Průzkumy památek 2022, 29(1):49-62 | DOI: 10.56112/pp.2022.1.03

Dendrochronologie: Metoda OSM. Zkušenosti s použitím při průzkumu vybraných uměleckých památek ze dřeva

Josef Kyncl1, Radek Ryšánek2, Alena Tobolková3
1 DendroLab Brno
2 Mendelova Univerzita Brno, LDF, Ústav nábytku designu a bydlení / VOŠ restaurátorská Brno
3 Katedra dějin umění, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci - studentka doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění

Článek je shrnutím principu dendrochronologické metody OSM a dlouholetých zkušeností s jejím využitím při průzkumech uměleckých děl. Na příkladu několika vybraných uměleckých a uměleckořemeslných památek vyrobených ze dřeva shrnuje jednoznačný význam a výsledky této jedinečné neinvazivní metody pro určení datace a provenience uměleckých děl. U jednotlivých předmětů nebylo z uměleckohistorického hlediska možné určit přesný původ a dataci. Vzhledem k jejich historické hodnotě nebylo také vhodné použití invazivních průzkumových metod, proto byla zvolena metoda OSM, která prokázala skvělé výsledky.

Klíčová slova: dendrochronologie - metoda OSM - letokruhy - dřevo - památky - umělecké předměty - lavice - kabinet - sekretář - práh

Dendrochronology: OSM method experience when researching selected works of art made of wood

The paper contains a summary of experiences with using the OSM dendrochronological method. During years of use, some significant experiences with its use in works of art surveys have been gained. In the study, selected examples of the several different applied arts and artistic wooden objects are presented. There is a summary of the unambiguous significance and clear results of this unique non-invasive method for dating and providing provenance of works of art in the paper. Using the art history methods, it was not possible to determine the exact origin and dating of the individual objects without serious doubts. Due to their historical value, the use of invasive methods was not found fully ethical. The OSM method was chosen for that reason and proved to be fully functional and in fact excellent for that use.

Keywords: dendrochronology - OSM method - annual rings - wood - relics - works of art - bench - cabinet - bureau - doorsill

Zveřejněno: 15. červen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kyncl, J., Ryšánek, R., & Tobolková, A. (2022). Dendrochronologie: Metoda OSM. Zkušenosti s použitím při průzkumu vybraných uměleckých památek ze dřeva. Průzkumy památek29(1), 49-62. doi: 10.56112/pp.2022.1.03
Stáhnout citaci

