PT Journal
AU Razim, V
TI Hrad Zboreny Kostelec jako obranna stavba doby polipanske a podebradske
SO Pruzkumy pamatek
PY 2016
BP 73
EP 102
VL 23
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201601-0005.php
SN 12121487
AB Hrad Zboreny Kostelec (ve stredoveku Kostelec nad Sazavou, okres Benesov u Prahy) byl neuspesne oblehan roku 1449. O rok pozdeji byl dobyt a poboren, pote opraven a znovu dobyt a poboren roku 1467. K obnoveni jiz nedoslo. Ruzne velke utrzky dochovanych zdi, vetsinou vzajemne nesouvisejici, neposkytuji moznost vytvorit si ucelenejsi predstavu o stavebnim vyvoji hradniho arealu. Podnetna a vyjimecna je vsak prilezitost zkoumat souvislosti uvedenych nekolika dobyvani na stavbe samotne, zvlaste kdyz se v okoli hradu velmi dobre dochoval system oblehacich praci (k nim nasledujici prace v tomto cisle casopisu).Jadro slechtickeho hradu nekdy z doby kolem roku 1300 vymezovala asi 2 m silna plastova hradba. V jejim vychodnim oblouku snad stala valcova vez (bergfrit), na zapadni strane palac. Je pravdepodobne, ze jiz pred 40. lety 15. stoleti existoval kolem vetsi casti obvodu jadra take parkan, z jehoz zapadni casti se sestupovalo k izolovane valcove vezi nad rekou, slouzici jako pozorovatelna a hlaska. Vstup do jadra byl na vychodni strane, do parkanu se vstupovalo patrne na severu (prvni faze severni brany). Doba po husitskych valkach se soustredila na fortifikacni rozvoj hradu, mohlo vsak dojit take k vyraznym zmenam v jadru (tem se vsak v tomto resume nevenujeme). Do prvniho oblehani v roce 1449 vznikla budova v oblouku hradby jadra (na miste odstraneneho bergfritu, budova mela zrejme predevsim skladovaci a v horni casti obranne funkce). Nejvyssi a nejexponovanejsi misto hradu se tak premenilo v jakousi velkou bastu se silnou obvodovou zdi, v niz lze spatrovat nove pojeti a moznosti obrany. Lze uvazovat o soucasti sirsiho trendu, ktery naznacuji nektere dalsi upravy starsich staveb, jako snizeni a adaptace bergfritu na hradech Michalovicich a Gutstejne, ci vyplneni bast a jejich uprava na rampy s postavenim pro palne zbrane, jako na Sionu. Odolnost a vyuzitelnost stavby pro tezsi zbrane mela byt jeste zesilena prizdivkou (ovsem blize neznameho rozsahu) k vnejsimu lici oblouku stare hradby, a to bud pred, nebo po prvnim oblehani roku 1449 (kratsi utvar, umisteny ve srovnatelne poloze, se dochoval pred celnim obloukem jadra hradu Egerberku u Klasterce nad Ohri, nekdy z pohusitskeho obdobi, vnejsi prizdivka k exponovane casti obvodove hradby byla identifikovana take na hrade Vizmburku, z doby pred rokem 1447). Vestavena budova na Kostelci byla poskozena pri oblehani 1449 a rychle rekonstruovana (nova vystavba jz. casti). Snad soucasne, do oblehani 1450, byla prestavena (prodlouzena) severni brana parkanu.Dobyti hradu v roce 1450 melo podstatne vaznejsi dopady, nebot po nem nasledovalo zamerne boreni. Byl strzen temer cely severni usek hradby jadra, a tim patrne take poskozena (vyrazena z provozu?) vestavena budova. Podobny osud snad postihl hradbu parkanu, krome severni brany, kterou dobyvatele spolu s mostem do posledni chvile z provoznich duvodu potrebovali. Po roce 1450 zustal hrad po nejakou dobu v troskach, a teprve od druhe poloviny 50. let, nebo az v pristim desetileti, zacal byt obnovovan, ale zrejme jiz ne jako klasicke polyfunkcni sidlo, ale s durazem na fortifikacni stranku. Obnova se tak skladala z vystavby a uprav zdenych konstrukci na strane jedne a z jen provizornich, improvizovanych