Průzkumy památek - Nejnovější články
Výsledky 1 až 30 z 42:
Archivní nálezy k několika pražským palácům a domům Giovanniho Battisty AlliprandihoMateriálie
Archival Findings for Several Prague Palaces and Houses of Giovanni Battista Alliprandi
Pavel Zahradník
Průzkumy památek 2025, 32(1)
Článek se věnuje čtyřem pražským palácům a třem měšťanským domům, nacházejícím se jednak na Starém Městě pražském (dům Joanelliho čp. 258/I, Hrzánský palác čp. 558/I, dům U zlatého supa čp. 563/I, Trauttmansdorffský palác čp. 922/I), jednak na Malé Straně (Kaiserštejnský palác čp. 37/III, dům Osel u kolébky čp. 244/III, palác Přehořovských, dnes Lobkovický palác čp. 347/III), jež bývají v literatuře připisovány architektovi Giovannimu Battistovi Alliprandimu. Pro všechny tyto budovy byly v šedesátých letech 20. století zpracovány stavebněhistorické průzkumy a i poté další poznatky o těchto objektech přinášela novější uměleckohistorická literatura....
Nové poznatky o výzdobě stropu Bajkového sálu na zámku Lemberku | Identifikace knižní předlohy devíti emblematických výjevůMateriálie
New Findings on the Ceiling Decoration of the Fable Hall at Lemberk Castle | Identification of the Book Model of Nine Emblematic Scenes
Daniel Razím
Průzkumy památek 2025, 32(1)
Příspěvek přináší nová zjištění k ikonografii výzdoby pozdně renesančního kazetového stropu tzv. Bajkového sálu v západním křídle severočeského zámku Lemberka. Shrnuje dosavadní poznatky i neobjasněné otázky o tomto uměleckém díle, které je v bývalých zemích Koruny české unikátním příkladem využití knih Theatrum morum (J. Sadeler, 1608) a Emblemata sacra (D. Cramer, 1624) jako předloh k výzdobě interiéru šlechtického sídla. Sbírku Emblemata sacra příspěvek identifikuje jako prokazatelnou inspiraci pro devět výjevů, dodatečně zakomponovaných do celku stropu. V této souvislosti autor nabízí dvě hypotetická vysvětlení časově blíže neurčeného zásahu, který...
Vrchnostenské sýpky v Miloňovicích a Líšně | K typologii renesančních hospodářských stavebMateriálie
Manorial Granaries in Miloňovice and Líšno | On the Typology of Renaissance Farm Buildings
Jan Pešta
Průzkumy památek 2025, 32(1)
Příspěvek je zaměřen na dvě renesanční vrchnostenské sýpky. Jedna se nachází v Miloňovicích na Strakonicku (postavena v 90. letech 16. století), druhá u zámku Líšno na Benešovsku Benešov (postavena v 60. letech 16. století). Kromě popisu a rekonstrukce původní stavební podoby jsou tyto sýpky zasazeny do kontextu hospodářské architektury doby renesanční. Obě sýpky spojuje (kromě bohatého řešení fasád s využitím sgrafitové výzdoby) i zajímavý dispoziční prvek – vjezd ve štítovém průčelí. Podobné vjezdy má i několik dalších renesančních sýpek v jižních, středních a západních Čechách.
Revize úvah o románské stavební etapě kostela Narození Panny Marie v Kostelci nad VltavouMateriálie
Revised Reflections on the Romanesque Construction Phase of the Church of the Nativity of the Virgin Mary in Kostelec nad Vltavou
Filip Facincani
Průzkumy památek 2025, 32(1)
Článek je koncipován jako zpochybnění dosavadních představ, že se ve vrcholně gotické stavbě kostela Narození Panny Marie v Kostelci nad Vltavou (okres Písek) nachází zdivo jeho románského předchůdce. Dříve publikované nálezové situace nabízejí ještě jednu možnou interpretaci, která je předkládána k diskuzi.
