PT Journal
AU Kosarkova, M
   Machacko, L
   Sefcu, R
TI Komplexni prirodovedny pruzkum techniky a technologie malby Gabriela Mullera na prikladu portretu Jana Adama z Questenbergu a Marie Antonie z Questenbergu
SO Pruzkumy pamatek
PY 2019
BP 39
EP 46
VL 26
IS 2
DI 10.56112/pp.2019.2.04
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201902-0004.php
DE Pruzkum; technika malby; stratigrafie; podmalba
SN 12121487
AB V letosnim roce probehl rozsahly pruzkum dvou olejomaleb od barokniho malire Gabriela Mullera ze sbirek zamku Jaromerice nad Rokytnou. Nemecky malir Gabriel Muller (1688-1764), ackoli patri dnes mezi mene zname umelce, byl zakem a asistentem Jana Kupeckeho (1666-1740). Komplexni neinvazivni a invazivni pruzkum dvou podobizen se zameril na studium techniky a technologie malby tohoto autora. Pruzkum prokazal, ze Gabriel Muller vychazel z dobove rozsirene techniky malby na tonovanem bolusovem podkladu. V jeho malbe byly identifikovany pigmenty typicke pro malirstvi 18. stoleti. Prirodovedny pruzkum modernimi instrumentalnimi metodami prokazal v puvodni bile malbe zejmena olovnatou belobu s lokalni primesi uhlicitanu vapenateho. Modre partie byly malovany indigem a pruskou modri. U cervenych pigmentu byla identifikovana rumelka, cerveny okr, cerveny org. lak - kosenila. Zelene pigmenty zastupuje rezinat mednaty s medenkou a u cernych pigmentu je to kombinace uhlikate a kostni cerne. Pojivem v barevnych vrstvach malby byl prokazan lneny olej. Vysledky rozsahleho pruzkumu se staly podkladem pro interpretaci zpusobu malby Gabriela Mullera.Technologie jeho malby sleduje dobovou praxi zavedenou v ceskych zemich nejmene od poloviny 17. stoleti. Jedna se o vrstvenou olejomalbu na platne, provedenou na cervenem tonovanem podkladu bolusoveho typu, vyuzivajici system podmaleb a lazur. Kdybychom ji meli kratce shrnout, jedna se o malbu provedenou ve trech zakladnich krocich: pripravna kresba ̶ podmalba ̶ finalni malba s lazurami, coz koresponduje s obdobnou vystavbou malby ve vsech dobovych evropskych kulturnich centrech. Jedna se o zpusob malby dobove temer kanonicky, kdy, zjednodusene receno, sila nanosu barvy na tmavem podkladu je nejvetsi ve svetlech a klesa smerem ke stinum, ktere jsou tvoreny optickym souctem tonu podkladu, nebo tmavych partii podmalby a vrchnich lazur.Technika malby Gabriela Mullera v porovnani s malbou Jana Kupeckeho se jevi ve vetsine aspektu jednoduseji. Ackoli oba autori vyuzivaji podobnou techniku malby a pouzivaji podobne, casto identicke historicke materialy, Kupeckeho vrstevnaty system malby je daleko slozitejsi. Je take zrejme, ze Kupecky vysledne ztvarneni a barevnost hledal i v prubehu malby, jak dokladaji cetne pentimenti, coz se u Gabriela Mullera nepotvrdilo. Jeho malba, jak se zda, vychazela naopak z velmi peclive pripravy, ktera umoznovala autorovi delat behem malby jen minimalni zmeny.Ziskana data prohloubila dosavadni znalosti a poslouzila jako prvotni korektiv pro srovnani s technikou malby Jana Kupeckeho. Pri interpretaci byl rovnez bran zretel na zacleneni do sirsiho doboveho technologickeho kontextu vytvarnych technik 18. stoleti.
ER