Průzkumy památek - Nejnovější články

Pozůstatky lázeňských koupelen a jejich provozního zázemí v městských domech ve Františkových LázníchMateriálie

Remnants of Spa Bathrooms and Their Operational Facilities in Municipal Houses in Františkovy Lázně

Lubomír Zeman

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Příspěvek se zabývá vnitřními dispozicemi lázeňských domů ve Františkových Lázních, které byly na konci 18. a v průběhu 19. století unikátní. Oproti jiným slavným lázeňským městům, kde se tradičně rozvíjel princip velkých veřejných lázeňských komplexů, kam lázeňští hosté docházeli na léčebné procedury z míst svého ubytování, se ve Františkových Lázních odehrávaly lázeňské služ by původně přímo v jednotlivých soukromých domech. Stavební předpisy přímo nařizovaly kromě pokojů k ubytování i patřičné vybavení lázeňskými koupelnami. Ty se zde v několika případech stále zachovaly včetně pozůstatků zařízení, které bylo zapotřebí pro zajištění jejich funkčnosti.

Dva konvoluty dopisů od pozapomenutého sochaře Josefa Griesslera (kol. 1708–1773)Materiálie

Two Sets of Letters by the Lesser -known Sculptor Josef Griessler (ca. 1708–1773)

Kryštof Loub

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Josef Griessler (kol. 1708, Vídeň – 1773, Český Krumlov) je v od borné literatuře znám především svými sochami a vázami kolem tzv. Kaskádové kašny v zámeckém parku v Českém Krumlově, na kterých pracoval po smrti svého známějšího uměleckého kolegy Jana Antonína Zinnera (1698–1763). Mimo soch na hlavním oltáři původně v kostele v Dolní Vltavici byly doposud jeho další práce či jeho samotný život neznámy. Předkládaný článek seznamuje odbornou veřejnost se dvěma konvoluty celkem čtrnácti dopisů od tohoto sochaře z let 1763–1765, ve kterých popisuje především svou práci na hlavním oltáři kostela sv. Dominika ve Strunkovicích nad Blanicí...

Kostel Povýšení sv. Kříže v Poděbradech – jeho počátky a proměny během staletíMateriálie

Transformations of the Architecture and Furnishings of the Church of the Exaltation of the Holy Cross in Poděbrady

Karel Kibic

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Příspěvek referuje o hlavních výsledcích stavebněhistorického prů zkumu farního kostela v Poděbradech a snaží se o přibližné dato vání první stavební fáze. Jádro kostela považuje za prokazatelně pozdně gotické, byť nevylučuje, že klenba trojlodí byla dokončena až s určitým odstupem. Typ kostela s přístěnnými pilíři je v české (pozdně) gotické architektuře výjimečný. Sakristie zaujme zajíma vými detaily, které spolu s výpovědí archivních pramenů umožňu jí úvahu o jejím někdejším fungování. Naopak za dodatečnou lze považovat kryptu pod presbytářem. Jedině varhanní kruchtu spo juje text s přestavbou G. B. Aostalliho v polovině 16. století, který je v...

Pozdně středověká předsunutá bašta náchodského hradu (dnes zámku)
Archeologický výzkum zaniklé fortifikace v poloze Vysoký šancMateriálie

Late Gothic Bastion of Náchod Castle (Now a Chateau)
Archaeological Research of the Vanished Fortification at Vysoký šanc

Pavel Drnovský, Ladislav Rytíř, Jiří Slavík, Jiří Unger

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Předmětem článku je prezentace reliktů předsunuté fortifikace odkryté během archeologického výzkumu v areálu hradu (zámku) v Náchodě. Stavba se nacházela v poloze zvané Vysoký šanc na zá padním předpolí vrchnostenské rezidence. Odhaleny byly základy bašty podkovovitého půdorysu. Tloušťka jejího zdiva činí 1,3–1,4 m. Vystavěna byla patrně na přelomu 15. a 16. století za majitele Jana Špetle z Janovic, kdy vzniklo i vnější opevnění hradu. Bašta byla patrně zbořena v průběhu prvních dvou třetin 17. století, kdy došlo k raně barokním úpravám areálu včetně výstavby mohutného tori onu, kterému starší bašta clonila v palebném poli. Bašta je zřejmě zachycena...

