PT Journal
AU Razim, V
TI Predsunuta basta mesta Trebice na tzv. Hradku
SO Pruzkumy pamatek
PY 2017
BP 29
EP 40
VL 24
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201702-0004.php
SN 12121487
AB Mesto Trebic na jizni Morave vzniklo z podhradniho osidleni benediktinskeho klastera nekdy v prubehu 2. poloviny 13. stoleti. Poloha na dne hlubokeho udoli, na brehu reky Jihlavy, si vyzadala i pres existenci mestskych hradeb budovani predsunutych opevneni. Jedna z predsunutych bast byla vybudovana primo nad severnim okrajem mesta, na skalnatem vybezku ostrohu, ktery mesto prevysoval temer o 40 m. Basta mela polygonalni pudorys, nic blizsiho vsak v dusledku novodobeho zplanyrovani vsak nevime. Na strane natocene k predpoli byla chranena segmentovym usekem prikopu a patrne take valem nad jeho vnejsim okrajem. Sekundarne byla k tomuto utvaru pripojena valcova vez, jejiz umisteni v prikopu umoznovalo velmi ucinne flankovani cela basty. Z teto veze se dochovala pouze cast prizemi, vybavena tremi strilnami a jednim otvorem specialniho ucelu. Strilny, urcene pro rucni palne zbrane (hakovnice) maji navenek rozevrene, trychtyrovite usti. Podle analogii umoznuji vez datovat zhruba do doby kolem roku 1500, resp. 1. poloviny 16. stoleti.Vlastnosti posledniho z otvoru jsou odlisne. Jde o smerem ven sikmo klesajici a zaroven se rozsirujici sachtu, ktera se v pudorysu mirne segmentove prohyba. Vlastnosti otvoru vylucuji, ze byl urcen k bezne strelbe. V pudorysu byla moznost strelby vzhledem k jeho zakrivenemu tvaru takrka nemozna a take tvar svisleho rezu je z tohoto pohledu velmi neprakticky - vystrelene projektily by mirily jen sikmo dolu. V otvoru take chybela obvykla zarazka pro palnou zbran. Rovnez pouhou pozorovaci funkci otvoru muzeme vyloucit, byla by minimalni, zbytecne omezena. S pomoci nekolika, drive identifikovanych analogii vsak lze usoudit, ze slo o otvor urceny k vyhazovani vybusnych predmetu (srov. zejm.: V. Razim, Zur Bauentwicklung und Bedeutung der Burg Hasistejn, Pruzkumy pamatek XXI, c. 1, 2014, s. 39-74). Sklon parapetu zajistoval dostatecnou rychlost predmetu. Sikma plocha parapetu byla podle dochovanych stop opatrena maltovym poterem a na jejim dolnim konci mohlo byt rimsovite zakonceni, usmernujici misto dopadu (dnes odlomeno). Tomuto usmerneni napomahalo take trychtyrovite rozevreni otvoru. Pozoruhodne jsou pudorysne zakriveni drahy uvazovaneho projektilu a relativne nevelka svetlost vnitrniho usti, znacne vyvyseneho nad podlahou prizemi veze. Tyto vlastnosti, ktere zatim nebylo mozno na jinych exemplarich otvoru daneho urceni pozorovat, patrne souviseji se snahou chranit "vrhace" predmetu pro pripad predcasne exploze nebo pokusu protivnika ohrozit ho strelbou. Zda stal tento "vrhac" na podlaze prizemi, nebo na nejake podeste, muzeme jen spekulovat. Uvazovany vybusny predmet mel zrejme dopadnout do mist, ktere bylo z obranneho hlediska zvlastnim zpusobem exponovane, snad k brane do arealu, kterou lze v tomto miste predpokladat. Naproti tomu je treba zduraznit, ze tyto predmety mohly mit vice odstrasujici, nez nicivy efekt.Stavebnikem veze byl podle vseho rod Pernstejnu, ktery je pravem spojovan s nejpokrokovejsimi tendencemi ve vyvoji fortifikacni architektury v ceskych zemich na prelomu gotiky a renesance, dosud vsak takrka vyhradne v souvislosti s tzv. rondelovymi opevnenimi. Bohuzel nezname zdroje a presnejsi historicke souvislosti tohoto postaveni Pernstejnu, pouze se predpoklada - podobne jako u nekterych dalsich slechtickych rodu a jejich staveb - vliv italskych ci obecneji stredomorskych zkusenosti. Trebicskou bastu tak muzeme pokladat za dalsi doklad uvedeneho postaveni, ale doklad jineho, dosud neznameho druhu. Dosud chybi adekvatni zahranicni analogie, s nimiz by bylo mozno tyto otvory zjistene na ceskych fortifikacnich stavbach (hrady Hasistejn a Sumburk v severozapadnich Cechach, mestska opevneni v Prachaticich a Sobeslavi) srovnavat.
ER