RT Journal Article
SR Electronic
A1 Ďoubal, Jakub
A1 Lesniaková, Petra
A1 Říhová, Vladislava
A1 Vojtěchovský, Jan
T1 Mezioborový průzkum nástěnných maleb a štukatur kaple sv. Isidora v Křenově
JF Průzkumy památek
YR 2018
VO 25
IS 1
SP 47
OP 70
DO 10.56112/pp.2018.1.04
UL https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201801-0004.php
AB V letech 1706-1707 byla v Křenově (okres Svitavy) postavena hřbitovní kaple sv. Isidora. Její interiér byl brzy vyzdoben malbami, štukaturami a mobiliářem, které tvořily náročný vrcholně barokní gesamtkunstwerk. Udržování budovy mělo na starosti náboženské bratrstvo sv. Isidora (1713-1783), později budovu opravovala místní farnost. Po roce 1945 stavba chátrala, až na počátku 70. let 20. století byl zjednodušujícím způsobem rekonstruován vnější plášť budovy. První zajištění havarijního stavu umělecké výzdoby probíhalo od roku 2005. V letech 2012-2015 prováděli restaurátorské a související práce na nástěnných malbách a štukaturách odborníci a studenti z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.V interiéru kaple byly prováděny nejprve vstupní restaurátorské, přírodovědné i humanitně zaměřené průzkumy štukatur a nástěnných maleb, které přinesly řadu zajímavých, a pro restaurování užitečných poznatků. Tyto poznatky byly později doplněny při následných restaurátorských pracích. Nálezy učiněné v rámci průzkumů poskytly informace o práci původních tvůrců výzdoby, čímž se podařilo rozšířit a zpřesnit povědomí o postupech, technologiích a materiálech užívaných na počátku 18. stol. Zajímavé je jak záměrné prolínání sochařské a malířské výzdoby, koordinace jejich vytváření, tak i pestrost užitých technik se specifickými estetickými účinky. V kapli došlo k využití štukatur od basreliéfu až k takřka volné štukové plastice, k různému pojednání povrchů těchto plastických prvků (od monochromních zpracování až po sofistikovanou olejovou polychromii), stejně jako k užití minimálně dvou odlišných technik nástěnné malby - olejomalby a vápenné malby.Spolu s poznáváním původního díla byly v rámci průzkumu analyzovány i druhotné zásahy, ale především fenomény a příčiny poškození, které bylo nutné popsat před formulací koncepce a postupu restaurátorských prací. Co se týče druhotných zásahů, zaznamenala výzdoba kaple změny zejména ve své spodní části, tedy v oblasti nik se štukovými plastikami, které byly pro úpravy vždy lépe dostupné. Výrazněji byla nicméně podoba kaple zasažena zanedbanou údržbou, a to zejména ve 2. pol. 20. stol., kdy do kaple masivně zatékalo. Právě poškození způsobená zatékáním, která se projevovala nejvíce v západní a východní části klenby, byla hlavním problémem následujícího restaurování.