Reference

  1. Baadj, N. 2016: Collaborative Craftsmanship and Chimeric Creation in Seventeenth-Century Antwerp Art Cabinets, in: S. Burghartz - L. Burkart - Ch. Göttler edd., Sites of Mediation: Connected Histories of Places, Processes, and Objects in Europe and Beyond, 1450-1650. Leiden: Brill, s. 270-296. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Cook, E. R. - Kairiukstis, L. A. edd. 1990: Methods of dendrochronology: applications in the environmental sciences. Dordrecht - Boston - London: Kluwer Academic Publishers.
  3. Češková, L. 2012: Umělecké památky z doby kolem roku 1600 v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně, in: Zprávy památkové péče 72, č. 5, s. 344-355.
  4. Češková, L. 2013: Jezuité a jejich mecenáši při výstavbě a výzdobě kostela Nenebevzetí Panny Marie v Brně kolem roku 1600, in: H. Jordánková a V. Maňas edd., Jezuité a Brno: sociální a kulturní interakce koleje a města (1578-1773). Brno: Statutární město a Archiv města Brna, s. 21-76.
  5. Číhalík, M. 2016: Stavebněhistorický průzkum I. Textová část. Vyhodnocení stavby Bratislavská 68, Brno, bývalá zemská káznice. Brno, rkp.
  6. Decker, P. 1710: Neu Inventiertes Laub Bandl und Groteschgen-Werk. Nürnberg.
  7. Fabri, R. 1991: De 17de-eeuwse Antwerpse kunstkast: typologische en historische aspecten. Brussel: AWLSK.
  8. Fabri, R. 1993: De 17de-eeuwse Antwerpse kunstkast: kunsthistorische aspecten. Brussel: AWLSK.
  9. Franz, A. 1883: Chorstühle in der ehemaligen Karthäuserkirche in Königsfeld bei Brünn, Mährisches Gewerbe-Blatt V, 1883, s. 18n.
  10. Koudelková, D. 1999: Sekretář s klekátkem, in: A. Křížová, Doteky minulosti. Mistrovská díla uměleckého řemesla od antiky po secesi. Brno, s. 106-107.
  11. Krátký, J. 2012: Přenosný positiv z Hradce nad Moravicí - polozapomenuté torzo barokní hudební minulosti, Zprávy památkové péče 72, č. 4, s. 280-284.
  12. Kreisel, H. 1970: Die Kunst des Deutschen Möbels II. München.
  13. Křížová, K. - Junek, D. 1997: Obrazová galerie rodu Hohenemsů. Polička: Městské muzeum a galerie.
  14. Kyncl, J. 2009: Zpráva č. 457-12/09 o pořízení a zpracování dat pro dendrochronologické datování obrazu Jan Gossaert, pro Městské muzeum a galerii v Poličce. Brno, rkp.
  15. Kyncl, J. 2011: Znalecký posudek č. 491-11/11 na dendrochronologický rozbor přenosného pozitivu ze sbírek Státního zámku Hradec nad Moravicí, pro NPÚ ÚOP v Ostravě. Brno, rkp.
  16. Kyncl, J. 2017: Letokruhy jako kalendář i záznamník. Praha: Grada.
  17. Kyncl, J. 2017: Dendrochronologická matematika, in: J. Kyncl, o. c., s. 128-135.
  18. Kyncl, J. 2018: Výzkumná zpráva č. 750-27/18 o dendrochronologickém rozboru sekretáře s klekátkem z inventáře Moravské galerie v Brně (inv. č. U 6164). Brno, rkp.
  19. Kyncl J. 2020: Zpráva č. 812-21/20 o dendrochronologickém datování kabinetu z inventáře Státního zámku Rájec nad Svitavou. Brno, rkp.
  20. Kyncl, J. 2021: Zpráva č. 852-28/21 o dendrochronologickém výzkumu prahu dveří z cely smrti Krajské věznice na Cejlu v Brně. Brno, rkp.
  21. Mazálková, K. 2017: Barokní kabinetní skříň. Studie vybraných příkladů z mobiliáře zámku Rájec nad Svitavou. Magisterská diplomová práce. Masarykova Univerzita, Ústav dějin umění, Brno, rkp.
  22. Návrh na konzervátorský zásah. Dveře z Cel smrti z věznice na Cejlu. Zpráva z restaurátorského průzkumu. Vyšší odborná škola restaurátorská Brno 2022.
  23. Prokop, A. 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung: Grundzüge einer Kunstgesichte dieses Landes mit besonderer Berücksichtigung der Baukunst: eine Studie. IV. Band, Das Zeitalter der Barocke. Wien.
  24. Restoration Survey: Choir Stalls of the Jesuit Church of the Assumption Virgin Mary in Brno, Jezuitská street. Restaurátorský průzkum. Brno: Vyšší odborná škola restaurátorská Brno a Goering institut Mnichov 2019.
  25. Radostová, Š. ed. 2017: Ad unicum: umělecká díla z fondů Národního památkového ústavu. I/1. Od gotiky k manýrismu. Praha: NPÚ.
  26. Richter, V. 1938: Chorové lavice jesuitského kostela v Brně, in: Umění, Zdeňku Wirthovi k šedesátinám, Praha, s. 216n.
  27. Ryšánek, R. - Matus, D. - Knorr, J. - Mazálková, K. - Jančev, D. 2020: Dokumentace konzervačního a restaurátorského zásahu na kabinetu zdobeného výjevy z Ovidiových metamorfóz (inv. č. RA 408 a, b 667/616) z mobiliárního fondu SZ Rájec nad Svitavou, Atelier Reserch and Restore, Brno.
  28. Ryšánek, R. - Matus, D. - Mikulová, K. - Jančev, D. 2016: Dveře z cel smrti Krajské věznice na Cejlu v Brně. Zpráva o konzervátorském zásahu. Atelier Reserch and Restore, Brno.
  29. Ryšánek, R. - Matus, D. - Mikulová, K. - Mazálková, K. 2020: Flámský kabinet z Rájce nad Svitavou, in: K. Cichrová a kol., Nábytek s příběhy. České Budějovice: NPÚ, s. 128-169.
  30. Sedláčková, M. 1973: Sbírka historického nábytku v Moravské galerii, in: Sborník k 100. výročí založení Moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně, Brno, s. 241-252.
  31. Schmidl, P. J. 1747: Historiae Societatis Jesu provinciae Bohemiae. Pragae.
  32. Straková, M. 2008: Hans Makart, sběratel. Příklady uměleckého řemesla ze sbírek malíře v Moravské galerii v Brně, in: Bulletin Moravské galerie v Brně LXIV, s. 77-86.
  33. Tobolková, A. 2019: Hans Makart (1840-1884) - sběratel nábytku. Nábytkové kusy z jeho kolekce ve sbírkách Moravské galerie v Brně. Diplomová práce, Katedra dějin umění FFUP. Olomouc, rkp.
  34. Tobolková, A. 2022: Makartova barokní perla ve sbírkách Moravské galerie v Brně?, in: Bulletin Moravské galerie č. 85/2022, Brno, v tisku.
  35. Trapp, M. W. 1888: Brünn's kirchliche Kunst-Denkmäle. Brünn.
  36. Wolny, G. T. 1856: Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. II. Abtheilung, Brünner Diöcese. I. Bd. Brünn.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.