Průzkumy památek, 2001 (roč. 8), číslo 2

Archivní průzkum

Luboš Lancinger

Průzkumy památek 2001, 8(2):5-6  

Bývalý klášter obutých augustiniánů v Pšovce u Mělníka

Petr Macek, Pavel Zahradník, Jan Beránek

Průzkumy památek 2001, 8(2):7-40  

Sledovaný areál bývalého kláštera augustiniánů - poustevníků v Pšovce vytváří při patě vyvýšeniny korunované královským městem Mělníkem působivý celek, který poměrně úspěšně odolává tlaku proměňujícího se okolí.Jeho význam spočívá nesporně jeho prvotní podobě vztažené přes určité spory o rok založení do konce 60. let 13. století (zřejmě k roku 1268). Již při pohledu na mapu Čech se nám zjevuje jeho význam. Významné raně gotické kláštery stojí nejblíže v Mnichově Hradišti, a pak již máme městská založení v Praze, či Litoměřicích, pokud nepočítáme zaniklou komendu v Řepíně, jejíž podoba však byla zřejmě podstatně odlišná svým spojením se "hradem".Zakladatelé...

Nejstarší měšťanská kamenná architektura v Brně

David Merta

Průzkumy památek 2001, 8(2):41-60  

Více než dvě desetiletí probíhá v prostoru historického jádra Brna intenzivní záchranný archeologický výzkum. Počet akcí provedených v tomto období se dnes blíží dvěma stům, čímž se Brno stalo jedním z archeologicky nejprozkoumanějších měst v ČR. Na výzkumech ve městě se podílelo několik organizací (ARÚ AVČR v Brně, MuMB, MZM, ÚAPP Brno). V roce 1997 se k nim přiřadilo nově vzniklé brněnské pracoviště občanského sdružení Archaia, které se na výzkum Brna zaměřilo systematicky. Hlavním úkolem pracoviště je snaha postihnout proces přeměny rané přemyslovské aglomerace ve vrcholně středověké město.Od druhé poloviny devadesátých let lze hovořit o systematickém...

Zámek Kuřivody

Jan Pešta

Průzkumy památek 2001, 8(2):61-84  

Kuřívody (okres Česká Lípa) leží v centru bývalého vojenského prostoru Ralsko. Někdejší městečko bylo až do roku 1990 sídlem sovětské armády. V průběhu uplynulých destiletí došlo k úplné plošné demolici jeho zástavby, s výjimkou kostela, radnice, školy, několika domků v okrajových polohách a památkově mimořádně hodnotného zámku. Teprve odchod okupačních vojsk přinesl možnost průzkumu do té doby zcela nepřístupné stavby.Kuřívodský zámek, stojící v západní části prostoru bývalého městečka, je monumentální trojkřídlá dvoupatrová stavba. Zámek je dosud obklopen příkopem, částečně zavodněným. Na východní straně je nízký vstupní rizalit s neobarokní...

O vzniku zámku ve Veltrusích

Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2001, 8(2):85-96  

První stavební etapa veltruského zámku, této významné realizace českého vrcholného baroka, byla až dosud opředena četnými záhadami, týkajícími se jak doby stavby zámku, tak i osoby projektanta a dalších umělců, kteří na stavbě zámku pracovali. Po uspořádání chotkovského rodinného archivu se však vynořily dosud neznámé písemné prameny, které umožnily značnou část těchto otázek vyřešit. V první řadě jde o dva druhy pramenů - jednak o dosud zcela nevyužité účty domácí pokladny stavebníka zámku Václava Antonína Chotka, dochované však pouze pro léta 1705-1708 a 1712, jednak o kalendáře, do kterých si Chotek heslovitě po léta zaznamenával nejrůznější události,...

Bývalý kostel sv. Václava ve Vraclavi

Martin Ježek, Jan Sommer

Průzkumy památek 2001, 8(2):97-109  

Příspěvek k objasnění geneze obce, vztah kostela (archeologický výzkum kostela, popis budovy, datace) a zaniklého hradiště (shrnutí dosavadních zpráv o kostele a o raně středověkém hradu).

