PT Journal
AU Ulicny, P
TI Bella, & rara armaria di sua Altezza: Zbrojnice Prazskeho hradu v dobe Ferdinanda Tyrolskeho
SO Pruzkumy pamatek
PY 2018
BP 25
EP 46
VL 25
IS 1
DI 10.56112/pp.2018.1.03
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201801-0003.php
DE Prazsky hrad; zbroj; zbrojnice; Ferdinand I.; Ferdinand Tyrolsky
SN 12121487
AB Kdyz se v roce 1567 po dvaceti letech plneni sve role mistodrzitele ceskych zemi stehoval z Prazskeho hradu do Ambrasu u Innsbrucku Ferdinand II. Tyrolsky (1529-1595), bral si sebou 347 liber osobni zbroje a zbrani. Ty se mely stat jadrem jeho proslule sbirky budovane na Ambrasu do konce zivota, umistene do ctyr zameckych zbrojnic a obsahujici mimo jine zbroje vyznamnych vojevudcu sve doby, instalovane ve specialni "Zbrojnici hrdinu". Je zrejme, ze pocatky jeho slavne sbirky se formovaly v Cechach, detailni doklady se vsak dosud nepodarilo shromazdit. Predkladany clanek zaplnuje tuto mezeru alespon tim, ze predvadi panorama zbrojnic a jejich obsah v dobe Ferdinandova regentstvi na Prazskem hrade (1547-1567). Arcivevoda prisel na Prazsky hrad po dvaceti letech vlady sveho otce Ferdinanda I. (1526-1564), zprav o zbrojich a zbrojnicich z prvnich lete habsburske vlady je vsak zejmena kvuli pozaru Prazskeho hradu v roce 1541 znano jen velice malo. O to vice je cenny v tomto clanku poprve otisteny a analyzovany podrobny inventar, sepsany v roce 1550. Zbrane a zbroje se tehdy nachazely na mnoha mistech hradu. Dela byla umistena do ctyr zbrojnic, z nichz ovsem asi vetsina mela spise charakter dreveneho pristavku. Jedna byla v parkanu severne od Vikarske ulice vedle slevarny, druha v severozapadnim narozi III. nadvori, treti ve Vikarske ulici (severne od katedraly) a posledni asi ve vychodnim kridle Stareho kralovskeho palace. V podkrovi prvnich tri zbrojnic byly ulozeny drevcove zbrane. Dalsi palne zbrane byly v bastach hradu a take v kapli Panny Marie svatojirskeho klastera. Take zbroj byla umistena na nekolika mistech hradu. Mensi zbrojnice byla nad Starou snemovnou ve vychodnim kridle Stareho kralovskeho palace, vetsi pak v podkrovi primo nad Vladislavskym salem. Zde bylo celkem 2196 kusu zbroje, umistene na ctyrech stranach podkrovi, zavesene na tramech krovu, dalsi casti byly ulozene na lavicich. Inventar z roku 1550 nicmene nezminuje soukromou zbroj arcivevody Ferdinanda, ktery tehdy jiz tri roky na hrade sidlil. Pro jeji vyrobu a opravu a take udrzovani zbroje sveho dvora nechal arcivevoda v roce 1551 uridit platnerskou dilnu pri (dnes jiz neexistujici) prvni brane hradu, naproti Arcibiskupskemu palaci, a to na miste starsi zamecnicke dilny. V tento rok je take ve funkci spravce arcivevody zbrojnice dolozen Wolf Kheser. V roce 1555 byl Hansem Tirolem pro arcivevodu upraven na palac starsi dum pri Bile vezi, kde jsou dolozeny dve soukrome Ferdinandovy zbrojnice. Prvni je zminovana v roce 1555 a stala samostatne (oddelena od palace) v prizemi na zapadni strane Bile veze. Druha zbrojnice je zminovana v roce 1558 Pietrem Andrea Matthiolim v brane u Bile veze, patrne v jejim druhem patre, a je Matthiolim oznacena jako "krasna a vzacna". Podrobnejsi zpravy o jejim obsahu vsak nejsou bohuzel znamy. Po arcivevodove odstehovani do Ambrasu zbrojnici upravil stavitel Bonifac Wohlmut na fraucimor. Po roce 1567 probihala diskuze nad moznosti upravy spatneho stavu hradnich zbrojnic, ktera vyustila ve zrizeni velke zbrojnice u prvni brany (kde byla drive arcivevodova platnerska dilna) v roce 1572, kam byla premistena dela a do dreveneho nebo hrazdeneho patra patrne zbroj z podkrovi Vladislavskeho salu. I kdyz dalsi vyzkumy budou muset ilustrovat detaily jednotlivych zbrojnic podle inventare z roku 1550 a hledat dalsi prameny k arcivevodovym soukromym zbrojnicim, predkladany text jako prvni prinasi komplexnejsi informaci o poctu a funkci cetnych zbrojnic Prazskeho hradu v tomto obdobi a v jeho dejinach vubec a muze byt tak pro dalsi badani zakladem.
ER