Průzkumy památek, 2002 (roč. 9), číslo 1

Archivace stavebně historických průzkumů

Martin Ebel

Průzkumy památek 2002, 9(1):1-2  

K ikonografii barokní umělecké výzdoby premonstrátské kanonie na Hradisku u Olomouce

Leoš Mlčák

Průzkumy památek 2002, 9(1):3-30  

Premonstrátská kanonie na Hradisku u Olomouce patří k nejvýznamnějším barokním komplexům ve střední Evropě. Hrála také významnou roli v církevních a kulturních dějinách Olomouce i Moravy. Po skončení třicetileté války se klášter nalézal v troskách. Jeho obnovu zahájil opat Fridrich Schinalius (1647-1653), který shromáždil válkou rozptýlené konventuály v narychlo opraveném provizoriu. Rekonstrukci kláštera na čas zkomplikovalo prohlášení Olomouce pevnostním městem. Opat proto uvažoval o přenesení kanonie k mariánské poutní kapli na Svatém Kopečku.Rekonstrukci kanonie zahájil opat Tomáš Olšanský (1652-1666) budováním konventního kostela. Základní...

Archivní prameny o sochařských a malířských dílech kosmonoských Jelínků

Miloš Suchomel, Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2002, 9(1):31-62  

S novými a novými nálezy sochařských děl rodiny Jelínků drží krok i další čerstvé objevy archivních pramenných materiálů, z nichž jedny písemné zprávy dříve hypoteticky stanovená připsání a časová zařazení sochařských prací kosmonoských mistrů potvrzují, druhé je naopak vyvracejí. Tak například v souladu s údaji publikovanými ve starší odborné literatuře se ukázala být nově zjištěná datování figurálních sochařských výzdob hlavních oltářů v kostelech sv. Prokopa v Semčicích (1754-1755) a sv. Václava v Březně (1727). Naproti tomu k těm mylným hypotézám patří již dnes zařazení soch sv. Víta, sv. Josefa, sv. Ludmily a sv. Zikmunda na hlavním oltáři kostela...

Průzkum usedlosti čp. 33 v Sádku u Poličky

Petr Dostál, Martin Ebel, David Junek, Stanislav Konečný

Průzkumy památek 2002, 9(1):63-82  

Cenné doklady stavební konstinuity od pol. 18. do pol. 20. století, s minimálními novodobými zásahy (starší stavební podoba usedlosti nebyla objasněna).

Nové poznatky o kostele sv. Jana Křtitele Na Zábradlí na Starém Městě pražském

Jaroslav Podliska

Průzkumy památek 2002, 9(1):83-100  

V průběhu února a března roku 2001 provedli pracovníci archeologického oddělení Státního památkového ústavu v hlavním městě Praze záchranný archeologický výzkum ve sklepení domu čp. 205/I v ulici Na Zábradlí na Starém Městě pražském. Rekonstrukční práce v prostorách sklepů a přízemí umožnily zcela nečekaně odhalit konstrukce bývalého kostela sv. Jana Křtitele, zrušeného za josefínských reforem roku 1784 a později přestavěného na obytný dům. V roce 1896 byl celý objekt se zbytky kostela v rámci asanace zbořen a nahrazen obytnou novostavbou. Na základě stavebního rozboru typu stavby bývá vznik kostela kladen do průběhu 12. století. První písemné zprávy...

Poznámka k nejstarším partiím domu čp. 438/I v Michalské ulici na Starém Městě pražském

Zdeněk Dragoun

Průzkumy památek 2002, 9(1):100-103  

Nebyl potvzen dřívější předpoklad románského původu suterénu v zadní části parcely, ale naopak byla jako románská určena část stavby v jihovýchodním rohu sklepa.

