Průzkumy památek, 2001 (roč. 8), číslo 1

Nezbytnost interpretace uměleckého díla

Jaroslav Petrů

Průzkumy památek 2001, 8(1):1-2  

Třeboňské opevnění z let 1525 - 1526 v písemných pramenech (geneze a průběh stavby, pracovní síly, finanční náklady, jednotlivci)

Aleš Stejskal

Průzkumy památek 2001, 8(1):3-20  

Studie se soustřeďuje na rozbor v českých poměrech vzácného účetního rejstříku, který popisuje stavbu fortifikace města Třeboň v letech 1525-1526. Autor se záměrně věnuje především vyhodnocení písemných pramenů, týkajících se důležitého poddanského města, která bylo situováno v prostoru východní části kompaktního dominia pánů z Rožmberka. V první části se snaží zpřesnit dosavadní názory týkající se hlavního motivu budování opevnění. Tím nebyla jen vnitřně cítěná obava před tureckou expanzí, ale spíše rodové a vnitrostátní problémy. Stavba proběhla velmi rychle díky grandióznímu projektu vybudování rozsáhlé sítě rybníků na panství Třeboň, kvůli kterému...

Ikonografický program pohřební zámecké kaple Všech svatých v Telči

Veronika Korčáková

Průzkumy památek 2001, 8(1):21-36  

Studie Veroniky Korčákové shrnuje výsledky diplomové práce, věnované interpretaci renesanční kaple Všech svatých v zámku Telči. Autorka v tomto příspěvku publikovala podrobný výklad interiérové výzdoby štukové a malířské z jednoho možného úhlu pohledu jako je rozbor ikonografického programu, opřený o dílo samotné a z něho následně vyvozenou ikonologickou interpretaci. Při svém výkladu se snaží dohledat významy, které rozvíjela renesanční kultura a novoplatónská filosofie, jejíž myšlenky k šlechtickým vrstvám formou hlubšího studia i určité módy přicházely z Itálie. Objednavatel, a jak vyplývá z rozboru témat výzdoby, také tvůrce ikonografického programu,...

Ke stavebnímu vývoji kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi

Vladislav Razím, Martin Ježek

Průzkumy památek 2001, 8(1):37-66  

Situace, stavební průzkum středověkého kostela a jeho nejbližšího okolí, vztah městské fortifikace k chrámovému presbytáři, polemika s předpokladem raně gotického hradu.

Středověký krov nad presbytářem kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi

Jiří Bláha

Průzkumy památek 2001, 8(1):67-72  

Stanovení rozsahu konstrukcí dochovaných z vrcholně středověkého období a vyhodnocení cenných znaků poskytujících informace o dobovém řemeslném zpracování. Dendrochronologické datování.

Sklípkové klenby karlštejského purkrabství

Milada Radová-Štiková

Průzkumy památek 2001, 8(1):73-78  

Slohová orientace a stavebně technické provedení je spojeno osobou stavebníka se severočeskými a dále míšeňskými vlivy. Návrhy Mockerových úprav purkrabství.

Stavebně historický průzkum půdních prostor východní části jádra hradu Malenovice

Radim Vrla

Průzkumy památek 2001, 8(1):78-88  

Dnešní jádro hradu Malenovice je možno rozdělit na 2 části; V. část obsahuje původní hradní jádro ze 2.poloviny 14.století, Z.část zaujímá plochu bývalého předhradí. Průzkum se zaměřil na půdní prostory V.části jádra, kde je patrný vnitřní líc původní obvodové hradby. Ve V.části je zde zachován zbytek hradby a obytné stavby s interiérovými omítkami (obr.6/13, 6/16) z doby založení hradu. V 1.polovině 15.století byly do obvodové hradby vsazeny konstrukce, dnes až na malé zbytky trámů zaniklé (obr.6/18). Ve 2.polovině 15.století byl na starší hradbě vystavěn průběžný střelecký ochoz. V jeho poprsní zídce se pravidelně střídají prosté, štěrbinové střílny...