Raně gotická hlavice na letovickém zámkuMateriálie

Early Gothic Capital at Letovice Castle

Jiří Doležel

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Zámek v Letovicích na severozápadní Moravě byl z původního gotického hradu do současné podoby dotvořen celou řadou pře staveb. Výjimečným nálezem v tomto kontextu je nově evidovaná a dokumentovaná raně gotická bobulová hlavice klenební přípory, sekundárně někdy krátce před rokem 2011 vezděná v přízemí jiho západního křídla. Absence bližších nálezových okolností zásadně znesnadňuje úvahy o kulturně historických souvislostech vzniku hlavice a architektuře, pro kterou byla určena. Podle užité místní horniny, cenomanského pískovce, však fragment vynikající formální úrovně mohl být součástí sakrální stavby v širším prostoru Leto vicka, či v samotných Letovicích,...

Širočina, ocílka a slučka
K ikonografii symbolů řeznického řemesla na příkladu pozdně gotických a renesančních kamenných reliéfů z MoravyStudie

Broad Axe, Honing Steel, and Sausage Rim (obliculum)
On the Iconography of the Butcher’s Craft Symbols as Exemplified by Late Gothic and Renaissance Stone Reliefs from Moravia

Zdeněk Vácha

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Článek se zabývá artefakty období pozdní gotiky a renesance na Moravě, především kamennými reliéfy, jež jsou spojeny s reprezentací řeznického řemesla. Jsou to jednak figurální reliéfy se scénami porážky skotu či staticky zachyceného zvířete a dále pak kamenosochař ská díla s vyobrazeními řeznických nástrojů a pomůcek, tj. s řeznickou symboliku. Po úvodu zabývajícím se řeznickým řemeslem částeč ně i v evropském kontextu následuje analýza ikonografie děl spojených s řezníky v českých zemích a výčet 14 artefaktů z Moravy spolu s analogiemi z Čech i sousedních zemí a dále ze sféry domácí i zahraniční knižní malby, heraldiky, sfragistiky apod. Zvláštní...

Hrad Mokřice u Jičína
Stavební podoba šlechtického sídla na základě vyhodnocení dokumentace výkopů z let 2013, 2016 a archeologického výzkumu v roce 2024Studie

Mokřice Castle near Jičín in Eastern Bohemia
The Architectural Form of the Noble Residence Based on Excavation Documentation From 2013 and 2016 and Archaeological Re search Conducted in 2024

Pavel Drnovský, Jiří Unger

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Text se věnuje vyhodnocení archeologických výzkumů na hradě Mokřice (okres Jičín) z let 2013, 2016 a 2024. Popsána je nálezová situace jednotlivých sond. Hrad byl na základě datace hmotných nálezů založen na sklonku 13. století. Hrad se skládal z hradního jádra a před hradí, v jeho okolí se nacházely další sídelní a výrobní komponenty. Oválné jádro hradu (45 × 35 m) bylo vymezeno zděnou obvodovou hradbou, jejíž šířka při patě založení byla široká přibližně 3,5 m, v nadzemní části pak 2,5 m. Zjištěné destrukční vrstvy v jádru hradu se pohybují mezi 3 až 4 metry. Zánik hradu byl dle stratigrafické situace náhlý a způsoben požárem, který lze patrně...

