PT Journal AU Kypta, J Laval, F Marounek, J Neustupny, Z TI Terenni stopy trojiho oblezeni hradu Zboreneho Kostelce (1449, 1450, 1467) SO Pruzkumy pamatek PY 2016 BP 103 EP 124 VL 23 IS 1 WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201601-0006.php SN 12121487 AB Hrad Zboreny Kostelec (okres Benesov, stredni Cechy) byl trikrat oblehan v prubehu tzv. domaci valky mezi odpurci a privrzenci Jiriho z Podebrad. Dobyvani se vzdy zucastnila vojska Podebradovy strany. Prvni pokus o dobyti v roce 1449 se nezdaril, dalsi dva pokusy v letech 1450 a 1467 byly uspesne. Po roce 1467 byl hrad natrvalo ponechan v troskach. Z pisemnych pramenu se o oblehani Kostelce mnoho nedozvime. Vime, ze kampane v letech 1449 a 1450 shodne probihaly po dobu zhruba jednoho mesice. Dobyvani v roce 1467 si naopak vyzadalo ctvrtinu roku. K roku 1450 se dochovala kusa zminka o nasazeni del a praku na strane oblehatelu.V zalesnenem a dosti clenitem okoli hradu se v nekolika polohach dosti zretelne dochovaly terenni stopy stredovekych vojenskych akci, ktere rozdelujeme do peti subkomplexu. Terenni upravy v blizkosti hradu, ktere oznacujeme jako subkomplex F, nepokladame za pozustatky oblehacich praci.Jako subkomplex A oznacujeme tabor o velikosti priblizne 1 ha, ktery oblehatele vybudovali na navrsi, jenz je vuci hradu prevyseno o priblizne 120 m a vzdaleno 550 m. Rozsah tohoto lezeni je dnes v terenu patrny diky nizkemu obvodovemu naspu a melkemu vnejsimu prikopu. Nasep vysoky maximalne 0,5 m slouzil k ukotveni provizorni bariery, snad plotu ci pouze hrube nasekanych vetvi. Uvnitr ohrazeneho arealu se nachazi nekolik jam, ktere lze pokladat za pozustatky provizornich pristresku. Do jihovychodniho useku ohrazeni je zapojen vyrazny, ale pomerne maly kuzelovity nasep o vysce 1,5 m, jehoz ucel neni zrejmy.Jako subkomplex B oznacujeme obloukovity nizky nasep s melkym vnejsim prikopem, ktery je situovan v blizkosti subkomplexu A. Tento areal interpretujeme jako chranene predpoli jadra lezeni (subkomplexu A). Avsak za hlavni duvod, proc prave zde oblehatele vybudovali ohrazeni, pokladame vodni zdroj, ktery se dnes projevuje jako mokrina pri vnitrni strane naspu. Dost mozna to bylo napajedlo pro kone, kterych oblehatele jiste potrebovali desitky. Zde se pro ne naskytal vhodny vybeh: v tesne blizkosti tabora, s vodnim zdrojem a stranou bitevni vravy.Na plosine ve svahu jizne od subkomplexu A se nachazelo dalsi lezeni oblehatelu, ktere oznacujeme jako subkomplex C. Tento areal je na severni a severovychodni strane ohranicen dlouhym liniovym naspem, jenz v mirnem oblouku pozvolna klesa po uboci prirozene uzlabiny. V jiznim cele, orientovanem proti hradu, se nachazi nekolik vyraznych objektu, z nichz nejzretelneji se projevuje liniovymi naspy samostatne opevneny utvar dvoudilne dispozice. Dale k zapadu tvori jizni celo arealu dve rozmerne terasy. Na zapadni strane, kde obvodove ohrazeni nebylo vubec vybudovano, vyznacuje rozsah subkomplexu cesta stredovekeho stari. K tomuto terasovemu stupni se napojuje dalsi cesta, ktera ocividne smeruje k puvodnimu vstupu do samostatne ohrazeneho okrsku na temeni spocinku. Svahy uzlabiny v okoli teto cesty jsou pokryty jamami a terasami ruznych tvaru a rozmeru. Celkova vymera subkomplexu C cini asi 1,3 ha, jeho jizni celo je od hradniho jadra vzdaleno priblizne 310 m, pricemz prevyseni cini 40-50 m.Samostatne ohrazeny utvar v subkomplexu C je ceskymi badateli tradicne klasifikovan jako tzv. stanoviste velitele. Dve rozmerne terasy v jeho zapadnim sousedstvi nepochybne slouzily jako postaveni praku. V jejich okoli se nachazi velke mnozstvi nevystrelenych kamennych projektilu ovalnych ci kruhovych tvaru o velikosti az 90 cm. Jamy a terasove stupne interpretujeme jako pozustatky obytnych a provoznich pristresku. V okoli hradu se jeste dochovala dve samostatne situovana strelecka postaveni del. Takto interpretujeme soustavy jam a liniovych zlabu a naspu (subkomplexy D a E) ve svazich severozapadne a jizne od hradu.Ani jeden ze subkomplexu nelze priradit ke konkretni vojenske akci. Jedine chronologicke voditko predstavuji dve cesty, jez podle vseho souviseji s vojenskymi aktivitami. Jimi jsou propojeny tri subkomplexy - A, C, D. Jen spekulovat ale muzeme, do jake miry byly dane arealy opakovane vyuzivany, resp. upravovany. K tzv. velitelskemu stanovisti v subkomplexu C zjistujeme nekolik analogii v Cechach i na Morave (srov. Durdik 2006). Vetsinou jsou tyto doklady spjaty s oblehacimi kampanemi v 60. letech 15. stoleti. Prime analogie v zahranici se nam nepodarilo dohledat. Co se tyce ikonografickych pramenu, zname jen tri vyobrazeni samostatne ohrazenych objektu v ramci vojenskych lezeni. ER