PT Journal
AU Foud, K
   Plesmid, S
TI Dvere roubenych sypek na prikladech datovanych staveb. Prispevek k problematice poznani dobovych vyplni dvernich otvoru v lidove architekture na Plzensku, Domazlicku a Klatovsku
SO Pruzkumy pamatek
PY 2016
BP 102
EP 108
VL 23
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201602-0009.php
SN 12121487
AB Roubene sypky jsou neodmyslitelnou soucasti historickeho stavebniho fondu Plzenska. V prostredi Plzenskeho kraje nalezame nekolik typu techto svebytnych staveb. V oblasti jizniho Plzenska, Klatovska a Domazlicka se dochovaly roubene, obvykle jednokomorove sypky z tesanych klad, zavrsene jak valenou klenbou, tak roubenym klenutim, prurezem odpovidajicim tvaru strechy. Stavbu prekryval hlineny lepenec, krov byl jednoduchy, dimenzovany na lehkou krytinu (slameny dosek). Jinym typem roubenych sypek jsou obvykle dvoukomorove patrove stavby s pavlackou, ktere lze dodnes spatrit v oblastech severne od Plzne. Vetsina dosud poznanych budov, u kterych bylo mozne urcit dobu vystavby jak na zaklade dendrochronologickeho datovani, tak pripadnym nalezem vroceni, pochazi z obdobi druhe poloviny 18. stoleti az prvni poloviny nasledujiciho veku. Existuji take priklady podstatne starsich staveb, konec 17. stoleti nevyjimaje. Drevene sypky v prostredi venkova na Plzensku vznikaly jeste v 60. letech 19. stoleti, v posledni tretine tehoz veku ale je jiz zcela zrejmy odklon od tohoto trendu a drevo nahrazuje nespalny material (kamen, cihla), pripadne zdena polopatra domu a chlevu.Relativne jednoduchou konstrukci roubenych sypek doplnuji dvere, ktere take jsou casto jedinym vyraznejsim dokladem vytvarneho projevu u jinak ryze ucelove resenych staveb. K nejstarsim z nich patri dvere tocnicove s uzaviranim na zavoru, popr. s drevenymi zamky, mladsiho puvodu jsou dvere svlakove, zavesene na kovanych zavesech se starsimi otevrenymi zeleznymi zamky nebo mladsimi krabicovymi zamky. Zaslouzenou pozornost pouta ruznorode dekorativni pojeti licovych stran dveri, zdobenych sikmo, pripadne klasovite usporadanymi prkny. Vesmes jde o dvere budov, ktere jsou vznikem kladene do obdobi od konce 17. stoleti az po 1. polovinu 19. stoleti. Do skupiny roubenych sypek, jejichz stari pomohlo odhalit v prve rade dendrochronologicke datovani, patri napr. objekt z Jina cp. 19 (Plzensky kraj, okres Klatovy). Dvere stavby, ktera se dnes naleza v takrka torzalnim stavu, jsou tocnicove, s licovou stranou pobitou hranenymi, vodorovne kladenymi prkny. Na dverich jsou patrne dve faze zaviraciho mechanismu. Tramy uzite v roubenych stenach pochazeji ze stromu kacenych v letech 1691-1695. Pozoruhodna je take unikatni tripodlazni roubena sypka s klenbou stojici ve dvore cp. 29 v obci Skasov (Plzensky kraj, okres Plzen-jih). Predpoklada se, ze objekt vznikl jiz na prelomu 17. a 18. stoleti, nebot dvere sypky maji archaickou tocnicovou konstrukci. Obdobnou situaci nalezame v roubene sypce ve dvore cp. 12 v Trebycince (Plzensky kraj, okres Klatovy), kde byly identifikovany tri vnitrni drevene ozubene zavory. Predpoklada se, ze objekt vznikl nejpozdeji v zaveru 17. stoleti. Zajimave tocnicove dvere ma i roubena sypka v Radkovicich cp. 9 (Plzensky kraj, okres Klatovy). Jejich konstrukce je probijena zdobenymi drevenymi koliky, nadprazi vstupu je stylizovane do podoby sedloveho portalku. Pouze hypoteticky se lze domnivat, ze stavba vznikla jiz v druhe polovine 16. stoleti, jako tomu je v pripade zarubne dveri roubenych komor z Mecina cp. 9 (Plzensky kraj, okres Klatovy), dnes stojici v Expozici lidove architektury v Chanovicich. Mladsiho puvodu jsou dvere roubenych sypek z Mocerad cp. 21 (Plzensky kraj, okres Domazlice), t.c. stojici v Ohucove (tez okres Domazlice), ktere spolu se stavbou vznikly v letech 1781-1789. Do r. 1848 jsou vrocene dvere roubene sypky dvora cp. 35 v obci Borovy (Plzensky kraj, okres Plzen-jih).
ER