Jsou výběrová řízení na památkové adaptace problémem památkové péče?Úvodník

Jan Fiřt, Petr Skalický

Průzkumy památek 2025, 32(2)

Archivní nálezy k několika pražským palácům a domům Giovanniho Battisty AlliprandihoMateriálie

Archival Findings for Several Prague Palaces and Houses of Giovanni Battista Alliprandi

Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Článek se věnuje čtyřem pražským palácům a třem měšťanským domům, nacházejícím se jednak na Starém Městě pražském (dům Joanelliho čp. 258/I, Hrzánský palác čp. 558/I, dům U zlatého supa čp. 563/I, Trauttmansdorffský palác čp. 922/I), jednak na Malé Straně (Kaiserštejnský palác čp. 37/III, dům Osel u kolébky čp. 244/III, palác Přehořovských, dnes Lobkovický palác čp. 347/III), jež bývají v literatuře připisovány architektovi Giovannimu Battistovi Alliprandimu. Pro všechny tyto budovy byly v šedesátých letech 20. století zpracovány stavebněhistorické průzkumy a i poté další poznatky o těchto objektech přinášela novější uměleckohistorická literatura....

Nové poznatky o výzdobě stropu Bajkového sálu na zámku Lemberku | Identifikace knižní předlohy devíti emblematických výjevůMateriálie

New Findings on the Ceiling Decoration of the Fable Hall at Lemberk Castle | Identification of the Book Model of Nine Emblematic Scenes

Daniel Razím

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Příspěvek přináší nová zjištění k ikonografii výzdoby pozdně renesančního kazetového stropu tzv. Bajkového sálu v západním křídle severočeského zámku Lemberka. Shrnuje dosavadní poznatky i neobjasněné otázky o tomto uměleckém díle, které je v bývalých zemích Koruny české unikátním příkladem využití knih Theatrum morum (J. Sadeler, 1608) a Emblemata sacra (D. Cramer, 1624) jako předloh k výzdobě interiéru šlechtického sídla. Sbírku Emblemata sacra příspěvek identifikuje jako prokazatelnou inspiraci pro devět výjevů, dodatečně zakomponovaných do celku stropu. V této souvislosti autor nabízí dvě hypotetická vysvětlení časově blíže neurčeného zásahu, který...

Vrchnostenské sýpky v Miloňovicích a Líšně | K typologii renesančních hospodářských stavebMateriálie

Manorial Granaries in Miloňovice and Líšno | On the Typology of Renaissance Farm Buildings

Jan Pešta

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Příspěvek je zaměřen na dvě renesanční vrchnostenské sýpky. Jedna se nachází v Miloňovicích na Strakonicku (postavena v 90. letech 16. století), druhá u zámku Líšno na Benešovsku Benešov (postavena v 60. letech 16. století). Kromě popisu a rekonstrukce původní stavební podoby jsou tyto sýpky zasazeny do kontextu hospodářské architektury doby renesanční. Obě sýpky spojuje (kromě bohatého řešení fasád s využitím sgrafitové výzdoby) i zajímavý dispoziční prvek – vjezd ve štítovém průčelí. Podobné vjezdy má i několik dalších renesančních sýpek v jižních, středních a západních Čechách.

Revize úvah o románské stavební etapě kostela Narození Panny Marie v Kostelci nad VltavouMateriálie

Revised Reflections on the Romanesque Construction Phase of the Church of the Nativity of the Virgin Mary in Kostelec nad Vltavou

Filip Facincani

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Článek je koncipován jako zpochybnění dosavadních představ, že se ve vrcholně gotické stavbě kostela Narození Panny Marie v Kostelci nad Vltavou (okres Písek) nachází zdivo jeho románského předchůdce. Dříve publikované nálezové situace nabízejí ještě jednu možnou interpretaci, která je předkládána k diskuzi.

