Průzkumy památek 2019, 26(2):47-66 | DOI: 10.56112/pp.2019.2.05

Hardtmuthův Trajánův sloup, Kornhäuselův letohrádek na Schüttlu, Engelova dostavba Rybničního zámečku a výstavba saletů poplužních dvorů. Historie zaniklých a nerealizovaných staveb knížete z Liechtensteina

Daniel Lyčka
student doktorského studia na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Stavební aktivita polního maršála Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina nesouvisí pouze s územím krajinné kompozice dnešního Lednicko-valtického areálu (UNESCO). Vyjma tohoto původně dolnorakousko-moravského pomezí šlo i o území nedaleko moravského Adamova (něm. Adamsthal) a Nových Zámků u Litovle (Neuschloss bei Littau), o české Koloděje u Prahy (Kollodeje bei Prag), ale taktéž o oblast zahrnující dolnorakouskou obec Hadersfeld s hradem Greifenstein při Dunaji a pomyslnou oblast od dolnorakouského města Mödlingu po zámeček ve Sparbachu. Stranou nemohlo zůstat ani hlavní město mocnářství Vídeň.
Tyto areály byly postupem let obohacovány o nové a nové voluptuární a utilitární stavby od jednotlivých architektů a knížecích stavebních ředitelů. Přesto však ne všechny navrhované stavební projekty byly nakonec realizovány, případně se dochovaly do dnešních dní. Cílem této studie je, a to na základě primárně dochovaného spisového archivního materiálu a ikonografických pramenů, zaměřit se na stavební vývoj autorem vybraných staveb jednotlivých architektů knížete z Liechtensteina.
Ať již jde o zhroucený Trajánův sloup a následně odmítnutou tzv. Pyramidu ze strany samotného knížete z důvodu vysokých pořizovacích nákladů. (Pozůstatky této architektem Josephem Hardtmuthem navržené stavby byly dalším knížecím stavebním ředitelem Josephem Kornhäuselem přestavěny a začleněny do umělých ruin města Tróje, později nazývaného jako Fénixův hrad.) Dále podle Kornhäuselových plánů byly realizovány i projekty Rybničního zámečku nad Prostředním rybníkem nedaleko Lednice a již neexistujícího letohrádku na Schüttlu ve vídeňském Prátru. Další architekt Franz Engel následně pro knížete navrhl možnou přestavbu Rybničního zámečku, či v souvislosti s nákupem krav švýcarského plemene vznikl podle jeho plánů salet tzv. Rotunda na ukázkovém statku Nového dvora. Ve stejných letech byl také realizován další totožný typ stavby v poplužním dvoře v moravské Lednici a pro býky v dolnorakouském Hohenau. Jiný pavilon naopak ozdobil louku nedaleko poplužního dvora pod hradem Mödling.

Klíčová slova: Liechtensteinové, Jan I. Josef kníže z Liechtensteina, Joseph Hardtmuth, Joseph Kornhäusel, Franz Engel, Trajánův sloup, Pyramida, Fénixův hrad, letohrádek na Schüttlu, Rybniční zámeček, poplužní dvory, pavilóny, zaniklé stavby, Lednicko-valtický areál, Vídeň a okolí

Hardtmuth's Trajan's Column, Kornhäusel's Summer Palace at Schüttel, Engel's completion of Pond House (Jägerhaus), and construction of pavilions belonging to Meierhofs. History of the disappeared and non-implemented structures of Prince of Liechtenstein

In this contribution, the author focuses on the selected structures which later disappeared or non-implemented structures erected for the field marshal Johann I Joseph, Prince of Liechtenstein and Mikulov, Duke of Krnov and Troppau, Count of Rietberg, etc. by his building directors and architects - Joseph Hardtmuth, Joseph Kornhäusel, and Franz Engel. They include the so-called Trajan's Column on Klein Anninger, later replaced by Phoenix Castle (no longer there), Pond House (Jägerhaus) near Lednice, and the summer palace at Schüttel, Vienna, as well as the pavilions near Meierhofs. Based on the remaining accounts and historical iconographic sources, the article aims to present these ducal structures to the public, some of them for the first time in history. Regarding the pavilions near Meierhofs in Lednice, Hohenau, and below Mödling Castle, the author aims to demonstrate that the rotunda near New Farm in the Lednice-Valtice Cultural Landscape definitely was not the only type of this structure in ducal domains.

Keywords: The Liechtensteins, Johann I Joseph, Prince of Liechtenstein, Joseph Hardtmuth, Joseph Kornhäusel, Franz Engel, Trajan's Column, Pyramid, Phoenix Castle, Summer Palace at Schüttel, Pond House (Jägerhaus), Meierhofs, pavilions, disappeared structures, Lednice-Valtice Cultural Landscape, Vienna and vicinity

Zveřejněno: 15. prosinec 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lyčka, D. (2019). Hardtmuthův Trajánův sloup, Kornhäuselův letohrádek na Schüttlu, Engelova dostavba Rybničního zámečku a výstavba saletů poplužních dvorů. Historie zaniklých a nerealizovaných staveb knížete z Liechtensteina. Průzkumy památek26(2), 47-66. doi: 10.56112/pp.2019.2.05
Stáhnout citaci

