RT Journal Article
SR Electronic
A1 Loub, Kryštof
T1 Nové poznatky o tvorbě a životě pražského sochaře Petra Prachnera (1744-1807)
JF Průzkumy památek
YR 2019
VO 26
IS 1
SP 73
OP 84
DO 10.56112/pp.2019.1.05
UL https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201901-0005.php
AB V rámci mého primárně archivního bádání byly kriticky prověřeny mnohé tradované a nepřesné informace o životě, studijních cestách a připisovaných uměleckých dílech pražského sochaře přelomu baroka a klasicismu Petra Prachnera. Bylo zjištěno, že Petr Prachner skutečně studoval na Královské akademii v Londýně v roce 1770 a téhož roku získal i stříbrné akademické ocenění, jak nás zpravuje Jaroslav Schaller. Hypotézu, že získal někde ještě druhé, zlaté ocenění lze pak potvrdit na základě výpovědi jeho syna sochaře Václava Prachnera, který je pregnantně zmiňuje ve své závěti. Právě Londýn hrál pro formování Prachnera st. velkou roli. Ukazují to zakázky ryze klasicistní i chinoiserní, které objednal pro zámecký park ve Veltrusech u našeho umělce hrabě Rudolf Chotek. Díky detailně zachovalé korespondenci můžeme mapovat průběh jak již známé zakázky řezbářských detailů dnes již zaniklého Čínského pavilonu, tak i nově objevené zakázky sochařských prvků Pavilonu přátel venkova. A při podrobnějším studiu těchto zdrojů vyvstávají do popředí Prachnerovy přímé inspirační zdroje v podobě grafických alb anglického architekta Williama Chamberse.Ve spojení s tím, jakým způsobem byl Prachner popisován v korespondenci hraběte Chotka, jsem názoru, že se úloha umělce neomezovala na čistě sochařskou složku, ale mohl i sloužit jako umělecký poradce, který byl znalý nejnovějších trendů v umění ze zahraničních akademií. Znalost nejnovějších trendů v umění stejně jako velmi kvalitní školení lze vidět i v sochařském projevu jeho syna Václava, kterému jistě jeho otec zprostředkoval to nejlepší a nejkvalitnější, co sám poznal. Vzhledem k náročnosti tématu a množství prázdných míst umělcova medailonu si tato studie neklade nárok na naprostou úplnost. Ba naopak se snaží podnítit další diskuzi a výzkum doby poslední třetiny 18. století v Čechách. Tato doba je totiž velmi zajímavá co se týče nových uměleckých stylů, materiálů, nových objednavatelům ale i možnosti vycestování za studiem.