PT Journal
AU Jirak, M
   Kolda, J
   Slavik, J
TI Malba Tance smrti v chodbe Hospitalu v Kuksu
SO Pruzkumy pamatek
PY 2015
BP 31
EP 41
VL 22
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201502-0006.php
SN 12121487
AB Soucasti rozsahle obnovy Hospitalu v Kuksu, uskutecnene v ramci projektu Integrovaneho operacniho programu pod nazvem Kuks - Granatove jablko v letech 2013-2014, bylo i odkryti a restaurovani nastennych maleb cyklu Tanec smrti v prizemi chodby severniho kridla. Povedomi o existenci cyklu maleb, pisemne prvne zminenych v roce 1729 pri cenzurni prohlidce arealu kukskych lazni, pretrvalo i pres jejich zabileni v roce 1769 az do soucasnosti. Od pocatku 2. tretiny 20. stoleti byly malby postupne odkryvany, nejvetsi cast prave v letech 2013-2014. Prilezitost uplneho odkryvu maleb umistenych ve ctvercovych ramech s malovanymi nastavci a s vysvetlujicimi versi pri zemi byla vyuzita nejen k dokumentaci, ale i hledani predloh maleb a textu.Zamer vystavby spitalniho zarizeni pro valecne vyslouzilce, o ktere meli pecovat prislusnici radu milosrdnych bratri, pojal hrabe Frantisek Antonin Spork uz v roce 1696, v roce 1705 vsak zmenil nadaci ve prospech radu celestinek (italskych anunciatek), jehoz clenkou se stala jeho starsi dcera Eleonora Frantiska. V sobotu 12. brezna 1707 doslo na pravem brehu Labe v ose proti budovanemu lazenskemu arealu k polozeni zakladniho kamene kostela uvazovaneho klastera. Spork se s radem vsak rozesel a 17. zari 1711 vystavil novou donacni listinu opet ve prospech milosrdnych bratri. Vystavba kostela a hospitalu probihala podle navrhu architekta Giovanni Battisty Alliprandiho, vedl ji prazsky stavitel Pietro Antonio Nitola a podileli se na ni kamenik Pietro della Torre a jaromersky zednik Jakub Michel. V roce 1713 jiz byl kostel prakticky dokoncen, stavebni prace probihaly na obou castech severniho kridla a narozni rizalitove utvary byly se zdvihaly ze zakladu. V roce 1715 jiz je uvaden dum jako vystaveny, coz ale nemuselo znamenat uplne dokonceni stavebnich praci. Po roce 1715 se k severnimu kridlu pripojila bocni kridla s obytnymi mistnostmi spitalniku na zapade a celami bratri na vychode. Milosrdni bratri dostavenou budovu v rozsahu severniho kridla nynejsiho hospitalu prevzali az po Sporkove smrti v roce 1744 a zahajili tak cinnost hospitalu. Po prevzeti arealu pokracovali ve vystave podle zmeneneho zameru doplnenim nemocnicniho salu na jihovychodni strane a hospodarskeho kridla na jihozapade. Koncem 60. let 18. stoleti vypracoval trutnovsky stavitel Leopold Niederocker navrh komplexni prestavby hospitalni budovy v rokokove ladenem stylu s mohutnymi naroznimi kridly. Z projektu byla zrealizovana pouze severozapadni narozni cast, zanikla pritom nejzapadnejsi cast hospitalni chodby s tremi malbami cyklu Tance smrti.Hrabe Spork se odchodem cloveka ze zivota zabyval cely zivot a na konec lidskeho zivota soustavne upozornovali ve svych stavebnich a tiskovych dilech. Jednim z tisku je i drobna tzv. Bonreposka knizka, vydana v cestine i v nemcine v roce 1721, obsahujici krome jinych i skladbu o 50 versich s nazvem Der Todten-Tanz // Smrti tanec. Prave jeji nepatrne upravene strofy doprovodily nastenne malby v Kuksu. Skladba predstavuje Smrt nahle prepadajici predstavitele vsech stavu, aby je vyzvala k "tanci" koncicimu jejich skonem. Uvod tvori pet slok o biblickem puvodu smrti (stvoreni a pad prvnich lidi), zaver pridava trojici slok s obecnou platnosti pro vsechny "tanecniky" (posledni soud, marnost lidskeho tela a znak smrti). Bonreposky Tanec smrti predstavuje jakysi doprovodny komentar k proslulym "Obrazum Smrti" (Bilder des Todes) Hanse Holbeina ml., mnohokrat reprodukovanym az do 18. stoleti, a misty je primo popisuje.Pro kukske nastenne malby jsou dulezite Imagines mortis, od roku 1555 opakovane vydavane dedici Arnolda Birckmanna. Z puvodnich padesati maleb cyklu se ctyri nedochovaly kvuli dispozicnim zmenam budovy (c. 24 az 27), pet existuje v temer necitelnem stavu (c. 12 az 15, 48). Z nich lze tri identifikovat napisem (c. 12, 13, 14), jednu diky charakteristickemu fragmentu malby interieru (c. 15) a jedinou nelze identifikovat vubec. Pro urceni predlohy mohla byt zasadni: jde o scenu c. 48 podle Bonreposke knizky, znazornujici Marnost tela lidskeho (v sousedstvi jsou vyjevy 47 Zebrak a 49 Po smrti soud). Vyjev vsak nema predlohu v Holbeinovi, a pokud vime, ani v jeho epigonech. Kukske malby ve stranove orientaci souhlasi s Holbeinem, ovsem s vyjimkami vyjevu Vozka aneb Forman (c. 38), Vojak (c. 41), Hrac (c. 42), Ozralec (c. 43), Lotr (c. 44), Blazen (c. 45), Slepy (c. 46) a Zebrak (c. 47). Tyto vyjevy jsou stranove prevraceny, nejspise v dusledku pouziti birckmannovske kopie, jak napovida detail vyjevu s Vojakem. Smrt zde utoci na vojaka sipem, nikoliv stehenni kosti. Znacne zvetseni drobnych obdelnych predloh, nejspise prostrednictvim kartonu, prenasene na stenu v zakladnich orientacnich bodech i rytou kresbou, pri odlisnosti formatu ctvercovych ploch vedlo ke kompozicni bezradnosti malirove. Resil ji nejcasteji rozsirenim plenerovych scen v pozadi, v nekterych pripadech roztazenim pozic figur (Pritel pravni aneb Advokat, c. 28). Technologicky jde u remeslne i umelecke vymalby chodby o techniku vapenneho secca na podkladove prevazne hrubozrnne omitce a vapennem nateru. Zda se, ze prenaseni predloh na stenu v zapadni casti probihalo za mokra s vyrytim zakladniho rozvrhu do mekke omitky, smerem k vychodu se tyto stopy vytraceji a rozvrh nejvychodnejsich maleb byl ryt do jiz suche omitky. Pravdepodobne omitani postupovalo od zapadu k vychodu a prenaseni predloh zaostavalo za postupem zedniku.Sporkovym dodavatelem holbeinovskych predloh mohl byt knihkupec, vydavatel a profesor altdorfske univerzity Friedrich Roth-Scholtz. Kukske malby vznikly snad v obdobi kolem roku 1722, kdy si mimo jine Spork nechal k sedesatinam sepsat svuj epitaf a v hrobce pod hospitalnim kostelem, vyzdobene dalsimi texty s nametem smrti, jiz spocivaly ostatky jeho pribuznych. Malirska vyzdoba prizemni chodby hospitalu tak mohla byt jistym zavrsenim ideoveho programu rodoveho pohrebiste a neni vylouceno, ze se stala vizualni soucasti Sporkem organizovanych multimedialnich produkci predvadenych hudebniky a zpevaky