Průzkumy památek, 2025 (roč. 32), číslo 2

Jsou výběrová řízení na památkové adaptace problémem památkové péče?

Jan Fiřt, Petr Skalický

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Hrad Mokřice u Jičína
Stavební podoba šlechtického sídla na základě vyhodnocení dokumentace výkopů z let 2013, 2016 a archeologického výzkumu v roce 2024

Mokřice Castle near Jičín in Eastern Bohemia
The Architectural Form of the Noble Residence Based on Excavation Documentation From 2013 and 2016 and Archaeological Re search Conducted in 2024

Pavel Drnovský, Jiří Unger

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Text se věnuje vyhodnocení archeologických výzkumů na hradě Mokřice (okres Jičín) z let 2013, 2016 a 2024. Popsána je nálezová situace jednotlivých sond. Hrad byl na základě datace hmotných nálezů založen na sklonku 13. století. Hrad se skládal z hradního jádra a před hradí, v jeho okolí se nacházely další sídelní a výrobní komponenty. Oválné jádro hradu (45 × 35 m) bylo vymezeno zděnou obvodovou hradbou, jejíž šířka při patě založení byla široká přibližně 3,5 m, v nadzemní části pak 2,5 m. Zjištěné destrukční vrstvy v jádru hradu se pohybují mezi 3 až 4 metry. Zánik hradu byl dle stratigrafické situace náhlý a způsoben požárem, který lze patrně...

Širočina, ocílka a slučka
K ikonografii symbolů řeznického řemesla na příkladu pozdně gotických a renesančních kamenných reliéfů z Moravy

Broad Axe, Honing Steel, and Sausage Rim (obliculum)
On the Iconography of the Butcher’s Craft Symbols as Exemplified by Late Gothic and Renaissance Stone Reliefs from Moravia

Zdeněk Vácha

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Článek se zabývá artefakty období pozdní gotiky a renesance na Moravě, především kamennými reliéfy, jež jsou spojeny s reprezentací řeznického řemesla. Jsou to jednak figurální reliéfy se scénami porážky skotu či staticky zachyceného zvířete a dále pak kamenosochař ská díla s vyobrazeními řeznických nástrojů a pomůcek, tj. s řeznickou symboliku. Po úvodu zabývajícím se řeznickým řemeslem částeč ně i v evropském kontextu následuje analýza ikonografie děl spojených s řezníky v českých zemích a výčet 14 artefaktů z Moravy spolu s analogiemi z Čech i sousedních zemí a dále ze sféry domácí i zahraniční knižní malby, heraldiky, sfragistiky apod. Zvláštní...

Raně gotická hlavice na letovickém zámku

Early Gothic Capital at Letovice Castle

Jiří Doležel

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Zámek v Letovicích na severozápadní Moravě byl z původního gotického hradu do současné podoby dotvořen celou řadou pře staveb. Výjimečným nálezem v tomto kontextu je nově evidovaná a dokumentovaná raně gotická bobulová hlavice klenební přípory, sekundárně někdy krátce před rokem 2011 vezděná v přízemí jiho západního křídla. Absence bližších nálezových okolností zásadně znesnadňuje úvahy o kulturně historických souvislostech vzniku hlavice a architektuře, pro kterou byla určena. Podle užité místní horniny, cenomanského pískovce, však fragment vynikající formální úrovně mohl být součástí sakrální stavby v širším prostoru Leto vicka, či v samotných Letovicích,...

Pozdně středověká předsunutá bašta náchodského hradu (dnes zámku)
Archeologický výzkum zaniklé fortifikace v poloze Vysoký šanc

Late Gothic Bastion of Náchod Castle (Now a Chateau)
Archaeological Research of the Vanished Fortification at Vysoký šanc

Pavel Drnovský, Ladislav Rytíř, Jiří Slavík, Jiří Unger

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Předmětem článku je prezentace reliktů předsunuté fortifikace odkryté během archeologického výzkumu v areálu hradu (zámku) v Náchodě. Stavba se nacházela v poloze zvané Vysoký šanc na zá padním předpolí vrchnostenské rezidence. Odhaleny byly základy bašty podkovovitého půdorysu. Tloušťka jejího zdiva činí 1,3–1,4 m. Vystavěna byla patrně na přelomu 15. a 16. století za majitele Jana Špetle z Janovic, kdy vzniklo i vnější opevnění hradu. Bašta byla patrně zbořena v průběhu prvních dvou třetin 17. století, kdy došlo k raně barokním úpravám areálu včetně výstavby mohutného tori onu, kterému starší bašta clonila v palebném poli. Bašta je zřejmě zachycena...

Kostel Povýšení sv. Kříže v Poděbradech – jeho počátky a proměny během staletí

Transformations of the Architecture and Furnishings of the Church of the Exaltation of the Holy Cross in Poděbrady

Karel Kibic

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Příspěvek referuje o hlavních výsledcích stavebněhistorického prů zkumu farního kostela v Poděbradech a snaží se o přibližné dato vání první stavební fáze. Jádro kostela považuje za prokazatelně pozdně gotické, byť nevylučuje, že klenba trojlodí byla dokončena až s určitým odstupem. Typ kostela s přístěnnými pilíři je v české (pozdně) gotické architektuře výjimečný. Sakristie zaujme zajíma vými detaily, které spolu s výpovědí archivních pramenů umožňu jí úvahu o jejím někdejším fungování. Naopak za dodatečnou lze považovat kryptu pod presbytářem. Jedině varhanní kruchtu spo juje text s přestavbou G. B. Aostalliho v polovině 16. století, který je v...

Dva konvoluty dopisů od pozapomenutého sochaře Josefa Griesslera (kol. 1708–1773)

Two Sets of Letters by the Lesser -known Sculptor Josef Griessler (ca. 1708–1773)

Kryštof Loub

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Josef Griessler (kol. 1708, Vídeň – 1773, Český Krumlov) je v od borné literatuře znám především svými sochami a vázami kolem tzv. Kaskádové kašny v zámeckém parku v Českém Krumlově, na kterých pracoval po smrti svého známějšího uměleckého kolegy Jana Antonína Zinnera (1698–1763). Mimo soch na hlavním oltáři původně v kostele v Dolní Vltavici byly doposud jeho další práce či jeho samotný život neznámy. Předkládaný článek seznamuje odbornou veřejnost se dvěma konvoluty celkem čtrnácti dopisů od tohoto sochaře z let 1763–1765, ve kterých popisuje především svou práci na hlavním oltáři kostela sv. Dominika ve Strunkovicích nad Blanicí...

Pozůstatky lázeňských koupelen a jejich provozního zázemí v městských domech ve Františkových Lázních

Remnants of Spa Bathrooms and Their Operational Facilities in Municipal Houses in Františkovy Lázně

Lubomír Zeman

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Příspěvek se zabývá vnitřními dispozicemi lázeňských domů ve Františkových Lázních, které byly na konci 18. a v průběhu 19. století unikátní. Oproti jiným slavným lázeňským městům, kde se tradičně rozvíjel princip velkých veřejných lázeňských komplexů, kam lázeňští hosté docházeli na léčebné procedury z míst svého ubytování, se ve Františkových Lázních odehrávaly lázeňské služ by původně přímo v jednotlivých soukromých domech. Stavební předpisy přímo nařizovaly kromě pokojů k ubytování i patřičné vybavení lázeňskými koupelnami. Ty se zde v několika případech stále zachovaly včetně pozůstatků zařízení, které bylo zapotřebí pro zajištění jejich funkčnosti.