PT Journal
AU Prixova Dvorska, H
TI Zamek Hruba Skala na pocatku 17. stoleti. Prispevek k poznani vyznamu a vyuziti smirickeho sidla v kontextu rodoveho dominia
SO Pruzkumy pamatek
PY 2016
BP 45
EP 60
VL 23
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201601-0003.php
SN 12121487
AB Zamek Hruba Skala byl v 16. stoleti rodovym sidlem jedne ze tri linii bohateho ceskeho rodu - Smirickych ze Smiric. Pred bitvou na Bile Hore zaujimalo dominium tohoto rodu znacnou cast strednich a severovychodnich Cech s centry v Kostelci nad Cernymi lesy, Nachode a Hrube Skale. Na techto centralnich lokalitach se do roku 1597 nachazela sidla rodovych linii, v nez se rozvetvila generace potomku Zikmunda (I.) ze Smiric. Na konci 16. stoleti vsak predstavitel cernokostelecke linie Jaroslav (I.) nechal zridit fideikomis a scelil tak rodove majetky, cimz doslo k vyznamove diferenciaci jednotlivych rezidencnich sidel. Zatimco postaveni Kostelce, Nachoda a Hrube Skaly jako center osamostatnenych panstvi bylo relativne rovnopravne, po fideikomisnim sjednoceni celorodoveho majetku muselo dojit k promene tohoto pomeru a vytvoreni jejich vzajemne hierarchie.Dnes je zamek Hruba Skala, umisteny v srdci Ceskeho raje, poznamenany mnoha prestavbami a nese vyrazne historizujici znaky. Architektonickych fragmentu, z nichz by bylo mozne si udelat predstavu o jeho renesancni podobe a vyuziti stavby v predbelohorskem obdobi, se dochovalo jen malo. Stavba dosud nezaujala ani historiky umeni - s vyjimkou badatelu venujicich se problematice 19. stoleti. Pri studiu pozdne renesancnich temat je nutne se opirat o dochovane pisemne prameny. Cilem prispevku je poukazat na tuto nepravem opomijenou stavbu a naznacit jeji vyznam v kontextu smirickeho panstvi, a to s prispenim rozboru inventaru a rodovych komornich knih.Na zaklade uvedenych pramenu je mozne konstatovat, ze vyznam Hrube Skaly se pro Smiricke na pocatku 17. stoleti velmi rychle a zasadne zmenil. Zatimco zhruba do roku 1597 hrala Hruba Skala z hlediska celeho dominia zasadni roli - byla sidlem hruboskalske vetve rodu -, na pocatku 17. stoleti se tato situace zmenila do te miry, ze zustala pouhym vezenim pro Elisku Katerinu Smirickou. Co bylo pricinou teto promeny? Duvodu bylo hned nekolik. Nejdulezitejsim byla zmena struktury smirickeho dominia. Ruku v ruce s tim doslo k vymirani jednotlivych linii rodu. Presto, ze predstavitele hruboskalske linie vymreli jako posledni, nepovazovali Hrubou Skalu za objekt dostatecne vhodny pro reprezentaci rodu. Z velke miry to bylo dano polohou zamku. Stavba na stisnenem skalnatem bloku na okraji lesu neposkytovala dostatecny komfort a staveniste nedovolovalo ani dalsi rozsireni sidla. Navic se zamek nachazel prilis daleko od Prahy. Prestoze panstvi v severovychodnich a vychodnich Cechach byla pro Smiricke i na pocatku 17. stoleti dulezita, volili pro sve bydleni v tomto teritoriu radeji mestsky palac v Jicine.I pres pouhe fragmentarni dochovani zamku je v clanku nastinena podoba a funkcni vyuziti rezidencniho sidla, a to na zaklade zminenych pramenu, historickych vedut a stavebnehistorickych analyz. Z velke casti se podarilo definovat vetsinu z hlavnich zameckych funkci. Obytna sekce byla umistena v severnim kridle, reprezentacni v 1. patre zapadniho a jizniho kridla, hospodarska logicky v prizemi. Nektere mistnosti lze lokalizovat i presneji (napr. pokoje pana a pani, tabulnici, zbrojnici atd.). Neprime dukazy historickych udalosti v kombinaci se zaznamy v komornich knihach a inventarich umoznily datovat posledni renesancni prestavbu zamku nejpozdeji do roku 1602; s velkou mirou pravdepodobnosti do 90. let 16. stoleti. S touto stavebni etapou je mozne ztotoznit vznik toskanske arkady severniho kridla, kterou napodobil pri architektonickych upravach v 19. stoleti Bernhard Grueber, a reprezentacni vyzdobu nadvorni fasady zapadniho kridla s erbem Smirickych a jejich poprsimi v medailonech, jejichz fragmenty se dochovaly dodnes.Zavery zde prezentovane jsou zakladem primarne k poznani historie jednoho ze slechtickych sidel v Cechach a sekundarne pro pochopeni fungovani rezidencni site rodu, ktery mel na prelomu 16. a 17. stoleti silne mocensko-politicke ambice.
ER