PT  - JOURNAL ARTICLE
AU  - Lyčka, Daniel
TI  - Kolonáda Reistna, Rendez-vous a lovecké zámečky Pohansko a Lány. Vznik a význam Hardtmuthových staveb v Lednicko-valtickém areálu
DP  - 2019 Jun 15
TA  - Průzkumy památek
PG  - 85--102
VI  - 26
IP  - 1
AID - 10.56112/pp.2019.1.06
IS  - 12121487
AB  - Komponovaná krajina dnešního Lednicko-valtického areálu, rozkrádající se mezi původně dolnorakouskými Valticemi a moravskou Lednicí a Břeclaví a zapsaná v roce 1996 na seznam světového dědictví UNESCO, je neustále předmětem zájmu ze strany odborné i laické veřejnosti. A přestože již byl o tomto koutě jihomoravské krajiny napsán nemalý počet článků a monografií, stále se vynořují nové otázky, na které je třeba hledat odpovědi.Daný příspěvek je zaměřen na čtyři voluptuární stavby v tomto prostoru: lovecké zámečky Pohansko a Lány u Břeclavi, Dianin chrám neboli Renderz-vous v Bořím lese a Kolonádu Reistnu u Valtic. Ty mají, kromě roku zahájení stavebních prací (1810), společného stavebníka v podobě Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina a stavitele - architekta a ředitele stavební knížecí kanceláře Josepha Hardtmutha; v případě vedení jednotlivých staveb i architekta Josepha Poppelacka, u sochařských prací pak vídeňského sochařského mistra Josepha Kliebera. Dalším nepochybným společným prvkem je jejich dominantní místo v okolní krajině, kde se již od doby své výstavby staly místem paměti.Jak lovecký zámeček Pohansko, tak i Rendez-vous totiž spojuje motiv chrámu zasvěceného pohanské bohyni Dianě, kdy se skrze tyto stavby vzdával hold přírodě, lovcům a lovené zvěři. V případě Rendez-vous je tato rovina dále rozvinuta díky provedení samotné stavby do podoby vítězného oblouku, oslavujícího explicitně i implicitně svého stavitele-vojáka knížete Jana I. Josefa. Hlubší memoriální význam, vedle funkce rozhledny do krajiny, plní Kolonáda Reistna, záměrně vybudovaná na nejvyšším místě areálu. Naopak v případě loveckého zámečku Lány byly (neo)klasicistní prvky zredukovány na minimum.Hlavním cílem je pak z torzovitých a vágních účtů nastínit stavební náklady vybraných Hardtmuthových staveb na valticko-břeclavském panství a které propojuje něco víc než jen jméno stavebníka a stavitele. Přesto však je obsah textu cíleně zaměřen na eventuální výklad možného významu kamenných reliéfů, což umožňuje lepší pochopení primárního a sekundárního významu jednotlivých staveb, které vznikly na počátku tzv. "dlouhého" 19. století.