K mimořádné barokní výzdobě kostela sv. Víta v severočeských Libědicích | Výsledky průzkumu interiérových dekorací z umělého mramoruStudie
On the Baroque Decoration of the Church of St Vitus in Libědice in North Bohemia | Results of Research on Interior Decorations from Artificial Marble
Zdeněk Kovářík, Martin Krummholz, Renata Tišlová
Průzkumy památek 2025, 32(1)
Kostel sv. Víta v Libědicích (okres Chomutov) je barokní novostavbou s opulentní dekorativní výzdobou interiéru z 18. století. Mimořádně kvalitní syntéza zdejší spolupráce architekta, malířů, sochařů a štukatérů je srovnatelná s nejvýznamnějšími vrcholně barokními památkami střední Evropy. Interiéru libědického chrámu dominuje dekorování umělým mramorem, vytvořené dílnou severoitalského štukatéra Giacoma Antonia Corbelliniho (1674–1742). Rozsah a okázalost této výzdoby nemá na počátku 18. století na našem území obdoby. V umělém mramoru jsou v Libědicích pojednány celé plochy stěn chrámové lodi, presbytáře a chóru, jakož i dvojice bočních oltářů....
Stavební proměny kostela sv. Dominika ve Strunkovicích nad BlanicíStudie
The Construction Modifications of the Church of St Dominic in Strunkovice nad Blanicí
Filip Facincani, Kryštof Loub
Průzkumy památek 2025, 32(1)
Příspěvek prezentuje nálezy učiněné při stavebněhistorickém průzkumu farního kostela ve Strunkovicích nad Blanicí (okres Prachatice), provedeném na přelomu let 2024 a 2025. Zaměřuje svou pozornost na středověké stavební fáze a vyvrací tezi o přímé účasti tzv. zvíkovsko‑písecké hutě na jedné z nich. Především na základě studia archivních pramenů z 19. století dokládá, že kostel sv. Dominika prošel v průběhu 1. poloviny 16. století výraznou pozdně gotickou přestavbou, v rámci které došlo ke zřízení dodnes dochovaného krovu presbytáře a výstavbě věže a podklenuté zpěvácké tribuny. Krátkým exkurzem se také věnuje mobiliáři z 18. a 19. století.
Cesta olomouckého světícího biskupa Martina Göschla roku 1515 jihem, jihozápadem a severozápadem ČechStudie
The Journey of the Auxiliary Bishop of Olomouc, Martin Göschl, through the South, Southwest and Northwest of Bohemia in 1515
Roman Lavička
Průzkumy památek 2025, 32(1)
Sedisvakance pražského arcibiskupského stolce po husitských válkách vedla v Čechách k nedostatku biskupů, kteří mohli světit sakrální stavby včetně oltářů. Potřeba těchto úkonů vedla k řešení, kdy na pozvání přijel sufragán z Moravy nebo okolních zemí, aby za úplatu udělil svěcení nebo vystavil odpustkové listiny a privilegia. Olomoucký světící biskup Martin Göschl (* cca 1480 – † po 1533) v době od července do října 1515 procestoval jih, jihozápad a severozápad Čech, kde na žádost katolických šlechticů světil kostely a uděloval odpustky. Písemné prameny a zachované stavby dovolují poznat nejen osud světícího biskupa a rekonstruovat jeho...
K možnostem stavebněhistorického průzkumuÚvodník
Aleš Mudra
Průzkumy památek 2025, 32(1)
Doplňující zjištění k raně novověkému stavebnímu vývoji samoty Harazim u Rájova na ČeskokrumlovskuMateriálie
Additional Findings on the Early Modern Building Development of the Harazim Solitary Homestead near Rájov in the Český Krumlov Region
Filip Facincani, František Iša
Průzkumy památek 2024, 31(2)
Příspěvek rozšiřuje výsledky průzkumu pozdně renesanční sýpky jihočeské venkovské usedlosti Harazim. Věnuje se torzálně dochovanému objektu, který byl do sýpky v době její výstavby kolem roku 1600 inkorporován. Doplněny jsou i výsledky archivní rešerše.
K dataci roubených sýpek ve vsi Jarov na severním PlzeňskuMateriálie
On Dating of Half‑Timbered Granaries in the Village of Jarov in the North Pilsen Region
Alena Aubrechtová, Karel Foud, Tomáš Karel, Stanislav Plešmíd
Průzkumy památek 2024, 31(2)
K charakteristickým rysům lidové architektury severního Plzeňska patří roubené patrové sýpky s pavláčkou. V největším počtu se dochovaly ve vesnici Jarov (okres Plzeň‑sever), kde byly v posledních letech podrobeny dendrochronologické analýze, jejíž výsledky přináší tento článek. Nejstarší zjištěnou sýpku datují trámy, které byly zhotoveny z kmenů pokácených v zimě 1718/1719.
