Průzkumy památek 2019, 26(2):93-110 | DOI: 10.56112/pp.2019.2.07

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Bystřici u Hroznětína

Jakub Krček1, Lubomír Zeman2
1 Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek (ZIP o.p.s.)
2 Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Bystřici u Hroznětína (okr. Karlovy Vary), zděná omítaná stavba na mírně obdélném půdorysu s odsazeným presbytářem a zaoblenými nárožími, půdorysně vycházející z klasického vrcholně barokního typu centrálních staveb, vznikla v letech 1769-1772. Jejím fundátorem byl vídeňský královský účetní Johann Joseph Schmidt, bystřický rodák, který se na sklonku života rozhodl, sám bez dědiců, věnovat kapli své vlasti a rodné obci na věčnou památku. Proto byla kaple v dřívější minulosti nazývána Schmidtovskou, nikoliv Seitnerovou, jak uvádí novější literatura. Součástí fundace bylo i založení školy v sousedství kaple a zřízení nadace pro vydržování učitele.
Projektujícího architekta ani prováděcího stavitele kaple neznáme, s ohledem na patronátní vazby k panství Ostrov je však můžeme hypoteticky hledat mezi bádenskými markraběcími staviteli. Tomu napovídá i samotná podoba a provedení vnějšího pláště kaple, jehož červený až purpurový nátěr je téměř totožný s barevným řešením zámeckého areálu v Ostrově. Konkrétního potenciálního tvůrce kaple v Bystřici je nutné nejspíše sledovat v blízkosti farního kostela sv. Petra a Pavla v Hroznětíně, kde knihy kostelních účtů v této době dokládají přítomnost zednického mistra Adama Ehrlbökha (Erlbecka) a tesařské mistry Antona a Johanna Georga Zuhrovy. Architektonickým rozvrhem, dispozicí i uplatněním shodných detailů se pak kaple v Bystřici blíží stavbám Wolfganga Braunbocka (kostel sv. Vavřince v Chodově, kostel sv. Václava v Lokti), čímž potvrzuje, že vlivy špičkových staveb následně formovaly podobu lokálních vesnických drobných objektů. V prosté obecní kapli tak máme možnost sledovat odezvy vlivu evropsky význačných a z hlediska architektury prvotřídních staveb.
Kaple sv. Jana Nepomuckého je bezpochyby pozoruhodnou stavbou, dokládající stavební vývoj drobné sakrální architektury v období pozdního baroka a zaujímající významné místo ve vývojové řadě venkovských sakrálních staveb na území Karlovarského kraje. Zcela zásadní hodnotu má jak dochovaná pozdně barokní podoba kaple (hmota, dispozice, detaily iluzivního řešení fasád), tak i klasicistní a historizující úpravy (mobiliář, nová výmalba). Mladší novodobé zásahy objektu na jeho významu naštěstí nic neubraly. Na základě podrobných průzkumů tak mohla být kapli navrácena její původní podoba doplněním novou omítkou stejného složení jako původní barokní a pozdně barokní vrstvy, a to tradičními technologiemi za použití vápenných omítek s přírodními pigmenty. Fasády dostaly zpět svou původní barevnost v cihlově červeném tónu v kombinaci se světlou tektonikou. V roce 250. výročí svého vzniku může tedy bystřická kaple sv. Jana Nepomuckého začít znovu sloužit místní komunitě, důstojně upomínat na osobou svého fundátora a nadále být vnímána a studována jako zajímavá památka dalece přesahující lokální význam.

Klíčová slova: Bystřice (č. o. Hroznětín, okr. Karlovy Vary), panství Ostrov, farnost Hroznětín, barokní architektura, drobné sakrální památky, kaple, fundátorství, Johann Joseph Schmidt, stavebněhistorický průzkum, obnova fasád

Chapel of Saint John of Nepomuk in Bystřice near Hroznětín

The Chapel of Saint John of Nepomuk in Bystřice near Hroznětín (Karlovy Vary region), a Baroque structure from 1769-1772, was in the state of neglect for a long time. Moreover, it was erroneously called Seitner Chapel for many years. The contribution presents the results of the standard non-destructive building archaeological analysis during the preparation for the chapel's reconstruction, and the probe research and operative documentation of facades, carried out during the perimeter shell restoration. It aims to present the story - to some extent a model story - of small-scale sacral architecture of the Baroque period ranging from the founder's first impulse and motivation to the risk of disappearance and subsequent restoration of the monument.

