PT Journal
AU Bachtik, J
   Macek, P
   Oulikova, P
   Priknerova, P
TI Poutni areal v Chlumu sv. Mari, vyznamna pamatka na hranicich Cech
SO Pruzkumy pamatek
PY 2016
BP 3
EP 44
VL 23
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201601-0002.php
SN 12121487
AB Prispevek se zabyva historii a architekturou poutniho arealu v Chlumu sv. Mari na Sokolovsku, konkretne jeji barokni etapou. Vychazi z podrobneho stavebnehistorickeho pruzkumu, ktery probihal v letech 2014-15.Chlum sv. Mari je poutni areal se stredovekou historii, ktera saha podle legend az do 12. stoleti, spolehlive dolozen je ale az o dve stoleti pozdeji. Zasadnim zlomem v dejinach poutniho mista vztazeneho k milostne sosce "Madony v oresi" byl rok 1383, kdy se areal i s prilehlou obci a pozemky dostal do majetku radu krizovniku s cervenou hvezdou. Ti zde kolem roku 1400 nechali vystavet prvni kamenny kostel, ktery pozdeji prosel nekolika upravami. Nejvyraznejsi z nich bylo rozsireni na dvoulodi v 90. letech 15. stoleti.Starsi podoba arealu zcela zanikla s barokni prestavbou na sklonku 17. stoleti. Svedectvi o ni tedy na prvni pohled podavaji pouze prameny a dobova historiograficka literatura, z niz je nejvyznamnejsi spis F. Dorfela obsahujici i nekolik rytin s vyobrazenim puvodniho kostela. Ve skutecnosti je ale stredoveka minulost pripominana i na soucasne stavbe. V prve rade je zde umisten puvodni a mimoradne cenny soubor gotickych soch - vedle uctivane marianske sosky jde o vynikajici krasnoslohou madonu z konce 14. stoleti a o stoleti starsi Pietu a Krista na Krizi -, dale puvodni krtitelnice, datacni desticky z pocatku 16. stoleti nebo konzola, na ktere byla umistena uctivana socha. Tradice je zde ale promitnuta take do dispozice barokni novostavby - prameny i zobrazeni svedci o tom, ze uctivana socha nebyla umistena primo v kostele, ale v predsini mezi vezemi. Toto umisteni je zachovano dodnes, nebot soska je ulozena v ovalne kapli vztycene pred vlastnim kostelem.Stavba noveho barokniho arealu zapocala na sklonku 80. let 17. stoleti a souvisela s povysenim fary v Chlumu sv. Mari na proboststvi. Prubeh budovani arealu muzeme dobre rekonstruovat z pramenu, zejmena kostelnich uctu, ale take diky dendrochronologii a datacim zachovanym primo v ramci stavby. Vystavba zacala vztycenim novych vezi v letech 1689-91. Bezprostredne pote navazalo budovani ovalne kaple Panny Marie, ktere probihalo v letech 1691-92 (v hrube stavbe), resp. 1694. Mezi lety 1692-1694 byl postaven zaver noveho kostela Nanebevzeti Panny Marie a sv. Mari Magdaleny. K roku 1697 je dolozeno vztyceni kopule a v letech 1699-1701 probihaly prace na vnitrni vyzdobe. Kaple byla vysvecena roku 1694, kostel v roce 1701 a cely areal o rok pozdeji.O autorstvi kostela s kapli se vede debata. Z kostelnich uctu a dalsich souvislosti sice neprimo ale velmi presvedcive vyplyva, ze stavbu vedl Krystof Dientzenhofer s polirem Wolfgangem Braunbockem. Otazkou zustava ucast Jeana Baptisty Matheye, ktery byl do roku 1694 dvornim stavitelem velmistra krizovnickeho radu Jana Bedricha z Valdstejna a pro rad stavel hlavni prazsky kostel. Vzhledem k temto souvislostem se zda pravdepodobne, ze Mathey - at uz jako autor ideoveho projektu, nebo konzultant - do stavby zasahl, hlavni autorska zodpovednost ale v kazdem pripade zustala na bedrech K. Dientzenhofera.Moznou napovedu ohledne autorstvi kostela v Chlumu sv. Mari muze poskytnout take rozbor jeho architektury. Jde totiz o velmi neobvyklou stavbu, a to uz propojenim ovalne kaple s trojlodnim kostelem do jednoho celku, ktere bylo nepochybne planovano od zacatku jako zamer. Zatimco pak k ovalne kapli nalezneme dostatek domacich predloh, kostel zalozeny jako trojlodni hala s vlozenymi emporami a kopuli nad krizenim u nas v podstate nema precedent - s jedinou vyjimkou, kterou je kostel sv. Krize v Decine. Tato stavba, budovana jen par let pred Chlumem sv. Mari, je zdejsi stavbe natolik blizka dispozici, pudorysem i detaily jako je hlavni portal, ze ji lze s velkou jistotou oznacit za jednoznacnou predlohu. Zaroven je ale v konkretnim provedeni natolik odlisna, ze