PT Journal
AU Zahradnik, P
TI Archivni zpravy k zivotu a dilu architekta a stavitele Josefa Jedlicky (1702-1784)
SO Pruzkumy pamatek
PY 2017
BP 115
EP 134
VL 24
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201701-0007.php
SN 12121487
AB Clanek se zabyva osobou architekta a stavitele Josefa Jedlicky (1702-1784), jehoz cinnost zasahla znacnou cast Polabi, zhruba v hranicich dnesnich stredoceskych okresu Kolin, Kutna Hora/Kuttenberg, Mlada Boleslav/Jungbunzlau, Nymburk a Praha-vychod/Prag-Ost a vychodoceskych okresu Hradec Kralove/Koniggratz, Chrudim, Jicin a Pardubice, a jenz je zajimavym regionalnim zjevem ceskeho pozdniho baroka, dejinami umeni vsak dosud dosti zanedbavanym. Jsou zde shrnuty archivni prameny k zivotu a tvorbe Josefa Jedlicky, pochazejici - pokud jde o Jedlickovy zivotni osudy - z velke casti z kolinskych matrik a z pramenu uchovavanych ve fondu Archiv mesta Kolin, jenz je ulozen ve Statnim okresnim archivu Kolin. Pozornost je vsak venovana pouze zivotopisnym datum a archivne dolozenym stavbam, zatimco stavby pripsane na zaklade slohove analyzy se ponechavaji dalsimu badani historiku umeni.Josef Jedlicka se narodil roku 1702 v Dobrovici (o. Mlada Boleslav) jako syn zednika Stastneho (tj. Felixe) Jedlicky a jeho manzelky Sibyly. Jeste behem svych dobrovickych let se ozenil, v roce 1727 ci 1728 se i s rodinou prestehoval do Mlade Boleslavi, ale po kratkem pobytu v tomto meste rodina nekdy v letech 1730-1732 presidlila do Kolina, se kterym jsou pak spjata dalsi ctyri desetileti Jedlickova zivota. V Koline se Jedlicka, majitel postupne dvou mestskych domu, predmestskeho dvora a dalsich nemovitosti, stal purkmistrem a cechmistrem kolinskeho zednickeho cechu, zaroven se vsak obcas dostaval s mestem i cechem do sporu. Na zacatku sedmdesatych let ztratil zrak a po manzelcine smrti a odprodeji celeho nemoviteho majetku se prestehoval do Hermanova Mestce (o. Chrudim) ke svemu synu Frantiskovi. V Hermanove Mestci take Jedlicka v roce 1784, ve veku necelych dvaaosmdesati let, zemrel. Z jeho deti se dospeleho veku dozili tri synove a jedna dcera. Dva ze synu, Frantisek a Jan, se stali take staviteli, nezili vsak jiz v Koline, nybrz v Hermanove Mestci (Frantisek) a v Praze (Jan). Stavitelem se ostatne stal i vnuk Josefa Jedlicky Jan Petrzilka (1761-1852).Josef Jedlicka byl samozrejme nejvice cinny v meste, ve kterem zil, tedy v Koline. Jeho stavebni cinnost tu byla obzvlast intenzivni po velkem pozaru mesta v roce 1734, kdy prestavel vetsi pocet mestanskych domu, mezi nimi i dva sve domy cp. 31 a cp. 46. Dalsi kolinske mestanske domy, ktere jsou jeho dilem, mu lze pripsat jen na zaklade slohove analyzy, jelikoz archivy jednotlivych mestanskych rodin se prirozene nedochovaly. Krome mestanskych domu Jedlicka provadel i dalsi, vetsinou neprilis rozsahle stavebni prace pro kolinskou obec; objemem z nich vynika pouze prestavba obecniho hostince na kasarny, provedena v letech 1749-1750. Pocinaje sedesatymi lety 18. stoleti Jedlicku v pracich pro kolinskou obec zacal nahrazovat dalsi kolinsky stavitel Martin Marcin mladsi (1732-1787).Rozsahla byla stavebni cinnost Josefa Jedlicky na komornich panstvich v Polabi, tj. na panstvich brandyskem (jez bylo od roku 1616 spojeno s panstvim prerovskym), kolinskem, pardubickem a podebradskem. Jedlicka byl totiz jmenovan cisarskym stavitelem na komornich panstvich; jako takovy je poprve uveden roku 1751, naposledy roku 1770, zatimco v roce 1772 je uz zminovan jen jako byvaly stavitel na komornich panstvich. V poslednich letech stavitelske cinnosti Josefa Jedlicky vsak zrejme jeho povinnosti cisarskeho stavitele zcasti prevzal jeho syn Frantisek. Ve sve funkci cisarskeho stavitele Jedlicka vedl prestavbu zamku v Podebradech (o. Nymburk) v letech 1752-1757, zhotovil plany