RT Journal Article
SR Electronic
A1 Lyčka, Daniel
T1 Kolonáda Reistna, Rendez-vous a lovecké zámečky Pohansko a Lány. Vznik a význam Hardtmuthových staveb v Lednicko-valtickém areálu
JF Průzkumy památek
YR 2019
VO 26
IS 1
SP 85
OP 102
DO 10.56112/pp.2019.1.06
UL https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201901-0006.php
AB Komponovaná krajina dnešního Lednicko-valtického areálu, rozkrádající se mezi původně dolnorakouskými Valticemi a moravskou Lednicí a Břeclaví a zapsaná v roce 1996 na seznam světového dědictví UNESCO, je neustále předmětem zájmu ze strany odborné i laické veřejnosti. A přestože již byl o tomto koutě jihomoravské krajiny napsán nemalý počet článků a monografií, stále se vynořují nové otázky, na které je třeba hledat odpovědi.Daný příspěvek je zaměřen na čtyři voluptuární stavby v tomto prostoru: lovecké zámečky Pohansko a Lány u Břeclavi, Dianin chrám neboli Renderz-vous v Bořím lese a Kolonádu Reistnu u Valtic. Ty mají, kromě roku zahájení stavebních prací (1810), společného stavebníka v podobě Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina a stavitele - architekta a ředitele stavební knížecí kanceláře Josepha Hardtmutha; v případě vedení jednotlivých staveb i architekta Josepha Poppelacka, u sochařských prací pak vídeňského sochařského mistra Josepha Kliebera. Dalším nepochybným společným prvkem je jejich dominantní místo v okolní krajině, kde se již od doby své výstavby staly místem paměti.Jak lovecký zámeček Pohansko, tak i Rendez-vous totiž spojuje motiv chrámu zasvěceného pohanské bohyni Dianě, kdy se skrze tyto stavby vzdával hold přírodě, lovcům a lovené zvěři. V případě Rendez-vous je tato rovina dále rozvinuta díky provedení samotné stavby do podoby vítězného oblouku, oslavujícího explicitně i implicitně svého stavitele-vojáka knížete Jana I. Josefa. Hlubší memoriální význam, vedle funkce rozhledny do krajiny, plní Kolonáda Reistna, záměrně vybudovaná na nejvyšším místě areálu. Naopak v případě loveckého zámečku Lány byly (neo)klasicistní prvky zredukovány na minimum.Hlavním cílem je pak z torzovitých a vágních účtů nastínit stavební náklady vybraných Hardtmuthových staveb na valticko-břeclavském panství a které propojuje něco víc než jen jméno stavebníka a stavitele. Přesto však je obsah textu cíleně zaměřen na eventuální výklad možného významu kamenných reliéfů, což umožňuje lepší pochopení primárního a sekundárního významu jednotlivých staveb, které vznikly na počátku tzv. "dlouhého" 19. století.