Exkurs: Mince z hrobu č. 13 z míst presbytáře kostela sv. Václava ve Vraclavi

Jiří Militký

Průzkumy památek 2001, 8(2):109-112  

Nález brakteátu, zajímavé nálezové okolnosti ("obol mrtvých" - všechny podobné nálezy pocházejí z kostelních pohřebišť, což může být nepřímou indicií pro existenci zdejšího kostela již ve 13. stol.).

Průzkumy tří kostelů na Litoměřicku a Slánsku (příspěvek k sakrální architektuře okruhu biskupa Jana IV. z Dražic)

Pavel Kroupa

Průzkumy památek 2001, 8(2):112-122  

Povrchové průzkumy a slohové analýzy kostelů souvisejících s osobou biskupa nebo hutí působících na jím iniciovaných stavbách (Dubany n. O., Lounky, Velký Páleč).

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškově

Pavel Borský, Dagmar Černoušková

Průzkumy památek 2001, 8(2):122-132  

Farní kostel Nanebevzetí P. Marie ve Vyškově byl vystavěn po husitských bouřích asi v letech 1464 - 1496 jako trojlodní hala bez věže. Samostatná zvonice stála severozápadně od kostela. Na obdélné trojlodí s opěráky navazoval polygonálně uzavřený protáhlý chór, podle rytmu opěráků pravděpodobně o čtyřech úzkých polích v hustém sledu. Trojlodní dispozici odpovídalo i členění původního západního průčelí dvojicí opěráků po stranách středního pole s velkým oknem a vstupním portálem v ose. Trojlodí bylo zaklenuto na šest mezilodních pilířů. Při severní straně chóru byla sakristie přístupná portálkem s přetínanou profilací. Překrývala ji strmá pultová střecha...

Renesanční zámek ve Staré Vsi nad Ondřejnicí

Libuše Dědková, Antonín Grůza

Průzkumy památek 2001, 8(2):132-140  

Stavebně historický vývoj, sgrafitová výzdoba fasád (popis figurálních výjevů).

Klasicistní domovní dveře a vrata v Železnici

Petra Peštová

Průzkumy památek 2001, 8(2):140-156  

Katalog nejvýznamnějších klasicistních dveří a vrat, typologické členění tohoto mimořádného zachovaného souboru.

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2000

Jiří Bláha, Zdeněk Dragoun, Jiří Fröhlich, František Gabriel, Tomáš Karel, Markéta Krmenčíková, Hana Martinková, Vanda Paluzgová, Jana Peková, Jiří Slavík

Průzkumy památek 2001, 8(2):173-190  

Centrální archiv stavebně historických průzkumů, přírůstky za rok 2000, 2001

Martin Ebel

Průzkumy památek 2001, 8(2):162-172  

Grant GAČR 103/00/1191 je pokračováním předcházejícího grantu GA ČR (103/97/0593), kterým byl založen roku 1997 archiv stavebně historických průzkumů. Přírůstky je možno studovat za obvyklých badatelských podmínek ve studovně 1. oddělení SÚA, průzkumy na CD prozatím po ohlášení (ebel@fanet.fa.cvut.cz

Dobroslav Líbal odešel

Petr Macek

Průzkumy památek 2001, 8(2):1-4  

Nekrolog

Hrad Rabí románský?

Vladislav Razím

Průzkumy památek 2001, 8(2):157-161  

Hrad Rabí na Sušicku je nejrozsáhlejší zříceninou středověkého hradu v Čechách. Za jeho nejstarší část je považována velká obytná věž obdélného půdorysu (19 x 13 m), vybudovaná na osamělém skalisku uprostřed hradního areálu. Vznik věže je v dosavadní literatuře datován nejčastěji na počátek 14. století, stavba však nevykazuje žádné detaily, které by toto datování přímo potvrzovaly. V nedávné době byl bez podrobnějšího zdůvodnění zveřejněn názor, že věž je románská (T. Durdík, cit. v pozn. 3). Toto rané datování údajně umožňují oboustranně špaletovaná okénka s půlkruhovým záklenkem, která osvětlují 2. patro. Pokud by věž do výše 2.patra byla skutečně...