PT Journal
AU Mudra, A
   Patrny, M
TI Vezova sanktuaria v Ceskych zemich v obdobi konfesionalizace
SO Pruzkumy pamatek
PY 2015
BP 94
EP 106
VL 22
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201501-0007.php
SN 12121487
AB Ceske kralovstvi se diky reformacnim snaham na prelomu 14. a 15. stoleti a naslednym husitskym valkam stalo zemi dvojiho lidu. Vetsina se hlasila ke strane prijimajici sub utraque, mensina pak zustala pod jednou. Neustale osocovani z hereze bylo pro utrakvisty zdrojem pochybnosti, jestli nalezi do spolecenstvi vyvolenych ke spase. Mezi hlavni prostredky naplnovani potreby prezentace pravovernosti v konfesne rozdelene spolecnosti pritom patrila ucta k eucharistii. Konkretni skvelou ukazkou sebeidentifikacnich a reprezentacnich strategii konfesnich skupin jsou monumentalni sanktuaria zrizovana v mestskych farnich kostelech v posledni tretine 15. a v 16. stoleti. Studie zkouma na trech prikladech moznosti, jak byly pomoci ikonografie velkych sanktuarii formovany a sdileny socialni a konfesni identity mestskych obci katoliku, utrakvistu a nakonec katoliku ve vetsinove luteranskem prostredi.Znojemske pastoforium je dobovym svedkem nepriznive situace Znojemskych, ktere tizilo jak dlouhodobe zadluzeni u zidu, tak minoritni postaveni vuci utrakvisticke vetsine. Pastoforium vzniklo v neklidne povalecne dobe, kdy dosud nebylo uzakoneno pokojne souziti dvou konfesnich skupin a strana pod jednou se tak opravnene citila ohrozena. Inklinace k radikalnim postojum a resenim a vypjata snaha vymezovat svou identitu ve stretu s neprateli se zde prirozene spojila obranou exkluzivity pristupu k eucharistii.U utrakvistu v Hradci Kralove naopak zcela postradame rysy negativniho militantniho vymezovani a prevazuji akcenty oslavne a integracni, vyuzivajici velky socialne konstruktivni potencial eucharisticke ucty. Kdyz vyberem verejne prezentovanych pasazi evangelia utrakviste zduraznuji, ze pouze a jedine prijimani pod oboji je predpokladem spasy, nemaji v umyslu ostatni ze spasy vyloucit, ale naopak: skrze prosazeni podoboji v rimske cirkvi chteji pomoci ke spase celemu krestanstvu. Ve svetle analyzy sanktuarii v kontextu nabozenskych pomeru 15. stoleti se tedy socialni pojeti eucharistie u katoliku jevi spise vylucujici, zatimco utrakviste uplatnovali spise model integracni (zcela analogicky utrakviste nepouzivali v cirkevne spravni praxi oblibene autoritarske nastroje rimske kurie jako interdikty, klatby a exkomunikace).Zcela nova situace nastala s prichodem nemecke reformace, jejimz cilem byla uplna odluka od rimske cirkve. V Moste v konfrontaci s luterstvim katolici vsadili na tri momenty, ktere mely oslovit farniky dosud ne zcela identifikovane s novym vyznanim: 1. poukaz na viru jejich otcu skrze tradicni typ pastoforia, 2. poukaz na legitimitu papeze v apostolske posloupnosti skrze postavy sv. Petra a Pavla, 3. poukaz na rimskou cirkev jako vyhradniho strazce a poskytovatele svatosti skrze pevnostni charakter schranky. Z perspektivy dalsich desetileti 16. stoleti se snahy prilakat farniky zpet do luna rimske cirkve ukazaly jako marne a tridentske protireformacni tazeni mohlo byt zavrseno teprve po bitve na Bile Hore. Celkove se tedy sanktuarium ukazuje jako velice pozoruhodne, vyznamove a funkcne variabilni medium, ktere dava nahlednout do uvazovani nasich predku v neklidnych pomerech obdobi nabozenskych reformaci 15. a 16. stoleti. Vyzkum na tomto poli je ovsem teprve na pocatku. Dosud neni dokoncena ani zakladni evidence sanktuarii, ktera se teprve stane predpokladem overeni, zda zjistenim ucinenym na vzorku tri sanktuarii prizname obecnejsi platnost.
ER