formou jakehosi procesi po jednotlivych vyjevech primo in situ. Malby byly rozvrzeny tak, ze pri vstupu z nadvori hospitalu proti zaveru kostela se nachazely malby uvodni, vlevo (zapadne) pokracovaly figury svetske a napravo (vychodne) duchovni. Toto rozdeleni odpovida i vyuziti obou dilu hospitalu s obydlim chovancu na zapade a klauzurou na vychode. Ve vychodni casti pak cely cyklus koncil.Urceni autorstvi maleb je pri jejich kvalite pomerne obtizne. V inkriminovanem obdobi se v Kuksu doklada jedine "umelecky malir" a nekdejsi lysky poddany Jan Broz († 1742), jemuz mohli pomahat i jeho dva synove v tovarysskem veku, budouci maliri (Frantisek) Antonin (1706 - po 1750) a Vaclav Ignac (1708-1761), kteri po roce 1723 vstoupili do uceni ke kukskemu dvornimu rytci Michaelu Heinrichovi Rentzovi. Janu Brozovi lze hypoteticky pripsat i malirskou vyzdobu exterieru tzv. Stareho zamku Bon repos u Lyse nad Labem. Rentz pak v obdobi konce Sporkova zivota ci nedlouho pote vytvoril svuj slavny cyklus 52 grafik Tance smrti, motivicky souvisejici s Holbeinovym (a tedy i s hospitalnim) cyklem, ale v odlisnem autorskem zpracovani a s jinymi texty.Kukske malby v roce 1755 renovoval jakysi malir Storch, lze mu pripsat premalby vyjevu cirkevnich osob (minimalne Biskupa, Opata, a Kanovnika, c. 8-10). V roce 1759 odstranoval nasledky provozu valecneho lazaretu po bitve u Leuthen kuksky malir Andreas Seeman, ktery byl jeste v roce 1764 vyplacen za "malbu jednoho obrazu na chodbe se nachazejiciho Tance smrti", nejspise vyjevu Farare (c. 11), jasne kopie Rentzova vyjevu. Snad mu lze pripsat i autorstvi kartusi nad ramy vyjevu. K prekryti maleb doslo nejspise v kvetnu az cervnu 1769, kdy se cely hospital bilil za ucasti 10 zedniku, jednoho ucne a malire.V roce 1974 provedl v interierech hospitalu vcetne chodby rozsahly sondazni pruzkum ak. mal. Jan Zivny, ktery zjistil existenci maleb a pravdepodobne osetril dva drive odkryte vyjevy (O padu Adama a Evy - c. 2, a Kramar - c. 39). V roce 1987 odkryly ak. mal. Eva Skarolkova a ak. mal. Hana Vitova s ak. mal. Pavlem Krizem dalsi vyjevy (Blazen - c. 45, a Kardinal - c. 7), restaurovane v letech 1993-1995. Interpretaci provedl Jiri Serych. Eva Skarolkova a ak. mal. Dusan Cerny v letech 1994-1995 odkryli a transferovali rozmernou malbu s nametem tance smrtek, umistenou ve vychodni casti chodby proti vyusteni chodby z vychodniho kridla. Tato malba je mladsi nez cyklus Tance smrti, na sve misto byla osazena v roce 2000. Konecne na podzim roku 2013 zahajil velky kolektiv restauratoru angazovanych firmou Brandl, s. r. o. odkryvani, konzervaci a restaurovani maleb na cele chodbe v prizemi hospitalu.Kuksky Tanec smrti vznikl soubezne s omitanim prostoru chodby, byl rozvrzen promyslenym ikonografickym programem s urcenym mistem vstupu a prohlidky, nadto v letech zjitreneho Sporkova zajmu o tematiku smrti, od pocatku planovan v souzvuku textu a obrazu, kdy text (publikovany roku 1721) reaguje na konkretni obrazove predlohy (Holbein a jim inspirovana dila). Jako provadejiciho malire lze urcit prumerneho malire, hypoteticky jej ztotoznujeme s Janem Brozem.
ER