Průzkumy památek 2010, 17(2):102-109

Poznámka ke gotickým stavebním formám minoritského kláštera v Brně

Martina Kudlíková

Poznámka ke gotickým stavebním formám minoritského kláštera v Brně Mendikantské kláštery se ve třicátých letech 13. století značně podílely na urbanistické podobě Brna, bohužel se však při rekonstrukci jejich původní architektury potýkáme s nedostatkem hmotných i písemných pramenů. I přes rozsáhlou barokizaci areálu se v brněnském minoritském klášteře nacházejí důležité středověké stavební prvky. Nejvýraznější památkou gotické architektury je portál vedoucí z východního křídla křížové chodby do bývalé kapitulní síně. K odkryvu ústupkového, bohatě profilovaného a polychromovaného portálu, doplněného navíc ve vrcholu archivolty plastikou anděla s révovou ratolestí, došlo v letech 1996-1999. Příspěvek reflektuje výsledky dosavadního bádání a vedle formální analýzy sloužící k datování památky do sedmdesátých let 13. století předkládá úvahy o původní funkci portálu.
Po roce 1306, kdy klášter postihl zničující požár, probíhaly nové stavební práce, jež jsou doloženy řadou dochovaných architektonických fragmentů v křížové chodbě a "vítězným obloukem" v kapitulní síni. Ten lze chápat jako projev poklasické gotiky a datovat jej kolem roku 1320, což můžeme vyvodit především z podoby kružbových konzol, ze kterých vybíhá profilované žebro. Za povšimnutí stojí také dochovaná polychromie zobrazující vegetabilní ornamenty a článkování.
O zaklenutí ambitu (alespoň jeho východního křídla) křížovou klenbou se žebry hruškového profilu, dosedajícími na kružbové konzoly si můžeme vytvořit představu díky skutečnosti, že při novém překlenutí křížové chodby koncem 15. století nedošlo k odsekání konzol, ale pouze k jejich omítnutí. Představit si lze i vrcholně a pozdně gotický exteriér areálu, a to především díky několika vedutám, jež zachycují klášter před již zmíněnou barokizací, proběhnuvší pod vedením Mořice Grimma v první polovině 18. století. Nejvěrnější obraz minoritského kostela sv. Janů představují Beyer-Zeiserovy pohledy na Brno z doby obléhání města Švédy z roku 1645. Je patrné, že i přes pozdější stavební úpravy si kostel podržel svoji středověkou půdorysnou dispozici, v jejímž utváření hrál důležitou roli také fakt, že se klášter nemusel potýkat se stísněnými podmínkami vymezené stavební parcely.

Zveřejněno: 15. prosinec 2010  Zobrazit citaci