jsme schopni poměrně dobře postihnout základní etapy stavebního vývoje. Ve spojení s dalšími prameny (zvláště písemnými) máme možnost studovat různé stránky mikrosvěta šlechtické rezidenční vsi v pozdním středověku a raném novověku. Neustupovské zboží bylo v té době v držení Vidláků / Radimských ze Slavkova a rodů s nimi příbuzensky spjatých a sdílejících zdejší rezidenci: především Malovců z Pacova a Kaplířů ze Sulevic. Kontinuální vývoj od 2. poloviny 15. století do 2. desetiletí 17. století, který je předmětem předkládané studie, byl přerušen ve 3. desetiletí 17. století.V centru našeho zájmu stojí dějiny neustupovského farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, u něhož lze rozlišit zajímavou renesanční stavební etapu a alespoň dílčím způsobem nahlédnout soudobé interiérové vzezření, jehož obraz pomáhá evokovat popis z roku 1677. Obvodové zdivo jádra - západní předstupující hranolové věže, lodi a apsidy - narostlo téměř v celém současném rozsahu (co se týče půdorysu i výškového profilu) už v rámci románské a raně gotické stavební etapy. Od pozdního středověku do současnosti se celkový půdorys kostela postupně zvětšoval jen o menší přístavky po obvodu lodi a apsidy. Architektura středověkého kostela doznala na počátku novověku patrně nejvýraznějších změn v interiéru. Nejenže byla loď s apsidou prosvětlena pěticí velkých oken, ale především byla do té doby plochostropá loď opatřena cihelnou valenou klenbou působivého renesančního tvarosloví. Další náročné stavební práce probíhaly v podzemí lodi, kde byly vybudovány krypty.Mezi pozůstatky předbělohorského vybavení kostela dominuje poměrně početná skupina náhrobníků (dochováno 9 kusů z let 1554-1618). Z dalších kusů zbyla už jen cínová křtitelnice z roku 1611 a dva zvony (1548, 1558). Křtitelnice poskytuje konkrétní představu o sociální síti kostela. Napis na jejím víku deklaruje okruh pořizovatelů (vrchnost, vrchnostenský úředník i místní farní obec), nadto se na ní uplatňují tři reliéfní šlechtické erby. Při rekonstrukci renesančního interiéru kostela má zásadní význam popis z roku 1677. Tehdejší neustupovský farář Jiří Maříček totiž sepisoval heraldické a nápisové památky spjaté s dvojicí rodů - Malovci a Kaplíři, těsně spjatých s Neustupovem. Povědomí tak máme o nedochovaných náhrobnících, epitafech, pohřebních štítech a nápisových tabulkách na rakvích v kryptě, částečně i o poloze a prostorových vazbách jednotlivých memoriálních médií.Náročná renesanční přestavba středověkého kostela náleží do širšího interpretačního rámce. Na základě obecně platného modelu můžeme mj. předpokládat, že stavební práce na kostele probíhaly paralelně s rozsáhlou přestavbou sousedícího vrchnostenského sídla (ve 2. polovině 16. století se zdejší pozdně gotická tvrz proměnila v renesanční zámek). Přiblížit se dávno zmizelému předbělohorskému mikrosvětu, v němž se odehrával běžný i sváteční život místní šlechty, bylo možné s využitím detailního popisu obytných a hospodářských budov v areálu rezidenčního sídla i podrobného inventáře (1650/1652).