rozhodne nelze uvazovat o totoznych stavitelich. V Decine je jako autor zvazovan take J. B. Mathey - pokud by se tato teze v budoucnu potvrdila, ukazala by se hypoteza o tom, ze kostel v Chlumu budoval K. Dientzenhofer na zaklade ideoveho navrhu J. B. Matheye jako velmi pravdepodobna.Zatimco kostel s kapli byly uz v literature mnohokrat diskutovany, dalsi faze vystavby zustavaly stranou pozornosti, prestoze jsou nemene zajimave. Plati to zejmena pro ambity. Do tradicni krizove chodby jsou totiz v Chlumu sv. Mari zapojeny narozni kaple na prekvapive dynamickem pudorysu - tvori ho ustredni prostor, do ktereho z kazde strany pronikaji mensi ovalne prostory a jehoz klenba je prolomena ovalnym pruzorem do lucerny. Tato radikalne dynamicka kompozice patri k nejexpresivnejsim u nas. Vychazi totiz primo z neprovedeneho, ale publikovaneho projektu Guarina Guariniho pro kostel San Gaetano ve Vicenze. Dosavadni literatura prijimala ambit s rozpaky a povazovala je za dilo Wolfganga Braunbocka z pozdni faze barokni vystavby - tedy za regionalni derivat slavnych barokne dynamickych staveb. Pruzkum ale prokazal opak. Z archivalii, dataci dochovanych v krovech ambitu i dendrochronologicke analyzy jednoznacne vyplyva, ze stavba ambitu byla ve stavajici podobe pripravovana nejpozdeji uz roku 1704, pricemz jeho prvni cast vcetne severovychodni narozni kaple byla dokoncena k roku 1710. Z uctu navic vyplyva, ze stavbu v teto dobe vedl stejny "tym" jako v pripade kostela, tedy Krystof Dientzenhofer s polirem Braunbockem. Chlumske ambity tedy nejsou pozdni reakci na tzv. ceskou dynamickou skupinu, ale naopak tvori dosud neznameho sedmeho clena teto skupiny, spojeneho navic presvedcive s Dientzenhoferem, ktery je jako autor skupiny nejcasteji zvazovan.Po roce 1711 Dientzenhofer stavbu v Chlumu opousti a prenechava jeji vedeni W. Braunbockovi, ktery mel jako polira sveho syna Jana Ondreje. Tato zmena se zretelne odrazila i v kvalite provedeni dalsich casti ambitu dokoncovaneho az hluboko ve 20. letech 18. stoleti - novy stavitel si s narocnou konstrukci kaple sam nevedel rady, takze oproti "prototypu" se na ostatnich naroznich kaplich objevuje cela rada deformaci a konstrukcnich chyb. Braunbock nicmene dostal za ukol nejen dokonceni prace po svem predchudci, ale take samostatnou pripravu treti faze barokni vystavby. Jeji soucasti byla vystavba nove skoly (dnes fara) v letech 1722-24 a predevsim v letech 1723-28 budovani monumentalniho trojkridleho, dvoupatroveho objektu probosstvi. Se stavbou prilehajici od jihu ke skale na ktere byl zalozen kostel s ambitem, se patrne pocitalo od zacatku budovani arealu, takze autorem vychoziho projektu mohl byt jeste K. Dientzenhofer. Celkove se ale jedna o vlastni dilo W. Braunbocka, coz se odrazi i na ponekud nizsi architektonicke kvalite patrne predevsim v detailech. Presto uz diky sve vypravnosti patri proboststvi k vyznamnym prikladum barokni architektury prvni tretiny 18. stoleti. Jeho vysoka hodnota ale spociva predevsim v mimoradnem stavu autenticity - v ramci objektu se dochovala cela rada puvodnich baroknich prvku jako je stukova vyzdoba stropu, kamenna osteni vcetne dverenich vyplni, ale take narocne reseny krov vcetne casti technickeho zarizeni. Vzacnosti je prizemi slouzici jako suteren, ktere ma podobu hrube stavby dochovane ve stavu, v jakem ji opustili barokni zednici. Dochovala se zde navic take puvodni barokni kanalizace s toaletami.Chlum sv. Mari je vyjimecnym arealem, ktery jako by v sobe zahrnoval hodnoty barokni architektury v Cechach v celem jejim rejstriku. Na jedne strane zde muzeme sledovat ucast spickovych tvurcu a originalni umelecka reseni, ktera v pripade ambitu dokonce rozsiruji kanon nejvyznamnejsich realizaci baroka v Cechach. Na strane druhe jde o autenticky dochovane muzeum baroknich stavebnich a technologickych postupu, vcetne tech zcela utilitarnich. To - spolu s vynikajici umeleckou vyzdobou, ktera se tyka zejmena kostela s kapli - dela z Chlumu sv. Mari jednu z nejvyznamnejsich architektonickych pamatek, ktere na prelomu 17. a 18. stoleti na uzemi Cech vznikly.
ER