Průzkumy památek, 2002 (roč. 9), číslo 2

Průzkumy památek a my

Pavel Kroupa

Průzkumy památek 2002, 9(2):1-2  

Dům čp. 57, zvaný Daliborka, v Lounech

Jiří Škabrada, Martin Ebel

Průzkumy památek 2002, 9(2):3-18  

Výběr informací z nejzajímavějších momentů starších stavebních dějin tohoto pozoruhodně dochovaného domu (roubená obytná místnost, pozdně gotická a renesanční přestavba domu).

K problematice stavební podoby a vývoje středověkého opevnění města Loun

Vladislav Razím

Průzkumy památek 2002, 9(2):19-50  

Královské město Louny leží v severozápadních Čechách. Vzniklo spolu s dalšími městy v rámci rozsáhlé zakladatelské činnosti krále Přemysla Otakara II., na důležité komunikaci z Prahy přes Most do Saska, při přechodu přes řeku Ohři. Datum vysazení Loun není přesně doloženo, soudí se však na 60. léta 13. století. Město bylo vyměřeno na příhodném vyvýšeném místě nad strmým srázem k Ohři. Terénními podmínkami byl ovlivněn také tvar areálu města, který v rozsahu obvodu hlavní hradby městského opevnění měří asi 8,5 ha. Pozoruhodná je základní urbanistická osnova, charakteristická vidlicovitým větvením dvou paralelních hlavních ulic u dvou protilehlých bran...

Klášterní kostel v Sedlci u Kutné Hory v kontextu cisterckého stavitelství (dílčí úvaha k problematice gotické architektury)

Petr Kroupa

Průzkumy památek 2002, 9(2):51-74  

Cistercký chrám Nanebevzetí P. Marie v Sedlci patří spolu s dalším českým cisterckým klášterním kostelem v Zbraslavi k znamenitým příkladům "architektury kolem 1300". Cistercké umění bylo neoddělitelné od morálky kterou zhmotňovalo a sedlecká katedrála reprezentuje důležitý článek řetězu cistercké architektury. Ta sledovala myšlenky Bernarda z Clairvaux a snažila se najít přiměřené konstrukční řešení k etickým a estetickým požadavkům s tímto myšlením spojeným. Opat Heidenreich v Sedlci na počátku 14.století představil cisterckou (tj. v duchu Bernarda z Clairvaux) odpověď Sugerovu Saint-Denis. Jednoduchost, kompaktnost, harmonii a prosvětlený interiér...

Vývoj horního hradu v Bečově nad Teplou

Jan Anderle, Josef Kyncl

Průzkumy památek 2002, 9(2):75-108  

Hrad v Bečově nad Teplou, jedna z našich nejvýznamnějších hradních staveb, je předmětem zájmu badatelů od počátků vědeckého zkoumání feudálních sídel v Čechách v 1. polovině 19. století. Za tu dobu byl shromážděn úctyhodný soubor informací o stavbě a jejích dějinách, přetrvávala však řada nedořešených otázek, sporných interpretací a představ. Na základě podrobného nedestruktivního průzkumu podstatné části objektu, tzv. horního hradu, doplněného široce pojatým dendrochronologickým datováním dřevěných konstrukcí (provedl Josef Kyncl) se zdařilo část problémů vyřešit, některé přetrvávají a další vlivem hlubšího vhledu nově vyvstaly. Aktuální článek mapuje...

Fara (bývalá tvrz) v Třebotově

Jan Pešta

Průzkumy památek 2002, 9(2):109-128  

Vesnice Třebotov leží ve zvlněném vápencovém terénu v prostoru jihozápadně od Prahy. Přibližně uprostřed zástavby stojí objekt fary, bývalé tvrze čp. 1. Na příkladu této nevelké, ale vývojově složité budovy je možné doložit kontinuální architektonický a typologický vývoj drobného venkovského feudálního sídla, počínaje od vrcholně středověké tvrze přes pozdně gotické sídlo, renesanční zámeček, barokní rezidenci až po faru druhé poloviny 18. a 19. století.V předhusitském období, patrně v době okolo poloviny 14. století vznikla v Třebotově v návaznosti na starší osídlení nová tvrz. Vystavěl si jí zřejmě některý z bohatých pražských patricijů, kteří...