K mimořádné barokní výzdobě kostela sv. Víta v severočeských Libědicích | Výsledky průzkumu interiérových dekorací z umělého mramoruStudie

On the Baroque Decoration of the Church of St Vitus in Libědice in North Bohemia | Results of Research on Interior Decorations from Artificial Marble

Zdeněk Kovářík, Martin Krummholz, Renata Tišlová

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Kostel sv. Víta v Libědicích (okres Chomutov) je barokní novostavbou s opulentní dekorativní výzdobou interiéru z 18. století. Mimořádně kvalitní syntéza zdejší spolupráce architekta, malířů, sochařů a štukatérů je srovnatelná s nejvýznamnějšími vrcholně barokními památkami střední Evropy. Interiéru libědického chrámu dominuje dekorování umělým mramorem, vytvořené dílnou severoitalského štukatéra Giacoma Antonia Corbelliniho (1674–1742). Rozsah a okázalost této výzdoby nemá na počátku 18. století na našem území obdoby. V umělém mramoru jsou v Libědicích pojednány celé plochy stěn chrámové lodi, presbytáře a chóru, jakož i dvojice bočních oltářů....

Stavební proměny kostela sv. Dominika ve Strunkovicích nad BlanicíStudie

The Construction Modifications of the Church of St Dominic in Strunkovice nad Blanicí

Filip Facincani, Kryštof Loub

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Příspěvek prezentuje nálezy učiněné při stavebněhistorickém průzkumu farního kostela ve Strunkovicích nad Blanicí (okres Prachatice), provedeném na přelomu let 2024 a 2025. Zaměřuje svou pozornost na středověké stavební fáze a vyvrací tezi o přímé účasti tzv. zvíkovsko‑písecké hutě na jedné z nich. Především na základě studia archivních pramenů z 19. století dokládá, že kostel sv. Dominika prošel v průběhu 1. poloviny 16. století výraznou pozdně gotickou přestavbou, v rámci které došlo ke zřízení dodnes dochovaného krovu presbytáře a výstavbě věže a podklenuté zpěvácké tribuny. Krátkým exkurzem se také věnuje mobiliáři z 18. a 19. století.

Cesta olomouckého světícího biskupa Martina Göschla roku 1515 jihem, jihozápadem a severozápadem ČechStudie

The Journey of the Auxiliary Bishop of Olomouc, Martin Göschl, through the South, Southwest and Northwest of Bohemia in 1515

Roman Lavička

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Sedisvakance pražského arcibiskupského stolce po husitských válkách vedla v Čechách k nedostatku biskupů, kteří mohli světit sakrální stavby včetně oltářů. Potřeba těchto úkonů vedla k řešení, kdy na pozvání přijel sufragán z Moravy nebo okolních zemí, aby za úplatu udělil svěcení nebo vystavil odpustkové listiny a privilegia. Olomoucký světící biskup Martin Göschl (* cca 1480 – † po 1533) v době od července do října 1515 procestoval jih, jihozápad a severozápad Čech, kde na žádost katolických šlechticů světil kostely a uděloval odpustky. Písemné prameny a zachované stavby dovolují poznat nejen osud světícího biskupa a rekonstruovat jeho...

K možnostem stavebněhistorického průzkumuÚvodník

Aleš Mudra

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Doplňující zjištění k raně novověkému stavebnímu vývoji samoty Harazim u Rájova na ČeskokrumlovskuMateriálie

Additional Findings on the Early Modern Building Development of the Harazim Solitary Homestead near Rájov in the Český Krumlov Region

Filip Facincani, František Iša

Průzkumy památek 2024, 31(2)  

Příspěvek rozšiřuje výsledky průzkumu pozdně renesanční sýpky jihočeské venkovské usedlosti Harazim. Věnuje se torzálně dochovanému objektu, který byl do sýpky v době její výstavby kolem roku 1600 inkorporován. Doplněny jsou i výsledky archivní rešerše.

K dataci roubených sýpek ve vsi Jarov na severním PlzeňskuMateriálie

On Dating of Half‑Timbered Granaries in the Village of Jarov in the North Pilsen Region

Alena Aubrechtová, Karel Foud, Tomáš Karel, Stanislav Plešmíd

Průzkumy památek 2024, 31(2)  

K charakteristickým rysům lidové architektury severního Plzeňska patří roubené patrové sýpky s pavláčkou. V největším počtu se dochovaly ve vesnici Jarov (okres Plzeň‑sever), kde byly v posledních letech podrobeny dendrochronologické analýze, jejíž výsledky přináší tento článek. Nejstarší zjištěnou sýpku datují trámy, které byly zhotoveny z kmenů pokácených v zimě 1718/1719.