Keywords: Bystřice (no. Hroznětín, Karlovy Vary region), Ostrov domain, Hroznětín parish, Baroque architecture, small sacral monuments, chapel, foundation, Johann Joseph Schmidt, building archaeological analysis, facade renovation

Zveřejněno: 15. prosinec 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Krček, J., & Zeman, L. (2019). Kaple sv. Jana Nepomuckého v Bystřici u Hroznětína. Průzkumy památek, 26(2), 93-110. doi: 10.56112/pp.2019.2.07
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. J. Schaller, Topographie des Königreichs Böhmen. II. Theil. Ellbogner Kreis. Prag - Wien 1785.
    2. J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen. XV. Band. Elbogner Kreis. Prag 1847.
    3. J. Orth - F. Sládek, Topograficko-statistický slovník Čech. Praha 1870.
    4. V. Kotyška, Úplný místopisný slovník Království českého na základě nejnovějších dat. Praha 1895.
    5. Ottův slovník naučný. XV. díl (Krajčij - Ligustrum). Praha 1900.
    6. A. Gnirs, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad (Prag 1933). München 1996.
    7. E. Poche red., Umělecké památky Čech 1 (A-J). Praha 1977.
    8. E. Linke, Kunstgeschichte, in: Heimatkunde des Bezirkes Karlsbad, Karlsbad 1937.
    9. Z. Wirth red., Umělecké památky Čech. Praha 1957.
    10. L. Tomší, Varhany a varhanáři Sokolovska a Karlovarska. Sokolov 1998.
    11. M. Valenčík, Ohrožené památky (kostely, kaple a kapličky v České republice). Praha 2006.
    12. K. Kuča - L. Zeman, Památky Karlovarského kraje. Koncepce památkové péče v Karlovarském kraji. Karlovy Vary 2006.
    13. Z. Binterová, Zaniklé obce Doupovska II. V bývalých okresech Karlovy Vary a Žlutice. Chomutov 2004.
    14. Z. Binterová, Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov 2005.
    15. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850-1970. Díl II, sv. 1. Praha 1978.
    16. A. Sedláček, Místopisný slovník historický Království českého. Praha 1909.
    17. J. Pelant, Města a městečka Západočeského kraje. Stručné dějiny, současnost a výběrová bibliografie 129 míst. Plzeň 1988.
    18. K. Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 2 (H-Kole). Praha 1997.
    19. J. Bahlcke - W. Eberhard - M. Polívka edd., Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska. Praha 2001.
    20. J. Fiala, Osídlení Sedlecka na přelomu 12. a 13. století, in: Minulostí Západočeského kraje 28, 1992, s. 33-83.
    21. A. Profous, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny I (A-H). Praha 1947.
    22. T. Karel - V. Knoll - L. Krčmář, Panská sídla západních Čech. Karlovarsko. České Budějovice 2009.
    23. T. V. Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. Praha 1882-1883.
    24. K. Doskočil ed., Berní rula 2. Popis Čech r. 1654. II. díl. Praha 1954.
    25. M. Lišková ed., Berní rula 33. Kraj Žatecký. II. díl. Praha 1954.
    26. A. Chalupa a kol. edd., Tereziánský katastr český, sv. 2. Rustikál (kraje K-Ž). Praha 1966.
    27. K. Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4 (Ml-Pan). Praha 2000.
    28. J. Konůpek - L. Zeman, Dispozice kostelní stavby jako pramen k dějinám středověkého osídlení (meze a limity vypovídací schopnosti), in: Svorník 10. Sakrální architektura, Praha 2012, s. 5-32.
    29. P. Burdová a kol. edd., Tereziánský katastr český, sv. 3. Dominikál. Praha 1970.
    30. V. Vlnas, Jan Nepomucký. Česká legenda. Praha - Litomyšl 2013.
    31. Z. Černý, Eliáš Dollhopf. Barokní malíř západních Čech. Sokolov 2013.
    32. J. Úlovec, Dokumentace církevních staveb okresu Karlovy Vary ve fondu Archiv pražského arcibiskupství, in: Historický sborník Karlovarska 5, 1997, s. 63-86.
    33. V. Naňková, Nová zjištění k baroknímu umění v Čechách, in: Umění 19, 1971, č. 1, s. 83-96.
    34. V. Naňková, Barokní architektura v západních Čechách, in: Umění 28, 1980, č. 1, s. 22-55.
    35. P. Vlček ed., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha 2004.
    36. M. Gaži, Osvícenství "zdola" a kláštery v českých zemích tereziánské a josefínské doby, in: I. Cerman ed., Habsburkové (1740-1918). Vznikání občanské společnosti. Praha 2016, s. 144-167.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah