Průzkumy památek, 2010 (roč. 17), číslo 1

Asfaltová deska

Ladislav Bezděk

Průzkumy památek 2010, 17(1):1-2  

Stodoly vrchnostenských dvorů v Čechách od 16. do konce 19. století

Jan Žižka

Průzkumy památek 2010, 17(1):3-42  

Od roku 1996 probíhá plošný a oborový výzkum panských hospodářských dvorů na bývalých panstvích v Čechách. Mezi hlavní budovy hospodářských dvorů vždy patřily stodoly - stavby sloužící k uložení a následnému vymlácení sklizeného obilí. Vzhledem k množství dokumentovaných dvorů, máme dnes alespoň základní představu o podobě více jak jednoho tisíce velkých stodol bývalých velkostatků.Každá stodola obsahovala dvě základní části. Vlastním skladovacím prostorem je perna, ve které se ukládalo nevymlácené obilí. Skladovací prostory byly nazývány i jinak - například záteň, nebo ve starých barokních popisech "zadění". Pro manipulaci a mlácení obilí sloužil...

Hradební věž za domem čp. 361 ve Znojmě. K problematice palných zbraní v pozdně gotických fortifikacích

Vladislav Razím

Průzkumy památek 2010, 17(1):43-66  

Věž je součástí hlavní hradby složitého fortifikačního systému jednoho z nejvýznamnějších královských měst na jižní Moravě. Patří ke skupině hranolových, dovnitř uzavřených věží přibližně čtvercového půdorysu. Přes některé novodobé zásahy a úpravy, související zejména se zapojením do provozu přilehlé druhotné zástavby, se dochovala v relativně neporušeném stavu, v rozsahu čtyř podlaží. Nejnápadnější změnou oproti středověké podobě je absence zastřešení, které známe jen velmi přibližně z několika městských vedut, počínaje zobrazením z roku 1523.Z hlediska výzkumu středověkých fortifikací představuje věž na první pohled velmi atraktivní a perspektivní...

Krovy z pomezí jižních Čech a Moravy inspirované úspornými návrhy Michaela Ranka

Jiří Bláha

Průzkumy památek 2010, 17(1):67-82  

Krokevní krovy s rozvinutým podélným vázáním hřebenovou ležatou stolicí, jejíž sloupky sahají až do vrcholu střechy, kde jsou navzájem spojené podobně jako krokve, představují pozoruhodnou epizodu ve vývoji krovových soustav na našem území. Především v okolí Dačic, Jemnice a Slavonic patřily v době okolo poloviny 19. století k vůbec nejužívanějším tesařským vazbám, ačkoli soudobé knihy předloh ani pozdější učebnice stavitelství ze středoevropského prostředí přitom tento konstrukční typ neznají. Krovy sledovaného typu se v době od konce 18. století do konce 19. století objevovaly téměř na celém území Čech a Moravy, intenzita jejich používání se však...

Románská okna domu čp. 156/I v Husově ulici v Praze

Zdeněk Dragoun, Jaroslav Podliska, Matouš Semerád

Průzkumy památek 2010, 17(1):83-90  

V rámci stavebních úprav domu čp. 156/I v Husově ulici na Starém Městě pražském byly odhaleny vnější líce dvojice okének severní stěny hlavní místnosti spodního podlaží zdejšího románského domu. V obou případech byly odkryty pozůstatky uzavíracích prvků oken. Základní součástí uzavírání byla patrně dřevěná deska, která svým pohybem ve vodících drážkách v parapetu a překladu ostění umožňovala kompletní uzavření nevelkého okna (šířka 42,5 cm, výška 17 cm). V případě otevření byla kompletně zasunuta do hluboké kapsy na východní straně okna. Před touto deskou byla umístěna ochranná mříž, tvořená třemi vodorovnými pruty, zasazenými do stojek ostění. Stavba...

Operativní průzkum a dokumentace kostelů v Jindicích a v Krchlebech při opravě

Karel Kibic ml.

