PT Journal
AU Doubal, J
   Bayer, K
   Zitkova, P
TI Restaurovani gotickeho nahrobku Arnosta z Pardubic v polskem Kladsku. Shrnuti vysledku pruzkumu
SO Pruzkumy pamatek
PY 2018
BP 3
EP 14
VL 25
IS 2
DI 10.56112/pp.2018.2.02
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201802-0002.php
DE nahrobek; Arnost z Pardubic; restaurovani; pruzkum; opuka; gotika
SN 12121487
AB Fakulta restaurovani UPa provedla v letech 2015-17 komplexni pruzkum a restaurovani nahrobku Arnosta z Pardubic, ktery se nachazi ve farnim kostele Nanebevzeti Nejsvetejsi Panny Marie v polskem Kladsku. Nahrobek predstavuje mimoradny doklad gotickeho socharskeho umeni 14. stoleti. Dilo bylo v minulosti nekolikrat poskozeno a dochovalo se v torzalni podobe, a to ve znacne neutesenem stavu. Opukovy nahrobek osazeny na tumbe z cerveneho vapence nebyl nikdy restaurovan specialistou na restaurovani kamene, byl pouze neodborne a neprilis zdarile opraven a ani na nem nebyl proveden materialovy vyzkum. Provedeny komplexni pruzkum a restaurovani prineslo celou radu poznatku, ktere mohou napomoci k poznani historie nahrobku. Zasadni zjisteni prinesla petrologicka analyza, ktera se ukazala jako velmi dobra podpurna metoda pro urceni provenience pouzite horniny. Hornina pouzita pro figuralni cast nahrobku byla jednoznacne urcena jako sedimentarni hornina, pochazejici z prazske oblasti ceske kridove panve. Vysledky prokazaly, ze pro zhotoveni nahrobku byla pouzita belohorska opuka z vrstvy tradicne oznacovane jako "zlata opuka". Take v pripade vapencove tumby, o jejiz puvodnosti se vedou spory, petrologicka analyza urcila jako misto puvodu okoli Prahy a lomy, ktere byly vyuzivany jiz ve 14. stoleti. Z porovnani poskozeni zaznamenaneho na grafikach ze 17. stoleti a soucasneho stavu je zrejme, ze se jedna o stejny blok. Podle techto informaci usuzujeme, ze tumba je puvodni. Projevy poskozeni opuky prokazatelne makroskopicky a take mikroskopicky potvrzuji dochovane zpravy o pozaru kostela. Z hlediska poznani nekdejsiho vzhledu nahrobku je dulezita i informace, ze nahrobek nebyl s nejvetsi pravdepodobnosti barevne upravovan a vyuzival kombinace prirozene barevnosti cerveneho lestitelneho vapence a svetle opuky. Je mozne, ze povrchy obou materialu byly puvodne nebo pozdeji povrchove upraveny transparentni penetraci resp. velmi tenkym naterem na bazi prirodnich pojiv, cimz se prohloubila barevnost a zvysil lesk podkladove horniny. Zajimave poznatky prineslo i vlastni restaurovani, kdy se podarilo urcit a nasledne obnovit puvodni rozmer tumby a navratit ji jeji monumentalni podobu, byt dochovanou ve fragmentarnim stavu.
ER