Architektonické články za zaniklého kostela v České Lípě

Michal Panáček, Jaroslav Panáček

Průzkumy památek 2002, 9(1):103-113  

V posledních letech byl v České Lípě nalezen soubor architektonických článků, o němž se lze oprávněně domnívat, že pochází ze zaniklého farního kostela sv. Petra a Pavla v České Lípě. Soubor se skládá podle nálezových okolností ze tří skupin. První skupina, obsahující 15 článků, byla v roce 1972 vyjmuta z oltářního stipesu kostela sv. Maří Magdaleny a od té doby ležela zapomenuta ve sbírce kamenných plastik, jejich fragmentů a architektonických článků Okresního vlastivědného muzea v České Lípě na zahradě augustiniánského kláštera. Druhou skupinu tvoří dva články, které byly vyjmuty v roce 1997 z nádvorní zdi domu čp. 97 v ulici Jindřicha z Lipé, a...

K některým projevům saské architektury z období pozdní gotiky až renesance

Milada Radová-Štiková

Průzkumy památek 2002, 9(1):114-125  

Při zpracování tématu sklípkových kleneb autorkou článku, (které vyústilo v roce 1998 v knižní vydání, jehož německá verse z roku 2001 má název Das Buch von den Zeltengewölben, Jalna-Verlag-Prag) neuniklo pozornosti, že u mnohých objektů se sklípkovými klenbami vyskytly se další znaky saské pozdně gotické architektury. Byly ve jmenované knize vždy brány v úvahu, neboť dotvrzovaly sasko-míšeňský původ stavby. Vedle kamenických detailů charakteristických pro stavbu vévodského hradu Albrechtburku v Míšni a odtud často se sklípkovými klenbami šířených ( točitá schodiště, záclonová okna, šroubované části profilací a j.) šířily se ze Saska i jiné znaky,...

Pernštejnský zámek v Prostějově (Poznámka ke stavebnímu vývoji)

Pavel Borský, Dagmar Černoušková

Průzkumy památek 2002, 9(1):126-135  

Zámek v Prostějově je v literatuře označován za stavbu Jana z Pernštejna z let 1522 ? 1531, kterou v letech 1568 - 1571 upravil Janův syn Vratislav. Podle výsledků průzkumu uměleckohistoricky nedoceněné památky z roku 2001 od autorů příspěvku prošel zámek složitějším stavebním vývojem a zahájení stavby sahá do doby Viléma z Pernštejna (1438 - 1521). Prostějov se dostal do pernštejnských rukou v roce 1495 z majetku pánů z Kravař a zůstal v jejich držení do konce 16. století. Vilém do roku 1510 dokončil po bratru Vratislavovi zděné městské opevnění se čtyřmi branami s předbraními. Pro stavbu zámku v linii hradeb bylo zvoleno místo Kostelecké brány v...

Dílčí poznatky o vzniku a stavebních úpravách zámku ve Veltrusích

Jan Sommer

Průzkumy památek 2002, 9(1):135-142  

Zpráva o poznatcích z průzkumu fasád barokního zámku navazuje na výsledky archivního výzkumu, které byly publikovány v minulém čísle časopisu. Zámek vznikl v letech 1704 až 1709. Průzkumem stavby bylo doloženo prodloužení čtyř křídel zámku v rozsahu dvou okenních os, k němuž došlo asi po polovině 18. století. Byly dokumentovány podrobnosti konstrukčního řešení architektonických článků. V obvodových zdech prvotní stavby byly zjištěny pozůstatky komínových průduchů. Obsluha kamen původně probíhala z venkovních teras, což zřejmě souviselo s předpokládaným obýváním objektu jen mimo zimní období. Pozoruhodné je, ža ačkoliv rozšíření zámku proběhlo s odstupem...

Z. Dragoun, J. Škabrada, M. Tryml, Románské domy v Praze

Milada Radová-Štiková

Průzkumy památek 2002, 9(1):143-144  

Stavebně historické průzkumy z archivu státního památkového ústavu v hlavním městě Praze II - Nové Město pražské

Jan J. Outrata, Věra Kredbová

Průzkumy památek 2002, 9(1):145-154