pro prestavbu hrebcina v Kladrubech nad Labem (o. Pardubice) po pozaru z roku 1757, ale stavel take budovy hospodarskych dvoru - Opolany (o. Nymburk) a zrejme i Stare Zdanice (o. Pardubice) a Tunechody (o. Chrudim) - a prestavoval ci opravoval kostely a fary. Po pozaru v roce 1761 tak zrejme ve Starem Koline (o. Kolin) opravil vez kostela sv. Ondreje, postavil marnici a zhotovil i plany ke stavbe tamni nove fary (tu vsak nakonec ve skromnejsi podobe postavil v letech 1769-1773 Martin Marcin), podle jeho planu z roku 1767 mela byt postavena zvonice pri kostele sv. Vavrince ve Velimi (o. Kolin) a dochovaly se i jeho plany k prestavbam dnes neexistujicich kostelu Zvestovani Panny Marie v Libici nad Cidlinou (o. Nymburk) a Narozeni Panny Marie v Pnove (dnes soucasti obce Pnov-Predhradi, o. Kolin). Zajimavou epizodou z jeho cinnosti na komornich panstvich je jeho cesta do uherske (dnes slovenske) Holice, kam byl roku 1760 poslan proto, aby na tamejsi terezianske sypce (postavene podle projektu Thaddause Adama Karnera) provedl nektere zaverecne prace, hlavne vsak proto, aby zhotovil plany teto sypky, ktera zrejme mela slouzit i jako jakysi vzor pro sypky stavene na komornich panstvich v Cechach.Cinnym byl Jedlicka i v nekterych jinych mestech a panstvich ve strednich a vychodnich Cechach. V roce 1747 zpracoval dochovany projekt ke stavbe nove fary v Ronove nad Doubravou (o. Chrudim); nevime vsak zda tato stavba byla vubec realizovana. Roku 1767 zhotovil plan k prestavbe minoritskeho klasterniho kostela sv. Anny v Hradci Kralove, ale ani tato stavba zrejme nebyla provedena. Snad Jedlickovym dilem je i zamek Michaela Johanna hrabete Althanna ve Svojsicich (o. Kolin), prestavovany po jeho pozaru v roce 1751, a zrejme i blize neurcene stavebni prace na zamku barona Francoise Josepha Toussainta v Moravci (o. Zdar nad Sazavou/Saar), provadene mezi lety 1756 a 1762.Nejvyznamnejsi z dochovanych Jedlickovych praci je kostel sv. Bartolomeje v Hermanove Mestci (o. Chrudim) z let 1756-1769. Tento kostel je v posledni dobe obvykle pripisovan Josefovu synu Frantisku Jedlickovi, ale rozbor archivnich pramenu k jeho stavbe doklada, ze se stavbou kostela bylo zapocato jeste v dobe, kdy dvaadvacetilety Frantisek Jedlicka pracoval v podniku sveho otce a na stavbe hermanomesteckeho kostela byl cinny spise jako polir; projektantem teto vyznamne budovy byl tedy zrejme jeho otec, byt syn jakozto polir mohl zvlaste pozdeji do realizace projektu zasahovat. Obdobny problem, totiz obtiznost rozpoznani podilu Josefa Jedlicky a jeho syna Frantiska, nachazime i na stavbe stare pardubicke radnice, dnes strzene, s jejiz stavbou bylo zapocato v roce 1760. I tuto radnici, stejne jako kostel v Hermanove Mestci, je vsak zrejme treba pokladat nikoli za pocatecni etapu tvorby Frantiska Jedlicky, ale spise za cast zaverecne etapy tvorby jeho otce. Je mozno rovnez predpokladat, ze po roce 1759 se Frantisek Jedlicka, zamestnany tehdy u sveho otce, ucastnil i opravy zamku Filipa hrabete Krakowskeho z Kolowrat v Radovesnicich (o. Kolin). Zcela nejasnou posleze zustava pripadna ucast Josefa a Frantiska Jedlicku na prestavbe zamku Philippa Georga hrabete Brownea v Cerekvici nad Bystrici (o. Jicin) kolem roku 1765.K dalsim stavbam, jez byly dosud Josefu Jedlickovi na zaklade slohove analyzy pripsany, nebyly zatim nalezeny archivni prameny, ktere by tyto atribuce potvrzovaly. Z nich je treba zvlast poukazat na radu mestanskych domu v Kutne Hore, ktere Josefu Jedlickovi kdysi hypoteticky pripsal Jan Muk; archivne se vsak nepodarilo zadnou z techto atribuci overit. U staveb vznikajicich od roku 1770, ktere byly v literature obcas spojovany se jmenem Josefa Jedlicky, je ovsem nutno za jejich autora pokladat nektereho z jeho dvou synu-stavitelu, nejcasteji Frantiska.
ER