Poznatky z průzkumu krovů hradního paláce na Pernštejně

Jiří Bláha, Marta Procházková

Průzkumy památek 2002, 9(2):128-138  

Podrobný stavebně historický průzkum krovů hlavního palácového jádra hradu Pernštejna přinesl řadu poznatků o přestavbě střech, která zde proběhla na počátku 19. století. Krovy jsou pozoruhodné zejména rozmanitostí konstrukčních řešení (viz schémata v obrazové příloze) a neobvyklými tesařskými spoji (viz fotografie).Soubor historických konstrukcí krovů dochovaných v areálu pernštejnského hradu se vyznačuje mimořádně vysokým podílem nestandardních řešení, a to jak po stránce konstrukční, tak v provedení detailů tesařských spojů.Nejstarší krov hradu byl zatím identifikován v zastřešení věže Barborky (publ. viz pozn. 1) a přiřadil k poznání stavebních...

Nález rytiny podélné vazby krovu na kostele v Lounkách

Michal Panáček

Průzkumy památek 2002, 9(2):138-141  

Na kostele sv. Mikuláše v Lounkách na okrese Litoměřice byl v roce 2002 objeven a zdokumentován zajímavý detail. Do nejvyššího pískovcového štuku pod římsou pultové šikminy odstupnění je na jižním hranolovém opěrném pilíři presbytáře vyryto jednočárové prutové schéma minimálně dvou typických a jednoho závěrového pole centrální rámové stolice podélné osové vazby krovu, typologicky odpovídající pozdně středověkým konstrukcím. Schéma na rytině však neodpovídá dnešní podobě krovu nad presbytářem, který je hambalkové konstrukce podélně vázaný ležatou stolicí. Jeho vznik je dendrochronologicky datován smýcením stromů na přelomu let 1556/57. Nabízí se proto...

Cínové rakve ze šporkovské krypty v Kuksu

Dagmar Stará

Průzkumy památek 2002, 9(2):141-146  

V posledních letech bylo restaurováno pět cínových rakví ze šporkovské krypty v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu. Nejstarší rakev z roku 1679, přenesená semz Lysé nad Labem, patřila zakladateli zdejšího rodu, generálu J anu. Šporkovi (1595 - 1679). Podle cínařských značek, nalezených při restaurování, je prací pražského malostranského cínaře J. J. Wolfa (+ před 1683). O něco mladší je dětská rakev Jana Frant. Šporka (1691 - 1693), dosud málo známého syna Frant. Ant. Šporka. Na této rakvi, která byla před restaurováním ve značně poškozeném stavu, nebyly žádné cínařské značky nalezeny, i když předpokládáme, že původně byla signována. S výhradou...

Divadelní architektura ateliéru Fellner&Helmer v Čechách a na Moravě

Dana Hladíková

Průzkumy památek 2002, 9(2):146-160  

Architektura historismu 2.pol. 19. a 20.stol. zůstávala dlouho nedoceněna. Ve studii je věnována pozornost šesti divadlům postaveným v českých zemích firmou Fellner a Helmer během 3. čtvrtiny 19.stol. a na počátku 20.stol.Ateliér dvou společníků Ferdinanda Fellnera (1847-1916) a Hermannna Helmera (1849-1919) vznikl v roce 1873 a specializoval se především na výstavbu divadel na území rakousko-uherské monarchie. Od svého vzniku až do roku 1914 ateliér postavil přes 50 divadel i koncertních síní a většina z nich slouží dosud původnímu účelu. Známé jsou též další realizované stavby určené k nejrůznějším účelům počínaje lázeňstvím přes banky, nemocnice,...

J. Klenovský, Židovské památky Moravy a Slezska

Jiří Fiedler

Průzkumy památek 2002, 9(2):161-163  

F. Kašička, Stavebně historický průzkum

Petr Macek

Průzkumy památek 2002, 9(2):163-164  

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2001

Jiří Bláha, Zdeněk Dragoun, Jiří Fröhlich, Tomáš Karel, Markéta Krmenčíková, Hana Lukešová, Hana Martinková, Vanda Paluzgová, Jiří Slavík

Průzkumy památek 2002, 9(2):165-184