Průzkumy památek 2017, 24(1):175-186

Voluptuární stavby v liechtensteinských parcích v Nových Zámcích u Litovle a v Adamově

Daniel Lyčka

Předložená studie mapuje stavební vývoj v zámeckých parcích v Adamově (Adamsthal) a Nových Zámcích u Litovle (Neuschloss), kdy se autor primárně zabývá vznikem voluptuárních staveb v novozámeckém zámeckém areálu, romantizující úpravě Nového hradu u Adamova a výstavbě dřevěné a dnes již neexistující kolonádě taktéž v Adamově.
Právě, oproti Lednici, v méně bohatém perku-oboře v Nových Zámcích u Litovle, byl taktéž podle plánů architekta a knížecího stavebního ředitele Josepha Hardtmutha do roku 1808 vztyčen obelisk, realizován templ nad vodopádem (dnes Chrám přátelství) a také již neexistující antikizující Rytířská síň (1808-cca 1910). V případě posledně jmenovaného, šlo o otevřenou budovu se 16 sloupy, ze kterých zůstal jen jediný. Po první světové mělo dojít k obnově, což se ale nestalo. Z adamovského komplexu se kromě nedalekého jeskynního systému dochovaly pouze ruiny středověkého Nového hradu, přičemž Hardtmuthova romantizující úprava (vyhlídková věž) vzala za své při stavbě železnice v polovině 19. století. Dřevěná kolonáda s toskánskými sloupy (1814-cca 1840), stejně jako vodopád či kaskády na řece Svitavě, a zachycené na kvaších krajináře France Ferdinanda Runka, dnes již taktéž neexistují, stejně jako se místní zámek změnil k nepoznání.
Genius loci daných míst spojuje na jedné straně doba a společný investor v osobě knížete z Liechtensteina, na straně druhé téměř všechny stavby vznikly podle plánů knížecího stavebního ředitele a architekta Josepha Hardtmutha, přičemž parková úprava je dílem zahradního architekta a hospodářského rady Bernharda Petriho...

Zveřejněno: 15. červen 2017  Zobrazit citaci