Středověký kostel sv. Jakuba Většího v Čížové u Písku ve světle průzkumů v letech 1997-2000

Jan Adámek, Jan Sommer

Průzkumy památek 2001, 8(1):89-103  

V souvislosti se zamýšlenou opravou byl kostel podroben předběžnému průzkumu, jehož poznatky byly významně doplněny díky intenzivnímu sledování stavby během opravy. Náročná koordinace průzkumových a stavebně-restaurátorských prací přinesla ovoce v podobě rozsáhlého poznání původní podoby kostela. Kostel s rozsáhlou obdélnou lodí a přibližně čtvercovým presbyteriem byl osvětlen románskými okny s půlkruhovými záklenky. Nastupující raně gotické tvarosloví se projevilo na formě kružby ve východním okně presbyteria. Na základě posouzení těchto formálních znaků byl vznik kostela zařazen do doby kolem poloviny 13. století. Vznik kostela zřejmě souvisel s...

Kostel sv. Kunhuty v Kostelci u Jihlavy

Jiří Bláha, Tomáš Borovský, Petr Czajkowski, Dalibor Hodeček

Průzkumy památek 2001, 8(1):104-118  

Podrobný stavebně historický průzkum kostela sv. Kunhuty v Kostelci u Jihlavy provedený kolektivem pracovníků Památkového ústavu v Brně v roce 1999 shrnul a revidoval výsledky předchozích výzkumů tohoto objektu. Na základě detailní archivní rešerše k dějinám kostela i obce a po rozboru otázek a dobových souvislostí týkajících se udílení a přenosu patronátního práva se autoři přiklánějí k názoru, že k založení vsi a tedy i kostela mohlo dojít někdy mezi léty 1233 a 1256. Tomuto závěru odpovídají i výsledky slohové komparace při rozboru kamenného portálu vstupu v jižním průčelí (obr. 3; 5) stejně jako přehodnocení názorů na stavebně historický vývoj...

Exkurz: Dendrochronologie krovů kostela sv. Kunhuty v Kostelci u Jihlavy

Tomáš Kyncl

Průzkumy památek 2001, 8(1):118-121  

Vznik konstrukcí krovu nad presbytářem 1497-1500, nad starou lodí 1711-1714, nad novou lodí 1804-1807.

Zvonice kostela sv. Klimenta v Mirovicích

Jiří Varhaník

Průzkumy památek 2001, 8(1):121-125  

Zvonice kostela sv. Klimenta v Mirovicích, okres Písek, je poměrně mohutná hranolová stavba, vysoká po hlavní římsu 17 m. Je situována v dominantní poloze poblíž kostela, jehož raně gotický portál poukazuje ke vzniku v polovině 13. století. Ve 14. století je v Mirovicích zmiňován písemnými prameny kostel "na hradě", ovšem bližší zprávy o hradě chybí. Dosavadní literatura většinou předpokládala, že areál kostela byl opevněn. Zatímco horní, barokní část zvonice pochází z roku 1674, spodní, vyzděná do výše 5,7 m byl přičítán starší, dokonce středověký původ. Vzhledem k tomu, že povrchový průzkum nemohl přinést v otázce stáří spodní části zvonice uspokojivou...

Dům v Zelenářské ulici č. 5 ve Znojmě

Pavel Borský, Dagmar Černoušková, Josef Kyncl

Průzkumy památek 2001, 8(1):126-132  

Dům čp. 22 (dříve čp. 351) na Zelenářské ulici č. 5 se nachází v bloku při horním okraji Dolního náměstí, který od západu vymezuje ulice Pasířská a z jihu Velká Mikulášská spojující náměstí s prostranstvím u kostela sv. Mikuláše. Dispozici na parcele lichoběžníkového tvaru o šířce asi 20 m tvoří hloubkově orientovaný trojtrakt se střední vstupní síní, z níž vede klenutá chodba do dvora, který byl původně obestavěn ze tří stran. Zčásti podsklepený patrový dům s mezipatrem v levé části dispozice je zastřešen dvěma sedlovými střechami a pultem nad levým traktem. Střechy zakrývá rovná atika. Autoři průzkumu předpokládají, že středověkým jádrem domu je...