opatreni na strane druhe. Pritom se nabizely zkusenosti ze dvou oblehani, kdy se jiste plne projevily nevyhody vyvysenych poloh severozapadne az severovychodne od hradu. Ochrana nejakou mohutnou, dostatecne vysokou a dlouhou stitovou zdi neprichazela po predesle demolici v uvahu, alespon ne v kratke dobe. O to ucinnejsi proto musela byt opatreni k aktivni obrane. Exponovana cast obvodu hradu umoznovala vejirovitou palbu, a to hned ve trech vyskovych urovnich. Nejvyssi predstavovalo hradni jadro, kde vsak doslo ke zniceni a vyrazeni prislusneho useku hlavni hradby. Tato ztrata byla podle vyse uvedenych indicii nejspise nahrazena improvizovanym "valovym" opevnenim zhruba v linii zricene hradby, pricemz pro toto opevneni mohla byt i pres jeji vazne poskozeni nejakym zpusobem vyuzita vestavena budova. Vyskova uroven jadra temer odpovidala nejblizsimu hrebeni se stanovisti oblehatelu. Stredni vyskovou urovni obrany hradu (asi o 6 m nize nez jadro) byl parkan, jehoz poskozena zed musela byt zrejme z vetsi casti rozebrana, s tim, ze pred vybudovanim nove hradby zde vznikne provizorni hrazeni pro ochranu palebnych postaveni. Severni parkanova brana byla narychlo upravena na flankovaci bastu.Problem predstavuje koncepcni prestavba opevneni parkanu na severovychodni strane, s novou branou u nejsirsi a nejhlubsi casti prikopu. Pristupova cesta k mostu teto brany mela byt co nejdelsi, aby ji obranci v souladu s dobovym trendem mohli co nejucinneji z boku kontrolovat, a navic mela pred mostem zrejme prochazet mezi valem a predsunutym opevnenim. Nelze vyloucit, ze soucasti noveho pojeti vnejsiho fortifikacniho systemu mela byt jeste dalsi predsunuta basta vyse na hrebeni, zadne stopy se zde vsak nenachazeji. Obranne hodnoty nove severovychodni brany jeste umocnovala navazujici parkanova hradba s drevenym predsazenym ochozem. Koncepcni vystavba systemu severovychodni brany vsak nebyla do oblehani 1467 dokoncena.Konecne nejnizsi vyskovou uroven obrany, v prumeru asi 2 m pod urovni parkanu, predstavoval val pred prikopem, jehoz sirka jiste umoznovala rozmisteni palnych zbrani. Dochovany stav koruny valu nevylucuje, ze jeho pricny profil byl v zadni casti snizeny, a tak umoznoval lepsi kryti obsluhy del. Nadto je treba pocitat take s lehci obrannou linii nad vnejsi hranou temene valu. Dela se na val dopravovala po moste ze zapadni casti parkanu, ktery byl adaptovan k jejich uskladneni. Tento doklad je ojedinely. Val mel hrat v systemu obrany hradu jiste velmi dulezitou roli, proto predpokladame, ze byl prave v mezidobi mezi druhym a tretim oblehanim vyrazne upraven, snad s pomoci materialu z parkanove zdi.Dobyti Kostelce roku 1467 prineslo patrne mene boreni nez to predesle. Ke znehodnoceni severni brany stacilo strhnout jeji hlavni pruceli s padacim mostem, stejny osud zjevne potkal severozapadni branu. Demolice severni zdi budovy v oblouku jadra se nezdarila. Kupodivu nebyla zborena vychodni cast hradby jadra, v niz se predpoklada brana.Jiz bylo vicekrat zdurazneno, ze vyzkum stredovekych fortifikacnich systemu doby po nastupu palnych zbrani stale neni na takove urovni, aby umoznil sirsi, propracovane zavery. Zvlaste s prihlednutim k tomuto stavu vyzkumu pokladame hrad Zboreny Kostelec za velmi vyznamnou lokalitu, a to bez ohledu na to, zda se nam podarilo ve vsech bodech spravne rekonstruovat jeho promeny v zaverecnych desetiletich existence. Dulezitejsi jsou zrejme vyvojove trendy, vymezene rokem 1467.
ER