Reference

  1. O. Criste, Feldmarschall Johannes Fürst von Liechtenstein. Eine Biographie. Wien 1905.
  2. J. von Falke, Geschichte des fürstlichen Hauses Liechtenstein. III. Band. Wien 1882.
  3. Neue Deutsche Biographie 14, 1985.
  4. M. Konečný, Lednicko-valtický areál. Plzeň 2005.
  5. E. Kordiovský, Lednicko-valtický areál a jeho památky. Praha 2003.
  6. J. Novák - E. Dvořáková - J Kulich, Lednicko-valtický areál. Libice nad Cidlinou 2002.
  7. P. Zatloukal - P. Krejčiřík - O, Zatloukal, Lednicko-valtický areál. Praha 2012.
  8. D. Lyčka, Voluptuární stavby v liechtensteinských parcích v Nových Zámcích u Litovle a v Adamově, Průzkumy památek XXIV, č. 1, 2017, s. 175-186.
  9. D. Lyčka, Zámek a park v Kolodějích u Prahy za Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina, Památky středních Čech 32, č. 2, 2018, s. 51-60.
  10. G. Wilhelm, Joseph Hardtmuth 1758-1816. Architekt und Erfinder. Wien - Köln 1990.
  11. G. Wilhelm, Die Fürsten von Liechtenstein und ihre Beziehungen zu Kunst und Wissenschaft, Jahrbuch der liechtensteinischen Kunstgesellschaft 1976, s. 9-180.
  12. F. Sartori, Mahlerisches Taschenbuch für Freunde interessanter Gegenden. Natur- und Kunst-Merkwürdigkeiten der Österreichischen Monarchie. Band 2. Wien 1813.
  13. J. Bennett, Trajan Optimus Princeps: A Life and Times. London - New York 1997.
  14. L. Konečný, Stavebně historický průzkum substrukce minaretu v letech 1989-1990, in: E. Kordiovský ed., Městečko Lednice. Brno 2004, s. 438-444.
  15. H. Herzmansky, Joseph Kornhäusel. Eine Künstlermonographie. Dissertation zur Erlangung des Doktorgrades an der philosophischen Fakultät der Universität Wien. Wien 1964.
  16. R. Gröninger - Ch. Hlavac, Die Landschaftsgestaltung durch Fürst Johann I. von Liechtenstein, Hinterbrühl - Maria Enzersdorf a. G. - Mödling (Niederösterreich). Historische Recherche und Bestandsanalyse. Wien 2014.
  17. V. Zamarovský, Dějiny psané Římem. Praha 1967.
  18. J. H[aderer], Die schönsten Bauten und Gartenanlagen Seiner Durchlaucht des regierenden Fürsten Johann von Liechtenstein, Neues Archiv für Geschichte, Staatenkunde, Literatur und Kunst. 1829.
  19. W. G. Rizzi, Joseph Kornhäusels Wiener Bauten für den Fürsten Liechtenstein, Alte und moderne Kunst 22, Heft 152, 1977, s. 23-29.
  20. J. Kräftner (Hrsg.), Im Schatten der Weilburg. Baden im Biedermaier. (Ausstellung d. Stadtgemeinde Baden im Frauenbad vom 23. September 1988 - bis 31. Jänner 1989). Baden 1988.
  21. M. Konečný ed., Vitruvius Moravicus. Neoklasicistní aristokratická architektura na Moravě a ve Slezsku po roce 1800. Kroměříž 2015.
  22. P. Borský, Rybniční zámeček v Lednicko-valtickém areálu (poznámka ke stavebnímu vývoji), Průzkumy památek XI, č. 1, 2004, s. 183-188.
  23. B. Nezval, Joseph Kornhäusel. Lustschlösser und Theater. Horn 2010.
  24. D. Černoušková, Nový dvůr v Lednicko-valtickém areálu, Průzkumy památek XI, č. 1, 2004, s. 173-182.
  25. C. Campbell, Vitruvius Britannicus, or The British architect. Containing The Plans, Elevations, and Sections of the Regular Buildings, both Publick and Private in Great Britain. London (I.-III. Vol. 1715).
  26. W. Chambers, Plans, Elevations, Sections, and Perspective Views of the Gardens and Buildings at Kew in Surrey. London 1763.
  27. C. C. L. Hirschfeld, Theorie der Gartenkunst. Leipzig (I. Band 1779, II. a III. Band. 1780, IV. Band 1782 a V. Band 1785).
  28. J. G. Grohmann, Ideenmagazin für Liebhaben von Gärten, Englischen Anlagen und für Besitzer von Landgütern um Gärten und ländliche Gegenden, sowohl mit geringem als auch grossen Geldaufwand nach den originellsten Englischen, Gotischen, Sinesischen Geschmackmanieren zu verschönen und zu veredeln. Leipzig 1798.
  29. A. Palladio, Les Quatre Livres de l'architekture. Paris 1650.
  30. D. Lyčka, Náklady voluptuárních staveb valtického panství na příkladu Apollónova chrámu a Nového dvora (1817-1820), in: J. Dibelka - J. Šimánek edd., Historie 2016/2017. Sborník prací z 22. celostátní studentské vědecké konference konané dne 6. a 7. dubna 2017 v Českých Budějovicích, České Budějovice 2017, s. 187-226.
  31. J. V. Häufler - J. Feil, Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser und Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien 1840.
  32. A. J. Krickel, Fußwanderung von Wien aus über Pirawart und Nikolsburg nach Eisgrub und Feldsberg. Wien 1829.
  33. G. Wolny, Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. II. Band, Brünner Kreis, I. Abtheilung. Brünn 1836.
  34. G. Wolny, Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. II. Band, Brünner Kreis, II. Abtheilung. Brünn 1837.
  35. S. Körner, Nikolaus II. Esterházy und die Kunst. Biografie eines manischen Sammlers. Wien - Köln - Weimar 2013. Přejít k původnímu zdroji...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.