Barokní bazény v zámeckých zahradách v Dobříši a ve SmilkověMateriálie

Baroque Pools in Castle Gardens in Dobříš and Smilkov

Jan Kypta, Filip Laval, Zdeněk Neustupný

Průzkumy památek 2024, 31(2)  

V okrasných zahradách zámků v Dobříši a ve Smilkově (obojí střední Čechy) byly nedávno objeveny relikty barokních bazénů složitých půdorysných tvarů. Zrušené bazény v Dobříši jsou znázorněny na grafickém listu zachycujícím zahradu kolem roku 1770. Ve 2. polovině 20. století zasypaný bazén ve Smilkově je částečně patrný na historických fotografiích. Přínosem archeologických výzkumů v obou lokalitách je celková rekonstrukce půdorysů bazénů. Na dobovém vyobrazení zahrady v Dobříši zaujme, že tvary bazénů jsou zobrazeny zkresleně.

Kristina Uhlíková (ed.), Městský chrám sv. Vavřince ve Vysokém MýtěRecenze

Jan Kypta

Průzkumy památek 2024, 31(2)  

Jan Chlíbec – Jiří Roháček, Monumenta mortis et memoriae. Sepulkrální skulptura ve výtvarné kultuře českého středověkuRecenze

Jan Kypta

Průzkumy památek 2024, 31(2)  

V příloze odpověď Jana Chlíbce na recenzi

Skupina maleb chudenického oltáře Případ pozdně gotické malířské dílny ve službách šlechtyStudie

Group of Paintings of the Chudenice Altarpiece The Case of a Late Gothic Painting Workshop in the Nobility’s Service

Ondřej Šindlář

Průzkumy památek 2024, 31(2)  

Článek se věnuje několika pozdně gotickým deskovým malbám, jež byly na základě formální analýzy už na počátku 20. století propojeny společným autorským východiskem jakožto produkce jedné malířské dílny. Anonymní tvůrce byl pomocně pojmenován jako Mistr chudenického oltáře. Prostřednictvím daného příkladu je nastíněna situace uměle konstruovaných malířských dílen v Čechách a se zřetelem k dobové dílenské praxi diskutována relevance tohoto tradičního uměleckohistorického konceptu. Na základě revizní formální analýzy podpořené nově provedeným průzkumem podkreseb však lze společné autorství u této konkrétní skupiny maleb i nadále považovat za oprávněné....

Rožmberské paláce hradů Dívčího Kamene (Menštejna) a Helfenburku u Bavorova Příspěvek k výzkumu kultury bydlení ve středověkuStudie

The Rožmberk Palaces of Dívčí Kámen (Menštejn) Castle and Helfenburk Castle near Bavorov Contribution to Research of Housing Culture in the Middle Ages

Vladislav Razím

Průzkumy památek 2024, 31(2)  

V podhůří Šumavy stojí rozsáhlé zříceniny dvou hradů, vystavěných nedaleko od sebe mocným rodem Rožmberků v průběhu 3. čtvrtiny 14. století jako správní centra tehdy nově zorganizovaných panství. Vzhledem ke stejným stavebníkům nepřekvapí vzájemná podobnost hradů, kterou představuje zejména jádro tvořené monumentálním trojdílným palácem v centrální části hradní dispozice. I přes relativně výjimečnou vypovídací hodnotu a vzácnou možnost srovnání věnovali stavební historici oběma hradům dosud nevelkou pozornost. Tento deficit je citelný zejména u zmíněných paláců, které patří k největším a nejlépe dochovaným obytným stavbám své doby. Předložená studie,...

