PT Journal
AU Vseteckova, Z
TI "Prijezd, Setkani a Klaneni sv. Tri kralu" na nastenne malbe v presbytari kostela sv. Martina v Sedlcanech
SO Pruzkumy pamatek
PY 2017
BP 39
EP 50
VL 24
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201701-0003.php
SN 12121487
AB Malir v prvnim poli severni steny presbytare vkomponoval do clenite hornate krajiny vypravnou narativni scenu Klaneni tri kralu. Prvni z kralu klecel pred sedici Pannou Marii s ditetem Jezis, kteremu podaval skrinku se zlatem. Korunu kleciciho krale v leve ruce drzel pacholek - motiv, ktery zatim v ceskych zemich nemame dolozeny. Muze, drziciho korunu prvniho krale, zname z maleb v cisterciackem kostele v Ladu a z dolnorakouskych kostelu v Litschau, v Neukirchen a v Lichteneggu. Druhy kral prijizdel z leve strany, v ruce drzel ciboriu s vezovitym vikem. Tretiho krale castecne zakryvala skalnata kulisa, jel po uzke ceste, sevrene horami. Oba krale doprovazel pocetny pruvod jezdcu a poutniku. Vypravnou textovou podobu predstavuje Legenda aurea a Legenda o sv. Trech kralich, kterou napsal karmelitansky mnich Johannes z Hildesheimu v roce 1364. Po strance slohove malby vychazely z principu krasneho slohu, nejvyraznejsi je motiv prohnuteho panose, ktery ma analogie na scene Kamenovani Nabotha, namalovane v ambitu prazskeho klastera na Slovanech, na postave Krista, ve scene Zajeti Krista v kostele na Levem Hradci a tez na postave sv. Krale na scene v Libisi. Malir zrejme poznal princip krajinnych kulis, vychazejicich z dila Mistra Trebonskeho oltare, z iluminaci v Bibli krale Vaclava IV. a rytirskeho romanu o Willehalmovi, dale v Antwerpske Bibli mincmistra Konrada z Vechty a napriklad v Bibli boskovske. Z nastennych maleb muzeme zminit krajinne sceny v Legende sv. Vaclava ve Velke veze hradu Karlstejna, na malbach v ambitu Emauzskeho klastera a napriklad i na scene Predavani reguli augustinianum, namalovane v roudnicke klasterni knihovne. V ceskych malbach, zobrazujicich Prijezd sv. Tri kralu, doprovazeli krale zpravidla panosove nebo pacholci, starajici se jen o kone. Uvedeme Klaneni tri kralu v kostelech v Zumberku, v dome cp. 1 na namesti Svobody v Ceskem Krumlove, tedy na panstvi Rozmberku a starsi malby napriklad v kapitulni sini na Sazave, v kostele v Dalecine, v Hnevkovicich, a Slavetine. Na castecne dochovane erbovni galerii urcime rozmbersky erb s cervenou petilistou rozetou na bilem pozadi a znak s figurou vah. Lze je spojit se spravedlivym soudem a vladou Rozmberku, ale i s mestanskym prostredim, kde patril k atributum kupcu. Uvazovali jsme i mozne souvislosti s postavou panose s korunou v ruce s Rozmberky a jejich pritomnosti pri ceremonialech kralovskych korunovaci, kterych se zucastnil Jindrich III. z Rozmberka v roce 1400 a Oldrich z Rozmberka v roce 1438. Tehdy nesl Jindrich III. z Rozmberka korunu spolu s dvema dalsimi slechtici pro kralovnu Zofii a Oldrich z Rozmberka spolu s dalsimi tremi slechtici nesli korunu pro krale Albrechta II. Habsburskeho v roce 1438. Malbu by pak bylo mozne datovat do roku 1400 nebo 1438, kdy byl korunovany Albrecht II. Habsbursky.
ER