Barokní bazény v zámeckých zahradách v Dobříši a ve SmilkověMateriálie
Baroque Pools in Castle Gardens in Dobříš and Smilkov
Jan Kypta, Filip Laval, Zdeněk Neustupný
Průzkumy památek 2024, 31(2)
V okrasných zahradách zámků v Dobříši a ve Smilkově (obojí střední Čechy) byly nedávno objeveny relikty barokních bazénů složitých půdorysných tvarů. Zrušené bazény v Dobříši jsou znázorněny na grafickém listu zachycujícím zahradu kolem roku 1770. Ve 2. polovině 20. století zasypaný bazén ve Smilkově je částečně patrný na historických fotografiích. Přínosem archeologických výzkumů v obou lokalitách je celková rekonstrukce půdorysů bazénů. Na dobovém vyobrazení zahrady v Dobříši zaujme, že tvary bazénů jsou zobrazeny zkresleně.
Kristina Uhlíková (ed.), Městský chrám sv. Vavřince ve Vysokém MýtěRecenze
Jan Kypta
Průzkumy památek 2024, 31(2)
Jan Chlíbec – Jiří Roháček, Monumenta mortis et memoriae. Sepulkrální skulptura ve výtvarné kultuře českého středověkuRecenze
Jan Kypta
Průzkumy památek 2024, 31(2)
V příloze odpověď Jana Chlíbce na recenzi
Skupina maleb chudenického oltáře Případ pozdně gotické malířské dílny ve službách šlechtyStudie
Group of Paintings of the Chudenice Altarpiece The Case of a Late Gothic Painting Workshop in the Nobility’s Service
Ondřej Šindlář
Průzkumy památek 2024, 31(2)
Článek se věnuje několika pozdně gotickým deskovým malbám, jež byly na základě formální analýzy už na počátku 20. století propojeny společným autorským východiskem jakožto produkce jedné malířské dílny. Anonymní tvůrce byl pomocně pojmenován jako Mistr chudenického oltáře. Prostřednictvím daného příkladu je nastíněna situace uměle konstruovaných malířských dílen v Čechách a se zřetelem k dobové dílenské praxi diskutována relevance tohoto tradičního uměleckohistorického konceptu. Na základě revizní formální analýzy podpořené nově provedeným průzkumem podkreseb však lze společné autorství u této konkrétní skupiny maleb i nadále považovat za oprávněné....
Rožmberské paláce hradů Dívčího Kamene (Menštejna) a Helfenburku u Bavorova Příspěvek k výzkumu kultury bydlení ve středověkuStudie
The Rožmberk Palaces of Dívčí Kámen (Menštejn) Castle and Helfenburk Castle near Bavorov Contribution to Research of Housing Culture in the Middle Ages
Vladislav Razím
Průzkumy památek 2024, 31(2)
V podhůří Šumavy stojí rozsáhlé zříceniny dvou hradů, vystavěných nedaleko od sebe mocným rodem Rožmberků v průběhu 3. čtvrtiny 14. století jako správní centra tehdy nově zorganizovaných panství. Vzhledem ke stejným stavebníkům nepřekvapí vzájemná podobnost hradů, kterou představuje zejména jádro tvořené monumentálním trojdílným palácem v centrální části hradní dispozice. I přes relativně výjimečnou vypovídací hodnotu a vzácnou možnost srovnání věnovali stavební historici oběma hradům dosud nevelkou pozornost. Tento deficit je citelný zejména u zmíněných paláců, které patří k největším a nejlépe dochovaným obytným stavbám své doby. Předložená studie,...
Archivní rešerše v digitálních časechÚvodník
Romana Rosová
Průzkumy památek 2024, 31(2)
Pavel Vlček – Pavel Zahradník a kolektiv, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v ČecháchRecenze
Martin Šanda
Průzkumy památek 2024, 31(1)
Zdeněk Dragoun – Michal Tryml, Románský kostel v Dolních Chabrech a jeho předchůdciRecenze
Rudolf Procházka
Průzkumy památek 2024, 31(1)
Poznámky k tvorbě barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho
Průzkum a rehabilitace obrazu Svaté rodinyMateriálie
Notes on the Work of the Baroque Painter Johann Christoph Handke
The Holy Family Painting Research and Rehabilitation
Luboš Machačko, Michal Vopálenský, Leoš Mlčák
Průzkumy památek 2024, 31(1) 
V článku jsou prezentovány výsledky detailního restaurátorského průzkumu obrazu Svaté rodiny, který byl dosud jen hypoteticky připsán baroknímu, v Olomouci činnému malíři Janu Kryštofu Handkemu (1694–1774). Během restaurování byla odstraněna přemalba, čímž došlo k odhalení postavy sv. Josefa. Na rubu plátna byla nově zjištěna autentická datace 1753. Rehabilitovanou malbu lze na základě stylové analýzy bezpečně zařadit mezi Handkeho práce.
