Průzkumy památek 2019, 26(1):85-102 | DOI: 10.56112/pp.2019.1.06

Kolonáda Reistna, Rendez-vous a lovecké zámečky Pohansko a Lány. Vznik a význam Hardtmuthových staveb v Lednicko-valtickém areálu

Daniel Lyčka
student doktorského studia na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Komponovaná krajina dnešního Lednicko-valtického areálu, rozkrádající se mezi původně dolnorakouskými Valticemi a moravskou Lednicí a Břeclaví a zapsaná v roce 1996 na seznam světového dědictví UNESCO, je neustále předmětem zájmu ze strany odborné i laické veřejnosti. A přestože již byl o tomto koutě jihomoravské krajiny napsán nemalý počet článků a monografií, stále se vynořují nové otázky, na které je třeba hledat odpovědi.
Daný příspěvek je zaměřen na čtyři voluptuární stavby v tomto prostoru: lovecké zámečky Pohansko a Lány u Břeclavi, Dianin chrám neboli Renderz-vous v Bořím lese a Kolonádu Reistnu u Valtic. Ty mají, kromě roku zahájení stavebních prací (1810), společného stavebníka v podobě Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina a stavitele - architekta a ředitele stavební knížecí kanceláře Josepha Hardtmutha; v případě vedení jednotlivých staveb i architekta Josepha Poppelacka, u sochařských prací pak vídeňského sochařského mistra Josepha Kliebera. Dalším nepochybným společným prvkem je jejich dominantní místo v okolní krajině, kde se již od doby své výstavby staly místem paměti.
Jak lovecký zámeček Pohansko, tak i Rendez-vous totiž spojuje motiv chrámu zasvěceného pohanské bohyni Dianě, kdy se skrze tyto stavby vzdával hold přírodě, lovcům a lovené zvěři. V případě Rendez-vous je tato rovina dále rozvinuta díky provedení samotné stavby do podoby vítězného oblouku, oslavujícího explicitně i implicitně svého stavitele-vojáka knížete Jana I. Josefa. Hlubší memoriální význam, vedle funkce rozhledny do krajiny, plní Kolonáda Reistna, záměrně vybudovaná na nejvyšším místě areálu. Naopak v případě loveckého zámečku Lány byly (neo)klasicistní prvky zredukovány na minimum.
Hlavním cílem je pak z torzovitých a vágních účtů nastínit stavební náklady vybraných Hardtmuthových staveb na valticko-břeclavském panství a které propojuje něco víc než jen jméno stavebníka a stavitele. Přesto však je obsah textu cíleně zaměřen na eventuální výklad možného významu kamenných reliéfů, což umožňuje lepší pochopení primárního a sekundárního významu jednotlivých staveb, které vznikly na počátku tzv. "dlouhého" 19. století.

Klíčová slova: Liechtensteinové, Jan I. Josef z Liechtensteina, Joseph Hardtmuth, Pohansko, Lány, Kolonáda Reistna, Rendez-vous, Lednicko-valtický areál, Lednice (Eisgrub), Valtice (Feldsberg)

Reistna Colonnade, Rendezvous, and Hunting Lodges in Pohansko and Lány: Origin and Importance of Hardmuth's Structures in the Lednice-Valtice Cultur al Landscape

The Lednice-Valtice Cultural Landscape (listed in the UNESCO since 1996) constantly attracts public attention. The given article focuses on four voluptuary structures: hunting lodges in Pohansko and Lány near Břeclav, Diana's Temple or Rendezvous in Boří les and Reistna Colonnade near Valtice. Among other things, they have a common builder, Johann I Joseph, Prince of Liechtenstein and architect, Joseph Hardtmuth, the princely construction director. The main objective is to outline the building expanses from the surviving accounts and also to provide a possible explanation of the stone reliefs which are doubtless a key for understanding these structures.

Keywords: Liechtensteins, Johann I Joseph, Prince of Liechtenstein, Joseph Hardtmuth, Pohansko, Lány, Reistna Colonnade, Rendezvous, Lednice-Valtice Cultural Landscape, Lednice (Eisgrub), Valtice (Feldsberg)

Zveřejněno: 15. červen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lyčka, D. (2019). Kolonáda Reistna, Rendez-vous a lovecké zámečky Pohansko a Lány. Vznik a význam Hardtmuthových staveb v Lednicko-valtickém areálu. Průzkumy památek26(1), 85-102. doi: 10.56112/pp.2019.1.06
Stáhnout citaci

