Průzkumy památek, 2003 (roč. 10), číslo 2

Česká uměnověda, výzkum památek a něco souvislostí

Bohumil Samek

Průzkumy památek 2003, 10(2):1-2  

Středověký městský kostel Panny Marie v Hlubčicích

Dalibor Prix

Průzkumy památek 2003, 10(2):3-62  

Po připojení piastovské holasické kastelánie k državám Přemyslovců asi v letech 1179 - 1182 se pozornost českých a moravských vládců upřela k pohraničním Hlubčicím. Osada byla povýšena na město, nadána specifickým právem, opevněna a její rozkvět podepřen řadou hospodářských privilegií.V královském městě byla před polovinou 13. století zahájena stavba nového městského kostela Panny Marie. Kostel byl projektován jako trojlodní stavba s užším presbytářem a pravděpodobně už od počátku také s dvouvěžovým průčelím na západní straně. Asi v letech kolem 1240 - 1250 bylo nejprve vybudováno východní pole severní lodi, charakteristické ještě křížovou koncepcí...

Dolní palác hradu Žebráka. Několik poznámek k problematice dřevem zateplených prostor českých hradů

Vladislav Razím

Průzkumy památek 2003, 10(2):63-85  

Tzv. Dolní palác hradu Žebráka na Berounsku patří k významným obytným stavbám českého středověku, dosud mu však nebyla věnována bližší odborná pozornost. Příležitost k podrobnému průzkumu přinesla nedávná citlivá konzervace zříceniny paláce, při níž bylo možno zdivo zkoumat a dokumentovat z lešení.Nejzajímavější součástí stavby jsou pozůstatky srubem vyložené místnosti v 1. patře. Jejich vypovídací hodnota z hlediska neobvyklé podoby a postupu výstavby dřevěné konstrukce je natolik výjimečná, že vyžaduje podrobnou prezentaci. Již delší dobu jsou právě takto vybavené prostory předmětem zvýšeného zájmu odborné veřejnosti v souvislosti s problematikou...

Datování dřeva z hradu Žebrák

Tomáš Kyncl

Průzkumy památek 2003, 10(2):86  

Dendrochronologická datace trámu získaného ze zdiva tzv. dolního paláce hradu (1424).

Kostelec nad Černými lesy v éře Smiřických. Provoz a vybavení renesančního zámku

Alena Nachtmannová

Průzkumy památek 2003, 10(2):87-102  

Cílem této stati je poskytnout pohled na každodenní život, provoz a vnitřní zařízení renesančního zámku v Kostelci nad Černými lesy na počátku 17. století. Umožňuje to soubor několika pramenů, z nichž nejvýznamnější je tzv. Zlatá kniha - obsáhlý urbář panství Kostelec. Jedná se knihu shrnující nejen poddanské povinnosti, ale sepisující veškerý dominikální majetek na panství. Součástí je také velmi podrobný popis kostelckého zámku a jeho vnitřní dispozice. Druhým pramenem jsou pozůstalostní inventáře vzniklé při předávání fideikomisu v letech 1611, 1618 a 1621.Smiřičtí byli na počátku 17. století jednou z nejvýznamnějších a nejbohatších šlechtických...

Barokní architekt a stavitel Václav Špaček

Petr Macek, Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2003, 10(2):103-162  

Výsledky rozsáhlého průzkumu věnovaného dílu V. Špačka doprovází katalog takřka 80 lokalit. Nové zhodnocení a zařazení této významné osobnosti barokního stavitelství.

Pozdně románský dům z areálu minoritského konventu v Brně

Rudolf Procházka

Průzkumy památek 2003, 10(2):163-168  

V době záchranného výzkumu, který byl vyvolán nedokončenou přestavbou areálu minoritského kláštera na depozitáře Moravské galerie v letech 1988 - 1990 byl objeven suterén kamenného domu. Objekt stál cca 1,5 m od uliční čáry, měl obdélný půdorys o světlosti 6,4 x 4,4 m při síle zdiva 0,6 - 0,8 m. Hloubka zapuštění proti soudobému terénu činila kolem 1,9 m. Obvodové zdivo bylo po ukončení funkce z velké části vytěženo. Západní, nejlépe zachovaná zeď byla vybavena odkládacím výklenkem pro svítidlo, vyzděným z nízkých cihel o rozměrech 5 x 12 x 24 cm. Na severní straně byl ve vzdálenosti 1,1 m vně od předpokládaného průběhu obvodové zdi zjištěn rovnoběžný...

Mons Calvus u České Lípy, poustevna s kaplí Nejsvětější Trojice

Kamil Podroužek

Průzkumy památek 2003, 10(2):168-171  

Poustevnu s kaplí Nejsvětější Trojice, Panny Marie a morových patronů sv. Rocha, sv. Šebestiána, sv. Rozálie založili v roce 1714 na vrchu Mons Calvus (297 m.n.m.), západně od České Lípy českolipští měšťané, barvíř Gabriel Patz a městský chirurg Julius František Malzer, jako poděkování za odvrácení moru v roce 1713. Vystavěná kaple byla zděná, s krátkou obdélnou lodí a pětibokým závěrem. Kapli zřejmě projektoval Giuseppe Abondio, který prováděl i stavby augustiniánských konventních kostelů v České Lípě a v Bělé pod Bezdězem. Abondiové pocházeli z Itálie, na Malé Straně v Praze se usadili ve druhé polovině 16. století.U kaple byla vystavěna dřevěná...

Nové poznatky o stavebním vývoji zámku (jezuitské rezidence) v Žirči

Jan Pešta

Průzkumy památek 2003, 10(2):172-180  

Areál bývalého zámku - jezuitské rezidence čp. 1 v Žirči (Mkt. Schurz) je situován ve východní části městečka, na vysoké terase nad Labem. Počátky feudálního sídla v Žirči spadají patrně do 15. století. V 15. a 16. století se majitelé častěji střídali, až roku 1539 ves s tvrzí koupil Adam Zilvár (Zylvar) z Pilníkova na Břečtejně. Roku 1581 tvrz postihla přírodní katastrofa - polovina objektu se zřítila do Labe. Adam Zilvár s manželkou Annou pak na místě tvrze nechal postavit nový reprezentativní renesanční zámek.Jádrem dnešní budovy je dobře zachovaný pozdně renesanční dvoukřídlý zámek Zilvárů, s nárožní šestibokou věží a arkádovou otevřenou síní...

F. Dvořák, Po Karlově mostě, 20 zastavení s Františkem Dvořákem

Jaroslava Kroupová, Pavel Kroupa

Průzkumy památek 2003, 10(2):181  

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2002

Jiří Bláha, Zdeněk Dragoun, Jiří Fröhlich, Tomáš Karel, Markéta Krmenčíková, Hana Lukešová, Hana Martinková, Vanda Paluzgová, Jiří Slavík

Průzkumy památek 2003, 10(2):182-196