Průzkumy památek 2006, 13(2):35-52

Severin Tischler (1705-1742/1743)

Martin Pavlíček

Severin Tischler (1705-1742/43), sochař působící většinu života na českomoravském pomezí v Moravské Třebové, patří k významný představitelům pozdně barokního sochařství v českých zemích. V raných pracích navázal na vlivné dílo Matyáše Bernarda Brauna, ale později se vypjatou formou exprese zařadil do širšího uměleckého proudu tehdejší střední Evropy. Pro tento internacionální styl je příznačná vyhraněná stylizace draperie soch, která je utvářená v "lámaném stylu" a "kubizujících formách". Tischlerova umělecká osobnost zůstávala dlouhou dobu ve stínu jeho současníků, zvlášť litomyšlského sochaře a Tischlerova přítele Jiřího Františka Pacáka, jemuž byla většina umělcových prací připisována. Katalog jeho děl je však nepoměrně větší než se doposud usuzovalo a představuje jej jako mimořádně nadaného a aktivního tvůrce, jehož práce nalezneme nejen na pomezí východních Čech a severní Moravy, ale také ve vzdálenějších lokalitách Náchodska a Podkrkonoší.
První práce vytvořil pro zámeckou rezidenci Piccolominiů v Náchodě (dekorace brány, 1730-1731). V této době vznikla také většina prací v Moravské Třebové, především oltář sv. Kříže v děkanském kostele a sousoší Kalvárie na Křížovém vrchu. Následně realizoval řadu prací v okolí Moravské Třebové (Městečko Trnávka, Křenov, Annenská Studánka), v České Skalici (farní kostel, 1732) a v Jilemnici v Podkrkonoší (mobiliář farního kostela, kolem 1735). Závěrečné práce se opakovaně objevují na Olomoucku, klíčovou prací tohoto období je mariánský sloup v Uničově (1735-1742).

Zveřejněno: 15. prosinec 2006  Zobrazit citaci