Domy čp. 30 a čp. 31 na náměstí ve Vyšším Brodě

František Kašička

Průzkumy památek 2001, 8(1):132-138  

Popis staveb (u domu čp. 30 dokumentace historických konstrukcí a prvků dnes již neexistujících), jejich charakter a stavební proměny.

Pieta v kostele sv. Ducha na Starém Městě pražském

Ludmila Kvapilová

Průzkumy památek 2001, 8(1):138-145  

Studie se nově a podrobněji zabývá sousoším piety v pražském kostele sv. Ducha na Starém Městě, které bylo doposud v uměleckohistorické literatuře zmiňováno pouze okrajově. Přehodnocuje starší názory a pietu nově datuje. Formální rozbor sochy a možná srovnání mají za cíl ozřejmit její význam ve vývoji českého sochařství kolem roku 1400. Dosavadní literaturou byla přičleněna k typu parléřovské horizontální piety a datována 70. - 80. lety 14. století. Hlavními momenty děje jsou Marie jako Církev a prostřednice spásy a myšlenka eucharistická. Sousoší piety v nadživotní velikosti bylo původně určeno pro kostel cyriaků sv. Kříže, kde stálo na hlavním oltáři...

Ilustrace k soudobé zprávě o požáru Pražského hradu roku 1541

Jan Kozák, Petr Chotěbor

Průzkumy památek 2001, 8(1):145-152  

Identifikace veduty H. Steynera, která byla jako součást zprávy vydána r. 1541 v bavorském Augsburgu.

J. Bukovský, Loretánské kaple v Čechách a na Moravě

Milada Radová-Štiková

Průzkumy památek 2001, 8(1):159-161  

D. Líbal, P. Líbal, Architektonické proměny Prahy v jedenácti stoletích

Zdeněk Dragoun

Průzkumy památek 2001, 8(1):161-162  

J. Frolík a kol., Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu, výpověď archeologických pramenů

Jiří Varhaník

Průzkumy památek 2001, 8(1):162  

Stavebně historické průzkumy z archivu Státního památkového ústavu v hlavním městě Praze - Staré Město pražské

Jan J. Outrata, Věra Kredbová

Průzkumy památek 2001, 8(1):163-176  

Přehled stavebně historických průzkumů v hlavním městě Praze, uložený v archivu SPÚ HMP, jehož první část zde publikujeme, představuje rozsáhlý soubor, který vznikal v dlouhém rozmezí posledních 40 let. Jako takový nese patrné stopy celého tohoto období a vypovídá v mnohém i o vývoji samotné památkové péče jako oboru.Praha se svým historickým centrem je příznačná mimořádnou koncentrací stavebních památek a historických stavebních objektů, z nichž většina představuje sama o sobě jakýsi mikrokosmos, organismus nesmírné stavební, historické i umělecko historické složitosti. Jenom na Starém Městě je přes tisíc architektonických památek, dokládajících...

Klíč k principu síťové klenby Petra Parléře

Jaroslav Petrů

Průzkumy památek 2001, 8(1):153-158  

V roce 1386 zaklenul Petr Parléř chór katedrály sv. Víta v Praze klenebním vzorcem, který na dlouhou dobu ovlivnil pozdější vývoj kleneb ve střední Evropě. Autor připomíná užití tohoto klenebního vzorce v roce 1390 v sakristii v Milevsku a odvolává se na dochovanou smlouvu z roku 1407 pro kostel sv. Víta v Českém Krumlově, který měl být ve své střední lodi zaklenut "jako v Milevsku". Téhož vzorce bylo užito pro zaklenutí nové sakristie v kostele sv. Mořice v Kroměříži mezi léty 1403-1413, kdy byl olomouckým biskupem Konrád z Vechty. Jeho znak na jednom ze svorníků kroměřížské sakristie byl však odsekán, když Konrád z Vechty přestoupil už jako pražský...