Reference

  1. V. Voldán, Ke vzniku některých uměleckých staveb v okolí Valtic, Vlastivědný věstník moravský 14, 1959, s. 156-164. Přejít k původnímu zdroji...
  2. D. Černoušková, Nový dvůr v Lednicko-valtickém areálu, Průzkumy památek XI, č. 1, 2004, s. 173-182.
  3. D. Černoušková - P. Borský, Janův hrad v Lednicko-valtickém areálu, Průzkumy památek IV, č. 2, 1997, s. 115-122.
  4. D. Hodeček, Dvě století letohrádku Belveder v lednicko-valtickém areálu, Jižní Morava 39, sv. 42, 2003, s. 43-58.
  5. D. Hodeček, Stavební dějiny minaretu v Lednici, Jižní Morava 45, sv. 48, 2009, s. 63-87.
  6. Z. Novák, Lednicko-valtický areál jako významný doklad krajinářské tvorby ve střední Evropě, Zprávy památkové péče 53, č. 1, 1993, s. 1-7.
  7. G. Wilhelm, Joseph Hardtmuth 1758-1816. Architekt und Erfinder. Wien-Köln 1990.
  8. P. Zatloukal - P. Krejčiřík - O. Zatloukal, Lednicko-valtický areál. Praha 2012.
  9. M. Konečný ed., Vitruvius Moravicus. Neoklasicistní aristokratická architektura na Moravě a ve Slezsku po roce 1800. Kroměříž 2015.
  10. H. Králová ed., Joseph Hardtmuth - architekt, vynálezce a podnikatel ve službách rodiny Liechtensteinů. Praha 2018.
  11. D. Lyčka, Arkádie knížete Jana z Liechtensteina (1805-1812). Magisterská diplomová práce FF MU Brno. Brno 2018.
  12. J. H[aderer], Die schönsten Bauten und Gartenanlagen Seiner Durchlaucht des regierenden Fürsten Johann von Liechtenstein, Neues Archiv für Geschichte, Staatenkunde, Literatur und Kunst, Nr. 21, 13. 3. 1829, s. 166-168.
  13. H. Stekl, Österreichs Aristokratie im Vormärz. Herrschaftsstil und Lebensformen der Fürstenhäuser Liechtenstein und Schwarzenberg. München 1973. Přejít k původnímu zdroji...
  14. J. F. Schwoy, Genealogie des Hochfürstliches Hauses Liechtenstein, Patriotisches Tageblatt oder öffentliches Correspondenz und Anzeige Blatt für sämmtliche Bewohner aller kais. kön. Erblände über wichtige, interresirende, lehrreiche oder vergnügende Gegenstände zur Beförderung des Patriotismus, 1804.
  15. M. Konečný, Krajina mezi Lednicí a Valticemi jako místo paměti, Časopis Matice moravské 131, Supplementum 3, 2012, s. 123-129.
  16. J. V. Häufler - J. Feil, Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser und Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien (1840).
  17. G. Wolny, Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. II. Band, Brünner Kreis. I. Abtheilung. Brünn 1836.
  18. G. Wolny, Die Markgrafschaft Mähren. II. Band, Brünner Kreis. I. Abtheilung. Brünn 1837.
  19. E. Kordiovský, Lednicko-valtický areál a jeho památky. Praha 2003.
  20. E. Kordiovský, Antické památky Dianina chrámu, Malovaný kraj 41, č. 4, 2005, s. 20-21.
  21. V. Bahník a kol., Slovník antické kultury. Praha 1984.
  22. J. Kräfner, Joseph Hardtmuth a venkovské stavitelství Lichtenštejnů na přelomu 18. a 19. století, Časopis matice moravské 132, Supplementum 5, 2013, s. 269-285.
  23. J. Kuthan, Aristokratická sídla v českých zemích 1780-1914. Praha 2014.
  24. R. Gröninger - Ch. Hlavac, Die Landschaftsgestaltung durch Fürst Johann I. von Liechtenstein. Hinterbrühl - Maria Enzers-dorf a. G. - Mödling (Niederösterreich). Historische Recherche und Bestandsanalyse. Wien 2014.
  25. E. Kordiovský, Antické motivy na zámečku Pohansko u Břeclavi, Malovaný kraj 41, č. 3, 2005, s. 24-25.
  26. D. Lyčka, Voluptuární stavby valtického panství v letech 1817-1820. FF MU Brno. Brno 2016.
  27. D. Lyčka, Karel Weinbrenner a zámeček Lány u Břeclavi, Jižní Morava 52, sv. 55, 2017, s. 427-429. Přejít k původnímu zdroji...
  28. D. Lyčka, Byl zámeček Lány dokončen až kolem roku 1918?, Malovaný kraj 54, č. 1, 2018, s. 21.
  29. V. Zamarovský, Dějiny psané Římem. Praha 1967.
  30. D. Lyčka, Syn otci, bratr bratrům, Malovaný kraj 55, č. 1, 2019, s. 16-17.
  31. I. Cerman, Kolonáda na Reistně v lednickém parku, Dějiny a současnost 38, č. 1, 2016, s. 28-29.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.