Průzkum nástropních maleb Carpofora Tencally v Arcibiskupském paláci v OlomouciMateriálie
Research of the Ceiling Paintings by Carpoforo Tencalla in the Archiepiscopal Palace in Olomouc
Jana Zapletalová, Filip Menzel
Průzkumy památek 2024, 31(1)
Nástropní malby v pěti štukových polích v kabinetu ve druhém patře Arcibiskupského paláce v Olomouci bývají pokládány za jediné dochované dílo císařského malíře Carpofora Tencally v tomto objektu. Nástropní malby pocházející patrně z roku 1674 a slavný malíř je vytvořil na zakázku olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu‑Castelcorna. Recentně provedený neinvazivní technologický průzkum nástěnných maleb, spočívající v podrobné vizuální prohlídce maleb v dopadajícím rozptýleném světle, razantním bočním nasvícení i ultrafialové indukované viditelné fluorescenci, přinesl cenné informace o díle. Tento drobný text tudíž přináší upřesňující informace...
Nová zjištění k renesančnímu portrétnímu obrazu z mobiliáře hradu PernštejnaMateriálie
New Findings on the Renaissance Portrait Painting from the Pernštejn Castle Furnishings
Zdeněk Vácha
Průzkumy památek 2024, 31(1)
Předmětem článku je prezentace nových zjištění k renesančnímu skupinovému portrétnímu obrazu, který je dnes součástí mobiliáře hradu Pernštejna. Desková malba nese dataci 1548. Kompozici dominuje portrét početné rodiny (celkem 23 osob) seskupené kolem stolu pod širým nebem. Provenienci obrazu se nyní podařilo bezpečně stanovit na základě identifikace osob a města v pozadí scény. Celková krajinná scenérie i architektonické dominanty odpovídají hornorakouskému Štýru (Steyr). Závěr, že malba zobrazuje štýrského měšťana Colmana (Kolomana) Dorningera († 1552) s rodinou, se opírá především o zobrazené erby. Jeden náleží Dorningerům ze Štýru, protestantskému...
Předsunutá fortifikace hradu CornštejnaMateriálie
Forward Fortification of Cornštejn Castle
Jan Kypta, Jiří Marounek
Průzkumy památek 2024, 31(1)
Článek je věnován předsunuté fortifikaci hradu Cornštejna (okres Znojmo), který je situován při moravsko‑rakouské hranici. Fortifikace blokuje vyvýšené místo nad přístupovou komunikací, odkud mohl být hrad vážně ohrožen během obléhání. Její obvodové opevnění je tvořeno soustavou liniových náspů a čelním příkopem. Na nejvyšším místě ohrazené plochy stojí torzo kamenné hranolové věže. Díky exaktní analýze několika dřevěných prvků se výstavbu věže podařilo datovat do roku 1478.
Nové poznatky k životu a dílu barokního sochaře Jindřicha WeberaStudie
New Findings on the Life and Work of the Baroque Sculptor Jindřich Weber
Terezie Bednářová, Pavel Zahradník
Průzkumy památek 2024, 31(1)
Článek se zabývá sochařem Jindřichem Weberem, který byl svým profesním životem spjatý nejen se západními, ale především jižními Čechami, a to od konce 40. do počátku 60. let 18. století. Revize literárních i pramenných zmínek umožnila doplnit dosavadní stav poznání o tomto umělci. Vedle řady drobných upřesnění jsou přínosná především nová zjištění týkající se Weberova pobytu na severním Písecku – v Kovářově a jeho okolí. Díky nově nalezeným archiváliím je možné délku Weberova pobytu v této lokalitě předatovat (od letních měsíců roku 1755 do konce roku 1756), doložit jeho účast na dalších uměleckých zakázkách (Lašovice a Staré Sedlo?) a lépe nahlédnout...
