PT Journal
AU Sabatova, L
   Dohnalova, P
TI Z pruzkumu kostela sv. Zikmunda v Popicich u Znojma
SO Pruzkumy pamatek
PY 2016
BP 150
EP 160
VL 23
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201601-0009.php
SN 12121487
AB Diky dokumentaci objektu v prubehu rekonstrukce bylo umozneno hlubsi poznani dosud nezhodnoceneho kostela sv. Zikmunda v Popicich u Znojma. Kostel prekvapil mnohymi detaily, jejichz umeleckohistoricka hodnota povysuje kostel mezi nejvyznamnejsi zastupce goticke architektury na Morave.Kostel v soucasnem rozsahu zahrnuje goticky objekt, slozeny z presbytare, veze s vyjimkou posledniho patra a lode, ukoncene na zapadni strane na urovni cela kruchty. Cast s kruchtou a vstupni predsini je barokni. Puvodni lod kostela byla plochostropa, formalni analyza klenby presbytare ukazuje na puvod kostela v pozdnim 14. stoleti. Shodne s tim dolozilo dendrochronologicke datovani zbytku stresni late puvodniho krovu presbytare, zazdeneho ve stite mezi podkrovim lode a presbytarem, ze hruba stavba probihala na pocatku 70. let 14. stoleti (1373/74 d). Vyznamnym nalezem teto faze byly doklady zdenych klenutych konstrukci v rozich lodi po obou stranach presbytare. Jizni z nich byla navic podsvetlena samostatnym okenkem s jeptiskou. (obr. 8) Fragmenty interpretujeme jako doklady existence dvou baldachynovych oltaru. (obr. 7, 9 a 10) Jejich vyskyt byl v minulosti na jizni Morave dolozen take v kostele sv. Mikulase ve Znojme, kostele sv. Leonarda v Musove a sv. Jiri v Nasimericich. Jako pravdepodobne zbytky jejich sloupku se nam jevi ctyri nalezene casti hranolovych sloupku petibokeho rezu, sekundarne uzite do barokniho zdiva zapadni predsine a zazdivky otvoru nezname funkce uprostred jihozapadni strany lodi (A - D). (obr. 6) Novodobymi stavebnimi pracemi bylo dale odkryto zazdene sedile v presbytari a dolozena sekundarni uprava patek klenebnich zeber v sakristii (zkraceni a odstraneni konzol). Puvodni okna lodi byla zachycena pouze ve fragmentech - uroven bankalu na jihozapadni strane lodi a cast zaklenku ve zdi nad klenbou lodi (obr. 5). Konecne na vnejsi strane presbytare pri jihozapadnim okne odkryla restauratorska sondaz casti goticke malby, snad hlavy se svatozari. (obr. 13) Malba byla narusena jiz v nasledne stavebni etape, kdy bylo dotycne okno zvetseno. (obr. 11)Tato etapa zahrnovala dale zaklenuti lodi na Morave unikatni hvezdicovou klenbou. Podle vysledku dendrochronologickeho datovani tramu, dle zachovanych dlabu primarne slouzicich jako vazne krovu a pri baroknim rozsireni kostela uzitych jako tahel pricneho ztuzeni zdiva, probehla vystavba nove strechy v polovine 15. stoleti (1449/50 d). Nekdy pote pak byla vyzdena klenba. Hledani geneze jejiho klenebniho vzorce ukazalo, ze jeji puvod neni - jako v pripade ostatnich pozdne gotickych jihomoravskych staveb - v rakouskem Podunaji a prostredi svatostepanske hute ve Vidni, ale musi byt primym importem z Bavorska (analogie v klenbach domu sv. Martina v Landshutu a kostela sv. Ducha v Landshutu). Z dalsich dokladu tehdejsich stavebnich uprav byly vyznamne nalezy exterierovych omitek obou nejstarsich fazi - primarne na povrchu hrube rozetrena vrstva omitky, nasledne pak uprava tvorena hrubou omitkou fasady s hlazenymi pasy okennich sambran a iluzivniho diamantovani na narozich veze (obr. 4). Na vnejsi strane puvodni koruny zdiva veze byly odkryty otisky prilozek krakorcu, jez vynasely patrne drevenou konstrukci bedneneho patra nebo krov. (obr. 3)Barokni prestavba, dolozena tez archivnim materialem, probehla v letech 1696-98. Soucasti bylo nove zastreseni stavajicim krovem a provedeni architektonicky strukturovane fasady (hlavne severozapadni pruceli). K roku 1752 se pak vaze pramenna zminka o "vystavbe" veze, nove interpretovatelna jako vyzdeni nynejsiho posledniho zvonicoveho patra, zastreseni veze a pokryti veze fasadou o stavajicim reseni.
ER