PT Journal
AU Stetina, J
TI Kostel sv. Vaclava v Huline
SO Pruzkumy pamatek
PY 2017
BP 57
EP 88
VL 24
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201701-0005.php
SN 12121487
AB Osidleni v miste pozdejsiho mesta Hulina (okr. Kromeriz, Zlinsky kraj) vznikalo v komunikacne exponovane poloze, jejiz vyznam predurcila trasa dalkove komunikace, spojujici jizni a stredni Moravu. V miste, kde tato vyznamna cesta prekracovala rozvetvena ramena reky Rusavy, vyrostlo jiz v ranem stredoveku nizinne sidliste. Ve 12. a prvni polovine 13. stoleti se zmenilo v trhovou ves - hospodarske a spravni centrum okolnich markrabecich statku. Vyznam osidleni v dobe kolem roku 1230 stvrdila vystavba rozsahleho romanskeho kostela sv. Vaclava. Kostel, budovany z pravouhlych tesanych kvadru, mel dispozici s plochostropym jednolodnim, na nez na vychode navazoval obdelny zaver s apsidou a na zapade hranolova vez priblizne ctvercoveho pudorysu. Lod prosvetlovala rada prostych, pulkruhove zavrsenych oken a zevne clenil bohate utvareny sokl a narozni liseny, pravdepodobne podpirajici pozdeji odstraneny oblouckovy vlys a korunni rimsu. Zapadni cast interieru lodi zaplnovala zdena empora, pristupna schodistem v tloustce severni zdi nejen z lodi, ale samostatnym vstupem i zvenci. Vrcholem architektonicky kvalitni vybavy kostela je monumentalni severni ustupkovy portal, jehoz pulkruhove archivolty vynasi dve dvojice tordovanych sloupku, zavrsenymi bohate zdobenymi hlavicemi s vegetabilnimi a zoomorfnimi motivy. Vytribena architektura kostela poukazuje k souvislosti s nekterymi prvky soudobe architektury nemeckych a rakouskych cisterciackych klasteru, ale predevsim s bazilikou klastera cisterciaku v nedalekem Velehrade, budovanem od roku 1204. V bezprostrednim sousedstvi kostela vyrostla tvrz, obehnana prikopy a valy. Po cele 13. stoleti Hulin zastaval dulezitou roli strediska okolnich zemepanskych, pozdeji biskupskych statku, coz doklada pobyt krale Premysla Otakara I. roku 1224 a moravskeho markrabete Premysla v roce 1238. Roku 1261 se Hulin stal majetkem olomouckeho biskupstvi a ve druhe polovine 13. stoleti predstavoval, spolecne se sousednim mestem Kromerizi, centrum zdejsiho biskupskeho majetku. Ve druhe puli 13. stoleti se starsi trhova ves premenila v mesto, vybavene relativne pravidelnym namestim a ulicni siti, omezenou prostorem ostrova, na nemz mesto vyrustalo. Prirozena sit ramen Rusavy, doplnenych mlynskymi nahony zajistovala mestu, ktere nikdy nedostalo zdene opevneni, relativni bezpeci. Tvrz byla kolem roku 1294 prestavena a rozsirena v biskupsky hrad, vyuzivajici vyhodne polohy na jiznim, Rusavou chranenem obvodu mesta. Stredoveke mesto doplnilo nekolik predmesti, cimz Hulin ziskal znacne komplikovany pudorys, dochovany az do soucasnosti. Snad v pozdnim 13. stoleti (za biskupa Detricha z Hradce?) byla provedena goticka uprava veze, jejiz interier s emporou nove propojil siroce rozepjaty lomeny oblouk. Vysledkem stredoveke stavebni aktivity nejspise byla i severni pristavba, zbudovana mozna jen ve forme lehcich konstrukci. Snad jeste predrenesancni puvod mela jednoprostorova sakristie, prilozena k severni stene presbytare a znama diky planu barokni prestavby, ale i nalezum zakladovych zdiv in situ. Renesance, v hulinskych pomerech charakterizovana mnohostrannymi aktivitami