Průzkumy památek 2010, 17(1):90-106  

Je známo, že během oprav památkově chráněných objektů jsou odkryté a často i zanikají mnohé situace, které jsou důležité pro poznání jejich historie. Formou operativního průzkumu a dokumentace lze tyto nálezové situace zachytit a upřesnit tak dosavadní náhled na historický vývoj těchto památek. Kostely v Jindicích a v Krchlebech (obojí okres Kutná Hora) jsou původem středověké stavby, jejichž historický vývoj (a v případě kostela v Jindicích i samotný středověký původ) bylo těžko možné postihnout bez pohledu na zdivo pod omítkami.Kostel sv. Václava v Jindicích má dlouhou úzkou loď a pravoúhlý presbytář s valenou klenbou na dřevěném podkladu, na...

Kostel sv. Bartoloměje v Třebovli ve středověku

Miroslav Kovář, Vojtěch Vaněk, Hana Hlaváčková, Petr Macek

Průzkumy památek 2010, 17(1):107-120  

Zakladatelem raně gotického kostela v Třebovli , zmíněného až k roku 1352, byl patně příslušník místní drobné šlechty, popřípadě osoba z nejbohatších vrstev kouřimských měšťanů. Kostel sestává z jednolodí ke kterému se připojuje na východě klenutý kvadratický chór. Neklenutá loď původně měla, na rozdíl od chóru, volný průhled do krovu. Interiér kostela byl opatřen kvalitním komplexním nástěnným dekorováním "pozdního přechodného stylu". Malby, jsou relativně dobře zachovaným celkem z doby posledních Přemyslovců, kterých není dochováno v domácím prostředí příliš mnoho. Kvalitní kamenická práce, formální charakter článků, a snad i nástěnné malby jsou...

Nově objevené pozdně gotické nástěnné malby v presbytáři kostela sv. Jakuba Většího v Prachaticích

Ondřej Faktor

Průzkumy památek 2010, 17(1):121-138  

Od roku 2007 do roku 2009 probíhalo na severní a jižní stěně uvnitř presbytáře kostela sv. Jakuba Většího v Prachaticích odkrývání a následné restaurování středověkých maleb. Objevené malby na severní straně představují kolekci samostatných obrazů z období od zhruba 40. let 15. století do počátku století následujícího. Nejstarší je kompozice se sv. Jeronýmem a lvem a sousední výjev s postavou v iluzivní architektuře (Lůno Abrahamovo?). Na scéně se sv. Jeronýmem je možno shledat vazbu ke knižní malbě konce 14. století v podobě hradu v pozadí, ale na druhou stranu rovněž pravděpodobný vliv mladších dřevořezů, projevující se v tvrdé kresbě a stylizaci....

Dům čp. 1320 na Masarykově náměstí č. 60 v Jihlavě

Pavel Borský

Průzkumy památek 2010, 17(1):139-150  

Dům čp. 1320 stojí v severní frontě Masarykova náměstí, které od středověku představovalo hlavní jihlavské forum. V uplynulých desetiletích byl postupně vyhodnocen stavební vývoj domovních bloků po obvodu náměstí. V roce 1991 byl zpracován stavebněhistorický průzkum bloku na severní straně náměstí, ale dům čp. 1320 byl z neznámých důvodů z průzkumu vyřazen. Teprve při rekonstrukci domu v roce 2005 byl zpracován samostatný stavebněhistorický průzkum, z něhož vychází předložený příspěvek.Podsklepený dvoupatrový řadový dům o délce 23, 5 m byl postavený na hloubkově orientované úzké parcele severojižní orientace (šířka při náměstí 8 m, ve dvoře 6,...

Sedlec. Historie, architektura a umělecká tvorba sedleckého kláštera ve středoevropském kontextu kolem roku 1300 a 1700

Pavel Kroupa

Průzkumy památek 2010, 17(1):151-154