PT Journal
AU Lycka, D
TI Kolonada Reistna, Rendez-vous a lovecke zamecky Pohansko a Lany. Vznik a vyznam Hardtmuthovych staveb v Lednicko-valtickem arealu
SO Pruzkumy pamatek
PY 2019
BP 85
EP 102
VL 26
IS 1
DI 10.56112/pp.2019.1.06
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201901-0006.php
DE Liechtensteinove; Jan I. Josef z Liechtensteina; Joseph Hardtmuth; Pohansko; Lany; Kolonada Reistna; Rendez-vous; Lednicko-valticky areal; Lednice (Eisgrub); Valtice (Feldsberg)
SN 12121487
AB Komponovana krajina dnesniho Lednicko-valtickeho arealu, rozkradajici se mezi puvodne dolnorakouskymi Valticemi a moravskou Lednici a Breclavi a zapsana v roce 1996 na seznam svetoveho dedictvi UNESCO, je neustale predmetem zajmu ze strany odborne i laicke verejnosti. A prestoze jiz byl o tomto koute jihomoravske krajiny napsan nemaly pocet clanku a monografii, stale se vynoruji nove otazky, na ktere je treba hledat odpovedi.Dany prispevek je zameren na ctyri voluptuarni stavby v tomto prostoru: lovecke zamecky Pohansko a Lany u Breclavi, Dianin chram neboli Renderz-vous v Borim lese a Kolonadu Reistnu u Valtic. Ty maji, krome roku zahajeni stavebnich praci (1810), spolecneho stavebnika v podobe Jana I. Josefa knizete z Liechtensteina a stavitele - architekta a reditele stavebni knizeci kancelare Josepha Hardtmutha; v pripade vedeni jednotlivych staveb i architekta Josepha Poppelacka, u socharskych praci pak videnskeho socharskeho mistra Josepha Kliebera. Dalsim nepochybnym spolecnym prvkem je jejich dominantni misto v okolni krajine, kde se jiz od doby sve vystavby staly mistem pameti.Jak lovecky zamecek Pohansko, tak i Rendez-vous totiz spojuje motiv chramu zasveceneho pohanske bohyni Diane, kdy se skrze tyto stavby vzdaval hold prirode, lovcum a lovene zveri. V pripade Rendez-vous je tato rovina dale rozvinuta diky provedeni samotne stavby do podoby vitezneho oblouku, oslavujiciho explicitne i implicitne sveho stavitele-vojaka knizete Jana I. Josefa. Hlubsi memorialni vyznam, vedle funkce rozhledny do krajiny, plni Kolonada Reistna, zamerne vybudovana na nejvyssim miste arealu. Naopak v pripade loveckeho zamecku Lany byly (neo)klasicistni prvky zredukovany na minimum.Hlavnim cilem je pak z torzovitych a vagnich uctu nastinit stavebni naklady vybranych Hardtmuthovych staveb na valticko-breclavskem panstvi a ktere propojuje neco vic nez jen jmeno stavebnika a stavitele. Presto vsak je obsah textu cilene zameren na eventualni vyklad mozneho vyznamu kamennych reliefu, coz umoznuje lepsi pochopeni primarniho a sekundarniho vyznamu jednotlivych staveb, ktere vznikly na pocatku tzv. "dlouheho" 19. stoleti.
ER