zdejsich agilnich fararu, znamenala obdobi relativniho klidu a hospodarske prosperity, ktere se projevilo opravou kostela a predevsim zrizenim veze (1583-1584), nahradou za destruovanou ci rozebranou vez romanskou. Soucasne s vezi, zcasti zbudovanou ze sekundarne pouzitych kvadru z romanske veze, vyrostlo i tocite schodiste pri jejim severnim boku. V druhe fazi renesancni prestavby, v letech 1618-1619, vznikla klenuta predsin, predlozena pred romansky severni portal. S renesancne prestavenou farou kostel spojily pisemne dolozene drevene lavky, vybudovane nad valy a prikopy pretrvavajicimi ze stredovekeho opevneni. Po nekolikerem poskozeni v prubehu tricetilete valky byl farni kostel znovu obnoven v zaveru 17. a na samem pocatku 18. stoleti, vcetne vybavy novym mobiliarem, soustavne porizovanym i v nasledujicich desetiletich. Jedinecna svedectvi o pozdne renesancnich a baroknich upravach kostela i deni ve farnosti zachovala kronika hulinskeho mestskeho pisare Samuela Tupacka. Roku 1747 barokne upraveny kostel poskodil pozar, ktery se stal podnetem jeho velkoryse obnovy, dokoncene v roce 1754. Romansky presbytar s apsidou byly odstraneny, chram byl rozsiren do dvounasobne delky a v interierech zaklenut plackovymi klenbami. Barokizovana byla i romanska lod, kterou s novostavbou vychodni casti sjednotila stridme pojata fasada. Autorske urceni projektanta neni jiste, snad lze uvazovat o biskupskem architektovi Ignaci Josefu Cyranim z Boleshausu, v dane dobe realizujicim nekolik vyznamnych zakazek v sousedni Kromerizi. Dendrodata, ziskana pruzkumem dreva krovu barokni valbove strechy dokladaji, ze v prvni fazi byla zastresena novostavba vychodni casti a nasledne obnovena romanska lod. Vnitrni prostory kostela doplnila vyzdoba predevsim z dilny kromerizskeho sochare F. O. Hirnleho a hulinskeho malire J. Nevidala. Do roku 1780 se hlasi klasicistni portal osazeny v podvezi zapadni veze, ktere prevzalo funkci hlavniho vstupu do kostela; romansky severni portal zustal vsak i nadale zachovan. Soucasne vznikla i hudebni kruchta, zaujimajici prostor romanske empory. Dalsi zasahy, realizovane v prubehu prvni puli 19. stoleti, se omezily na beznou udrzbu stavby i jejiho inventare. Vyjimkou je zvyseni zapadni veze o nejvyssi patro, realizovane v letech 1869 - 1870. Take pocatek 20. stoleti se nesl v duchu drobnejsich oprav kostela - roku 1908 byl ocisten a doplnen romansky severni portal. Nejvyznamnejsim zasahem 20. stoleti se vsak stala oprava exterieru, realizovana v zaveru 40. let. Tehdy byly odstraneny barokni omitky z romanske lodi, jeji kvadrove zdivo neprilis citlive doplneno a plosne presparovano. Touto, do znacne miry puristickou rekonstrukci zanikla vetsina stop renesancnich a rane baroknich uprav lodi. Dalsi opravy, provadene ve 20. a pocatku 21. stoleti, dany stav exterieru respektovaly. Kostel sv. Vaclava dodnes tvori nezamenitelnou dominantu historickeho jadra mesta Hulina a jeho pusobivost jeste zvyraznuje okolni kontext - tedy relikty zemniho opevneni stredovekeho sidla a vychodne navazujici areal v jadru prinejmensim renesancni, klasicistne prestavene fary. Provedeny pruzkum, zacileny predevsim na dokumentaci bohateho stavebniho vyvoje chramu, je alespon drobnou splatkou dluhu, ktery vuci tomuto pozoruhodnemu objektu stavebne historicke badani doposud melo.
ER