Archivní rešerše v digitálních časechÚvodník

Romana Rosová

Průzkumy památek 2024, 31(2)  

Pavel Vlček – Pavel Zahradník a kolektiv, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v ČecháchRecenze

Martin Šanda

Průzkumy památek 2024, 31(1)

Zdeněk Dragoun – Michal Tryml, Románský kostel v Dolních Chabrech a jeho předchůdciRecenze

Rudolf Procházka

Průzkumy památek 2024, 31(1)

Poznámky k tvorbě barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho
Průzkum a rehabilitace obrazu Svaté rodinyMateriálie

Notes on the Work of the Baroque Painter Johann Christoph Handke
The Holy Family Painting Research and Rehabilitation

Luboš Machačko, Michal Vopálenský, Leoš Mlčák

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

V článku jsou prezentovány výsledky detailního restaurátorského průzkumu obrazu Svaté rodiny, který byl dosud jen hypoteticky připsán baroknímu, v Olomouci činnému malíři Janu Kryštofu Handkemu (1694–1774). Během restaurování byla odstraněna přemalba, čímž došlo k odhalení postavy sv. Josefa. Na rubu plátna byla nově zjištěna autentická datace 1753. Rehabilitovanou malbu lze na základě stylové analýzy bezpečně zařadit mezi Handkeho práce.

Průzkum nástropních maleb Carpofora Tencally v Arcibiskupském paláci v OlomouciMateriálie

Research of the Ceiling Paintings by Carpoforo Tencalla in the Archiepiscopal Palace in Olomouc

Jana Zapletalová, Filip Menzel

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Nástropní malby v pěti štukových polích v kabinetu ve druhém patře Arcibiskupského paláce v Olomouci bývají pokládány za jediné dochované dílo císařského malíře Carpofora Tencally v tomto objektu. Nástropní malby pocházející patrně z roku 1674 a slavný malíř je vytvořil na zakázku olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu‑Castelcorna. Recentně provedený neinvazivní technologický průzkum nástěnných maleb, spočívající v podrobné vizuální prohlídce maleb v dopadajícím rozptýleném světle, razantním bočním nasvícení i ultrafialové indukované viditelné fluorescenci, přinesl cenné informace o díle. Tento drobný text tudíž přináší upřesňující informace...

Nová zjištění k renesančnímu portrétnímu obrazu z mobiliáře hradu PernštejnaMateriálie

New Findings on the Renaissance Portrait Painting from the Pernštejn Castle Furnishings

Zdeněk Vácha

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Předmětem článku je prezentace nových zjištění k renesančnímu skupinovému portrétnímu obrazu, který je dnes součástí mobiliáře hradu Pernštejna. Desková malba nese dataci 1548. Kompozici dominuje portrét početné rodiny (celkem 23 osob) seskupené kolem stolu pod širým nebem. Provenienci obrazu se nyní podařilo bezpečně stanovit na základě identifikace osob a města v pozadí scény. Celková krajinná scenérie i architektonické dominanty odpovídají hornorakouskému Štýru (Steyr). Závěr, že malba zobrazuje štýrského měšťana Colmana (Kolomana) Dorningera († 1552) s rodinou, se opírá především o zobrazené erby. Jeden náleží Dorningerům ze Štýru, protestantskému...

Předsunutá fortifikace hradu CornštejnaMateriálie

Forward Fortification of Cornštejn Castle

Jan Kypta, Jiří Marounek

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Článek je věnován předsunuté fortifikaci hradu Cornštejna (okres Znojmo), který je situován při moravsko‑rakouské hranici. Fortifikace blokuje vyvýšené místo nad přístupovou komunikací, odkud mohl být hrad vážně ohrožen během obléhání. Její obvodové opevnění je tvořeno soustavou liniových náspů a čelním příkopem. Na nejvyšším místě ohrazené plochy stojí torzo kamenné hranolové věže. Díky exaktní analýze několika dřevěných prvků se výstavbu věže podařilo datovat do roku 1478.