Pozdně gotický retábl z Chudenic v proměnách časuStudie
Late Gothic Altarpiece from Chudenice in the Vicissitudes of Time
Ondřej Šindlář
Průzkumy památek 2024, 31(1)
Příspěvek sleduje osudy pozdně gotického oltáře z kostela sv. Jana Křtitele v Chudenicích od jeho vzniku na počátku 16. století až dodnes. Středověké výtvarné dílo bylo po několik století médiem rodové reprezentace a paměti, v průběhu 19. a 20. století doznalo několikerých úprav a restaurátorských zásahů. Oltář je nahlížen jako modelový příklad fungování, využívání a vnímání jednoho konkrétního díla v dlouhém časovém rámci. To je umožněno díky neobvykle bohatému archivnímu materiálu, jenž se vztahuje k samotnému oltáři i celému kostelu a jeho mobiliáři. Chudenický oltář hrál (spolu s nástěnnými malbami v presbytáři) podstatnou roli při prezentaci starobylosti...
Gotické části klášterního kostela sv. Vojtěcha v BroumověStudie
Gothic Parts of the Monastic Church of St Adalbert in Broumov
Jiří Slavík, † Petr Sommer
Průzkumy památek 2024, 31(1)
Příspěvek se zabývá středověkou podobou konventního kostela benediktinského proboštství v Broumově, vzniklého v průběhu 14. století přestavbou klášterního hradu. Kostel byl vystavěn ve 3. čtvrtině 14. století. Jeho dnešní podobu určuje barokní přestavba, ze středověké stavby se zachovalo obvodové zdivo do výšky parapetů oken a západní věž s pozoruhodnou pozdně gotickou místností v dnešním prvním patře. U této prostory autoři zvažují její původní využití k obytnému účelu. Později byla adaptována na trezor či archiv. Mezi dochovanými architektonickými prvky vyniká velký gotický portál na západní straně kostela.
Průzkumy památek a průzkumníci v digitální doběÚvodník
Roman Lavička
Průzkumy památek 2024, 31(1)
Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2022Z odborného tisku
Dita Roubíčková (ed.), Milan Jančo, Bronislava Mollerová, Irena Nováková, Zdeňka Prokopová, Martina Sanetrníková
Průzkumy památek 2023, 30(2):96-128
Günther Buchinger (Hrsg.), Die Gozzoburg. Das Haus des Stadtrichters in KremsRecenze
Rudolf Procházka
Průzkumy památek 2023, 30(2):93-95 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.08
Dvě poznámky k životu a dílu Giovanniho Battisty AlliprandihoMateriálie
Two Comments on the Life and Work of Giovanni Battista Alliprandi
Pavel Zahradník
Průzkumy památek 2023, 30(2):86-92 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.07
Článek se zabývá jedním z předních tvůrců barokní architektury v Čechách, architektem a stavitelem Giovannim Battistou Alliprandim. První část pojednává o podmínkách Alliprandiho činnosti pro jeho prvního významného českého zaměstnavatele Heřmana Jakuba hraběte Černína z Chudenic (včetně edice smlouvy, kterou stavitel s hrabětem uzavřel). Druhá, stručnější část se zabývá problematikou Alliprandiho činnosti ve Vídni, která sice nebyla dosud jednoznačně doložena, ale jíž se pražské i vídeňské archivní prameny zdají nasvědčovat.
Pražský sochař Petr Prachner (1744-1807) - jeho studijní zahraniční cesty a podíl na výzdobě Nové Mincovny v PrazeMateriálie
Petr Prachner (1744-1807), a Sculptor of Prague - His Study Travels Abroad and Contribution to the Decoration of the New Mint in Prague
Kryštof Loub
Průzkumy památek 2023, 30(2):72-85 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.06
Příspěvek se věnuje studijním cestám pražského sochaře Petra Prachnera (1744-1807) na akademiích v Amsterdamu, Londýně a Mannheimu a také sochařovu působení ve Vídni. Toto akademické školení a zahraniční zkušenosti se pak odrazily i na jeho sochařském díle na Nové Mincovně na Starém Městě pražském. Archivní prameny tak pomáhají nejen detailněji rekonstruovat fungování sochařské dílny Petrova otce Richarda Jiřího Prachnera (1705-1782), ale také korigují náš pohled na sochařství druhé poloviny 18. století v Praze.