RT Journal Article
SR Electronic
A1 Ebel, Martin
T1 Historické názvosloví okenních a dveřních kování do nástupu průmyslové výroby
JF Průzkumy památek
YR 2019
VO 26
IS 2
SP 67
OP 92
DO 10.56112/pp.2019.2.06
UL https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201902-0006.php
AB Příspěvek se věnuje českému a německému historickému názvosloví pro okenní a dveřní kování v Čechách a na Moravě do 19. století, tj. do doby, než rukodělná práce byla vytlačena průmyslovou. Důraz je kladen na dělení a pojmenování kování tak, jak je pojmenovávali ve svých dílnách řemeslníci druhé poloviny 18. a v průběhu 19. století.Specializované zámečnické příručky v němčině vycházely od začátku poslední třetiny 18. století: Duhamel (1769), Zipper (1801-1822), Hölzel (1827). V češtině je nejstarší dílem práce Antonína Večeře z roku 1884, další práce (například Pacold, 1891 a jiné) měly menší význam. Večeřova práce je nejpodstatnější s ohledem na skutečnost, že se snažil popsat vše, co se nacházelo v dílně jeho doby. Bohužel však některá kování již v druhé polovině 19. století vyšla z módy, a tak zde je nalezení českých ekvivalentů obtížné. V písemných (účetních) pramenech se podrobnější terminologie nevyskytuje. Dnes používané názvosloví se od historické částečně liší, došlo i k posunutí významu. Značná část historických kování se nazývá dle místa svého původu.Článek je rozdělen na části. V úvodu je shrnutí historické literatury a pramenů i školení zámečnických řemeslníků. Další část rozebírá kování umožňující otevírání oken i dveří, tj. různé typy závěsů včetně shrnutí jejich využití. Následuje kapitola shrnující kování umožňující uzavření oken a dveří, kam náleží především různé typy obrtlíků, přívor a rozvor. Podstatně rozsáhlejší je kapitola rozebírající zámky, které prošly velkým vývojem a zdokonalováním - od otevřených přes skříňové uzavřené po zapuštěné. Doplňkem jsou dvě menší stati o kováních ke zpevnění oken a dveří a dále kování zajišťující otevřenou polohu oken.